‚Rozsudek ke střetu zájmů lze čekat až v roce 2025.‘ Podle analýzy ministerstva ale není jistá ani žaloba
- Má to být jediný způsob, jak se bránit. Alespoň tak ministerstvo financí hájí, že poslalo do Bruselu žádost o proplacení dotace pro Fatru ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
- Udělalo to navzdory výsledku auditu ke střetu zájmů, podle nějž mají být platby holdingu Agrofert zastaveny.
- České úřady chtějí na dotaci pro Fatru otestovat, zda Brusel peníze opravdu neproplatí, získat tak rozhodnutí o zamítnutí platby ve výši 547 tisíc korun a pak na komisi podat žalobu.
- Jenže takový výsledek není vůbec jistý. Vyplývá to z expertizy ministerstva zahraničí, kterou má iROZHLAS.cz k dispozici. Soudní spor se navíc může táhnout několik let.
„Dle expertů ministerstva zahraničí je jediným krokem, který může Česká republika v případě nesouhlasu (s výsledky auditu ke střetu zájmů – pozn. red.) učinit, předložení věci k posouzení Soudnímu dvoru Evropské unie,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.
Nic mimořádného, říká k půlmiliardové pokutě Havlíček. Na řešení je prý dost času, navzdory ultimátu
Číst článek
Ve středu s její pomocí resort oznámil, že kvůli snaze dostat střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) před soud, pošle Evropské komisi žádost o proplacení dotace pro Fatru. Úřady tak chtějí otestovat reakci Bruselu, získat rozhodnutí o zamítnutí platby. Zjednodušeně: resort doufá, že komise odmítne peníze poslat, a zažaluje ji.
Jenže analýza ministerstva zahraničí, o kterou se finance opírají, není tak jednoznačná. Ba naopak. Z dopisu náměstka pro právní sekci Martina Smolka, který má iROZHLAS.cz k dispozici, vyplývá, že kýžený výsledek není vůbec jistý.
Smolek je tvůrcem plánu poslat dotaci pro Fatru do Bruselu. Závěrečná auditní zpráva ke střetu zájmů premiéra Babiše podle něj není aktem, který by tuzemské úřady mohly napadnout u soudu. Upozornil na to už dříve v rozhovoru pro Deník N. Opírá se v tom o výsledek podobného sporu Evropské komise s Polskem.
Slabiny plánu
V současném postupu Smolek vidí četná úskalí. Podle jeho stanoviska z 1. června nelze spoléhat na to, že Brusel skutečně vydá rozhodnutí, které půjde zažalovat.
Co může komise udělat, až žádost o proplacení peněz pro Fatru dostane? Může rozhodnout o přerušení platební lhůty - normálně má na zaplacení 60 dnů, při přerušení ale získá celých šest měsíců.
Podle Smolka je případná žaloba tohoto přerušení platební lhůty „problematická“, jelikož důvody pro takový postup Evropské komise jsou definovány velmi široce. A protože je toto rozhodnutí i časově omezeno na maximálně šest měsíců, mohlo by přestat platit dřív, než by soud rozhodl.
VÝSLEDKY AUDITU
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
„Žaloba proti aktu, kterým dochází k přerušení platební lhůty, tedy nemůže reálně dosáhnout sledovaného účelu, tj, získání odpovědi na to, zda je výklad paragrafu 4c zákona o střetu zájmů zastávaný Komisí správný, či nikoli,“ uvádí dále Smolek.
Druhým krokem, ke kterému může komise přistoupit, je rozhodnutí o pozastavení platby pro Fatru. Právě na to mají české úřady podle Smolka počkat. U něj totiž „stoupá šance, že by mohlo dojít k plnému přezkumu, zda je závěr Komise o porušení zákona o střetu zájmů opodstatněný,“ pokračuje náměstek.
Má to ale také háček: komise totiž může současně, řečeno „unijním“ jazykem, zahájit řízení o vyloučení dotace z unijního financování. Jednodušeji řečeno peníze Česku úplně odebrat formou jakési pokuty.
Pokud by k tomu došlo, mohla by zároveň požadovat přerušení soudního sporu do doby, než se vše definitivně vyřeší. Stejný osud totiž stihl žalobu české vlády kvůli zablokované zemědělské dotaci pro Agrofert. „Ani žaloba proti rozhodnutí pozastavení plateb tedy nemusí dosáhnout sledovaného účelu,“ popisuje Smolek.
Kýžený rozsudek by podle Smolka měl přijít právě až ve chvíli, kdy by komise peníze formou pokuty odebrala úplně. „Jistotu ohledně toho, že dotčený právní názor Komise bude skutečně meritorně přezkoumán soudním dvorem, respektive tribunálem, by tedy zajistila teprve případná žaloba proti rozhodnutí Komise o vyloučení dotčeného výdaje z financování Unií,“ uvedl dále.
Český verdikt
Úspěch případné žaloby však bude podle Smolka záviset na tom, zda bude k dispozici ohledně výkladu zákona o střetu zájmů rozsudek českého soudu. Podle tuzemského verdiktu by se totiž měl řídit i evropský soudní dvůr.
„Při absenci rozsudku českého soudu by bylo třeba v řízení před soudním dvorem, respektive tribunálem, obsah, podmínky použití a působnost uplatňovaných norem vnitrostátního práva zjišťovat a prokazovat,“ nastínil.
V Česku o střetu zájmů dosud rozhodoval jen Ústavní soud. Ten se však nezabýval způsobem výkladu daného zákona, ale posuzoval návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení pasáže označované jako lex Babiš, které posléze zamítl.
Norma znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zároveň členové vlády nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Konec: 2025
Soudní spor se navíc může táhnout několik let. Smolek v dopise upozorňuje, že průměrná délka řízení před unijním tribunálem je 18 měsíců. Pokud by ale bylo potřeba podrobně se vypořádat s českou legislativou ke střetu zájmů, dá se podle něj očekávat, že se řízení ještě protáhne.
„Mou úlohou je pouze poradenství těmto subjektům z hlediska možného budoucího řešení věci před Soudním dvorem Evropské Unie, jelikož bych v takovém řízení Českou republiku zastupoval.“
Martin Smolek (náměstek ministerstva zahraničí)
„Jinými slovy, rozsudek tribunálu o jakékoli případné žalobě lze očekávat nejdříve v roce 2023, při podání kasačního opravného prostředku lze rozsudek soudního dvora očekávat nejdříve v roce 2024, spíše však v roce 2025,“ doplnil náměstek.
Server iROZHLAS.cz Smolka už dříve kvůli záměru poslat dotaci pro Fatru do Bruselu požádal o vyjádření. Uvedl, že v celé věci poskytuje pouze poradenství, finální rozhodnutí je však na dotčených resortech. Podání žaloby by navíc podle něj musela ještě schválit vláda.
„Mou úlohou je pouze poradenství těmto subjektům z hlediska možného budoucího řešení věci před Soudním dvorem Evropské Unie, jelikož bych v takovém řízení Českou republiku zastupoval,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz.
Riskantní plán
Předložit žádost o platbu pro Fatru je přitom od začátku riskantní plán, jak už dříve popsal iROZHLAS.cz. Ministerstvo financí totiž nyní musí každou žádost, kterou Evropské komisi posílá, opatřit prohlášením, že nejde o firmu Agrofertu. Pro holding totiž od prosince 2018 platí dotační stopka.
Resort vedený Alenou Schillerovou (za ANO) ovšem argumentuje tím, že jde pouze o výjimku, kterou v Bruselu předem vyjednal. „Jedná se tedy o krok, který byl s Evropskou komisí předem konzultován a jeho jediným cílem je získat žalovatelný akt,“ stojí dále ve středečním prohlášení.
26:15
Volby ukážou, jak cynický je český volič, říká sociolog Přibáň. V unii teď podle něj ‚hrajeme třetí housle‘
Číst článek
Plán, jak dostat Babišův střet zájmů před unijní soud, dostal z Bruselu zelenou. Na vědomí ho vzal šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Marc Lemaitre s tím, že půjde pouze o jeden auditem kritizovaný projekt.
„Potvrzuji, že podání takové žádosti o platbu by způsobilo přerušení platební lhůty pro tuto žádost o platbu a mohlo by také vést k následnému pozastavení této průběžné platby,“ odpověděl Lemaitre českým ministrům. Dopis má redakce rovněž k dispozici.
Psaní ale Lemaitre opatřil v závěru také varováním: „Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb.“
Kvůli pozastaveným dotacím auditu ke střetu zájmů se přitom soudí také společnost Primagra. Dceřinná společnost holdingu Agrofert se na unijní tribunál obrátila v únoru. Nesouhlasí s výsledky prověrky a požaduje uvolnění blokovaných peněz. Aktuálně probíhá písemná fáze řízení, o přípustnosti žaloby soud teprve rozhodne.
„Na postupu České republiky se tím nic nemění,“ napsala v SMS už dříve pro iROZHLAS.cz ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na dotaz, proč nestačí tato žaloba a proč se musí kvůli Agrofertu soudit i český stát. Víc nevysvětlila.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dotaci pro Fatru ve výši 547 tisíc korun proplatilo ze státní kasy letos v únoru. Bylo to tedy v době, kdy měly být dotace pro holding Agrofert kvůli auditnímu řízení ke střetu zájmů pozastaveny. Resort pak letos v květnu přišel s tím, že Fatra poslouží jako „pilotní projekt“ na otestování střetu zájmů.
