Spalničky: Česko čelí třetí epidemii za poslední čtyři roky. Počet nemocných se blíží ke stovce
Případů spalniček v Česku dál přibývá. Jen v Praze za poslední týden lékaři evidují devět nových pacientů. Počet nemocných se tak blíží ke stovce. Nejvíc je jich v hlavním městě a Středočeském kraji. V Česku jde o třetí epidemii spalniček v posledních čtyřech letech. Na vině je podle epidemiologů nízká proočkovanost populace.
Horečka, rýma, kašel a později i vyrážka, která se objeví nejdřív za ušima a na obličeji. To jsou příznaky spalniček, kterými od začátku roku onemocnělo přes 90 lidí.
Spalničky: Česko čelí třetí epidemii za poslední čtyři roky. Počet nemocných se blíží ke stovce. Téma pro Janettu Roubkovou
„Nejvyšší nemocnost je ve věkové skupině 1 až 4 roky a také ve věkové skupině 45 až 49 let," přibližuje pro Radiožurnál hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Za šíření nemoci může podle epidemiologa Jana Smetany z České vakcinologické společnosti nízká proočkovanost populace. „V rámci kontroly po celé České republice byla proočkovanost zhruba devadesát procent. Aby byla navozena takzvaná kolektivní imunita, tak je minimální proočkovanost 95 procent,“ poukazuje Smetana.
Vakcína přestává po čase účinkovat
Jenže třeba v Praze je proočkovanost ještě nižší, průměrně 80 procentní. I proto je v hlavním městě případů nejvíc. Nejrizikovější skupinou jsou kromě dětí také lidé mezi 35 a 50 lety. U nich totiž vakcína z dětství zřejmě přestává účinkovat.
Pražským záchranářům kvůli spalničkám pomůže armáda, vojáci budou v pohotovosti
Číst článek
„Očkování se zahájilo v roce 1969 a lidé dostali většinou jen jednu dávku vakcíny. Dříve se mělo za to, že očkování je celoživotní. Dnes je vidět, že ta protekce s časem pravděpodobně postupně klesá. A do určité míry se to kumuluje u této skupiny," vysvětluje pro Radiožurnál Smetana.
Epidemie spalniček byly v Česku i v letech 2014 a 2017. V obou případech se sem nákaza dostala ze zahraničí a mezi prvními nakaženými byli zdravotníci. Podobné je to i letos.
Kvůli jednomu nemocnému zaměstnanci pražské záchranky muselo dalších osmnáct záchranářů do karantény. O pomoc proto tento týden požádala armádu, ta bude v pohotovostním režimu do 4. května. Připraveno pomoci je zatím deset vojáků polní nemocnice.
Ani další zhoršení situace by na fungování pražské záchranky však nemělo mít vliv. „Každý náš záchranář převezme další sanitní vůz a dostane posilu z armády. Bude druhým členem výjezdové skupiny. Z deseti sanitek tak v tu chvíli uděláme dvacet," popisuje ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.
Mimořádné očkování?
Výhodou je, že vojáci jsou proti spalničkám povinně očkovaní. Na rozdíl od lékařů, záchranářů a dalších zdravotnických pracovníků, což by se ale mohlo změnit.
Motolská nemocnice uzavře část urgentního příjmu. Zdravotník se nakazil spalničkami
Číst článek
„Pokud by epidemie pokračovala tak, jak se v tuto chvíli rozvíjí, a bylo by více případů, tak bychom logicky museli uvažovat o tom, že bychom lékaře prvního kontaktu, to znamená třeba urgentní příjmy, museli očkovat. Nařídili bychom mimořádné očkování," říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Vakcín je na to v zásobě dostatek, a to i pro případ, že by lidé měli zvýšený zájem nechat se očkovat. „Pro účely zajištění případného mimořádného očkování v odůvodněných případech a pro zajištění pravidelného očkování je dostupnost vakcíny zajištěna," potvrzuje hlavní hygienička Gottvaldová.
Nákaza spalniček objevená u jednoho zdravotníka před víc než týdnem uzavřela lůžkovou část urgentního příjmu v nemocnici Motol. Do karantény muselo přes 30 zaměstnanců. Kromě nakaženého zdravotníka se spalničky potvrdily také u jednoho zaměstnance ostrahy a administrativní pracovnice.
