Soud začne řešit údajné podplácení uvnitř Věcí veřejných
Obálková aféra uvnitř Věcí veřejných jde k soudu. V pondělí na lavici obžalovaných usedne předseda jejich poslaneckého klubu Vít Bárta a vedle něj jeho bývalý stranický kolega, dnes nezařazený poslanec Jaroslav Škárka. Bárta čelí obžalobě z podplácení, Škárka z přijetí úplatku. U soudu mimo jiné zazní výpovědi vicepremiérky Karolíny Peake, ministrů Josefa a Pavla Dobeše, Kamila Jankovského i šéfa strany Radka Johna.
Obžaloba viní Víta Bártu, že se poslance Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí pokusil uplatit. Ve Škárkově případě šlo o 170 tisíc korun, které poslanec zčásti použil. Kočí vypověděla, že ji měl Bárta uplatit půl milionem korun.
Bárta proto čelí obvinění z podplácení s až šestiletou trestní sazbou, Škárka z přijetí úplatku, za což mu hrozí poloviční, tedy až tříletý trest.
Vít Bárta popírá, že šlo o úplatek. Tvrdí, že svým kolegům peníze pouze půjčoval. Jaké důkazy proti němu má policie, to vyplyne až z rozsáhlého dokazování při hlavním líčení.
Kauzu údajných úplatků od Víta Bárty shrnul ve Víkendovém odpoledním Radiožurnálu redaktor Martin Drtina
Obsílku k soudu dostalo mnoho svědků, ti přímo z Věcí veřejných při policejním vyšetřování hromadně ztráceli paměť. Jakmile se jejich výslech stočil směrem k předaným penězům, nedokázali si na nic vzpomenout. Uvidíme, jestli se jim paměť navrátí v soudní síni.
Nicméně důkazy proti Bártovi i Škárkovi jsou postaveny hlavně na svědeckých výpovědích a samozřejmě obálkách s penězi.
A v roli poškozené se do hlavního líčení zapojí i Kristýna Kočí. Ta nedávno neprošla detektorem lži, tedy vyšetřením, které dobrovolně podstoupila. Výsledek svého testu vysvětlila Radiožurnálu takto:
„Charakter těch otázek prostě může vést k zavádějícím odpovědím. Vy nemůžete odpovídat jinak než ano – ne. A ty odpovědi vám navrhuje psycholog. To znamená, vy nemůžete říct, jak se ta věc přesně stala, a je proto i logické, že u některých otázek ten problém může nastat,“ uvedla Kočí.
Soud samozřejmě může přihlédnout k tomu, že test na detektoru lži nedopadl úplně tak, jak by si poslankyně představovala. Nicméně přiznal ji v trestním řízení postavení poškozené, takže už není jen svědek, ale může se prostřednictvím svého advokáta účastnit výslechu jiných svědků, může nahlížet do spisu a podobně.
Už z logiky věci vyplývá, že pokud by ji soud považoval za absolutně nedůvěryhodného svědka, statut poškozené by ji nepřiznal.