Státní maturity byly předražené a nesplnily svůj cíl, zjistil NKÚ
Ministerstvo školství pochybilo při přípravě státních maturit. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu byla reforma maturit dražší, než se plánovalo, a nesplnila ani základní cíle.
Podle kontrolorů se nepodařilo dosáhnout toho, aby byla maturitní zkouška klíčovou podmínkou pro přijetí na vysokou školu.
Ministerstvo také nedokázalo motivovat studenty k tomu, aby si zvolili obtížnější variantu a skládali i nepovinné zkoušky.
Ministerstvo školství sice stanovilo cíle, kterých se má zavedením státních maturit dosáhnout. Dále je už ale nijak neupřesnilo a ani nestanovilo kritéria, podle kterých by se mělo jejich plnění hodnotit. Podle kontrolorů není jasné, kdy mají být cíle maturit splněny – tvrdí ale, že se v loňském roce určitě nenaplnily.
Závěry Nejvyššího kontrolního úřadu k prvnímu roku státních maturit shrnula redaktorka Klára Bílá
Maturita měla podle původních plánů pomoci například k přístupu na některé vysoké školy, případně zcela nahradit přijímací zkoušky.
NKÚ uvedl, že nové maturity nepřispěly ani ke zvýšení objektivity a srovnatelnosti zkoušek na jednotlivých školách.
NKÚ kritizuje i cenu maturit. Předpokládané roční náklady odhadlo ministerstvo školství v roce 2010 na 210 milionů korun, skutečný účet za loňské maturity však bude zhruba 300 milionů korun.
Proti závěrům se ale ohradil ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které má přípravu státních maturit na starosti: „Státní maturita letos nebude stát 300 milionů korun. Náklady na maturitní zkoušky jsou zhruba o 13 milionů nižší, než byly v roce 2011,“ uvedl šéf centra Pavel Zelený.
Další peníze ale padnou za logistické zajištění zkoušek, které má úřad potvrzené jen do roku 2014. Poté bude nutné uzavřít novou smlouvu a NKÚ varuje, že se maturity ještě více prodraží.
Hostem Stalo se dnes byla Zdeňka Profeldová z Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Cermat Pavel Zelený
Také technologické vybavení je podle NKÚ zajištěné jen do roku 2014. Podle Zeleného ale stát žádné technologie nenakupoval.
„Vše co je nakupováno jako technická infrastruktura, tak je poskytováno formou služeb. To je velmi výhodné oproti tomu, že bychom ty technologie nakupovali do vlastnictví. To bychom se o ně museli logicky starat,“ vysvětluje Zelený.
Služba je podle něj poskytována na dalších pět let: „Důvod je prostý. Po pěti letech je taková perioda obnovy těch technologií na straně jedné a na straně druhé očekáváme, že se nějakým způsobem vyvine logistický model. Bude potřeba poptávat technologie nebo služby jiné.“
Podle kontrolorů zkoušky zdražilo také zavedení nepovinných předmětů, což úřad předem neposoudil.
Podle ředitele centra pro přípravu státních maturit Zeleného ale jejich zařazení vyplývá ze zákona a následně pak z vyhlášky. Nepovinné předměty jsou podle něj důležité pro to, aby se v budoucnu mohla maturita stát klíčovým kritériem pro přijetí na vysokou školu.
„Nepovinné předměty jsou samozřejmě důležité z hlediska diskuse s vysokými školami o tom, zda budou využívat výsledků maturitní zkoušky pro svá přijímací řízení. Já osobně považuji zařazení nepovinných předmětů jako velmi zásadní,“ uvedl Zelený.
Na přípravu státní maturity vynaložilo ministerstvo celkem 917 milionů korun, z toho 276 milionů pocházelo z Evropské unie. Generální zkouška proběhla v roce 2010, poprvé studenti skládali státní maturitu v loňském roce.
