Nájemníkem Slovanského domu je i exmanažer Transněftu Arustamov, oligarcha s kontakty na Putinovu elitu

• Investigativní tým Radiožurnálu zjistil, že Slovanský dům na lukrativní adrese v centru města si od Prahy pronajímá i ruský oligarcha Michail Arustamov napojený na blízké okolí Vladimíra Putina. Využívá k tomu firmu se sídlem na Kypru.
• V majetkové struktuře je pak i další kyperská společnost, jejíž skutečný majitel není veřejně dohledatelný. Podle expertů může taková struktura sloužit k zakrytí dalších majitelů, kteří se například objevují na sankčních seznamech.
• Vedení Prahy s tím však teď nemůže nic dělat. „V tuto chvíli nemáme po ruce právní prostředek, který bychom mohli použít například k ukončení smlouvy,“ říká pražský radní pro správu majetku Jan Chabr z TOP 09.

Bylo to těsně před Vánoci 1997, když Praha pod vedením primátora Jana Koukala (ODS) pronajala Slovanský dům na 77 let. V průběhu let se smlouva na tak dlouhou dobu stala terčem kritiky části politiků. Současný radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský (Piráti) dokonce v minulosti spočítal, jak moc je kontrakt pro město nevýhodný.

„Mezi lety 1998–2015 byl čistý zisk firmy 600 milionů korun. Praha ale dostala na nájemném jen necelých 170 milionů korun,“ kritizoval v roce 2017 ještě z pozice zastupitele.

Radiožurnál nyní zjistil, že za firmou, která má nemovitost od města v pronájmu, stojí mimo jiné i ruský podnikatel Michail Arustamov, napojený na oligarchy z nejbližšího okolí prezidenta Vladimira Putina.

Nájemní smlouvu s Prahou před necelými patnácti lety uzavřela firma Pražské komunikační a společenské centrum. V ní nyní mají po změně vlastnické struktury v roce 2014 podíl tři další společnosti, mezi nimi i Afellay investments limited se sídlem v daňovém ráji na Kypru. Od 15. prosince 2020 je jako ovládající osoba kyperské firmy uváděn právě Arustamov, jak nyní Radiožurnál zjistil z účetních závěrek Pražského komunikačního a společenského centra.

Vlivní známí

Oslovení experti se shodují, že Michail Arustamov dlouhodobě udržuje dobré vztahy s ruskou elitou. Ředitel tamní pobočky protikorupční organizace Transparency International Ilja Šumanov pro Radiožurnál popsal, že je Arustamov v Rusku dobře známý. „Je velmi bohatý, můžeme o něm hovořit jako o oligarchovi,“ zmínil Šumanov.

A pokračoval: „Je jeden z top-manažerů s kontakty na ruskou vládu, který vydělal své bohatství v době, kdy zastával zásadní posty ve státem vlastněných společnostech.“

Šumanov upozornil, že má Arustamov vazby na vlivné osobnosti z Putinova nejužšího kruhu. Udržuje i kontakty na velké hráče z ropného a „potrubního“ byznysu. Ty získal v době, kdy působil jako viceprezident ruské státní společnosti Transněft, která provozuje v Rusku ropovody.

Blízko má podle Šumanova například k miliardáři a Putinovu příteli Gennadiji Timčenkovi, který figuruje na sankčních seznamech Evropské unie, Velké Británie i USA. Ruský deník Vedomosti poukázal, že byl Arustamov dokonce členem správní rady v Timčenkově společnosti Strojgazmontaž.

K dalším Arustamovovým kontaktům pak podle Šumanova patří rovněž sankcionovaný oligarcha Arkadij Rotenberg. Ten patří k Putinovým nejbližším přátelům, v minulosti dokonce společně trénovali judo.

Spojenci od trubek s českou stopou

Blízkým spojencem Arustamova je také dlouholetý šéf Transněftu Nikolaj Tokarev. Ten sedí v čele státního podniku už patnáct let a zároveň patří k blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Putina. V minulosti byl – stejně jako Putin – členem KGB. Potkali se dokonce při plnění úkolů v Drážďanech. I s ohledem na blízkost Kremlu se Tokarev dostal na sankční seznamy EU.

Miliardář Jevtušenkov i moskevská radnice. Zmapovali jsme luxusní hotely majitelů z Ruska

Číst článek

„Arustamov je určitě mezi lidmi, kteří jsou na něj napojeni,“ ​​popisuje jejich vztah Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy.

Tokarev zároveň sehrál v Arustamově kariéře zásadní roli. Na začátku milénia spolu působili ve státní ropné společnosti Zarubežněft. V roce 2007 se ovšem Tokarev posunul ještě o úroveň výš, když byl jmenován šéfem Transněftu. A přivedl si s sebou právě Arustamova, který posléze působil dokonce jako první viceprezident státního podniku a ruská média o něm psala jako o důležitém Tokarevově poradci. Arustamov opustil Transněft v roce 2012.

Jejích blízký vztah a zároveň historickou vazbu na Česko dobře ilustruje i fakt, že mezi lety 2005 a 2012 měl Arustamov podíl v české firmě spolu s Tokarevovou manželkou Galinou. Arustamov v Česku podniká i nadále. Vlastní podíl ve společnosti 3ton, která provozuje stejnojmenného virtuálního mobilního operátora. Právě přes tuto společnost se Radiožurnál pokusil Arustamova zkontaktovat, ale neúspěšně.

Neprůhledná struktura

Arustamovo angažmá ale není jediný moment, který v případě Slovanského domu stojí za pozornost. Kromě toho má v Pražském komunikačním centru podíl i další kyperská společnost. U ní však skutečného majitele nelze dopátrat.

Podle vedoucího analytika české pobočky Transparency International Milana Eibla přitom současná majetková struktura nájemců Slovanského domu může být potenciálně riziková. „Veřejný majetek, který je součástí byznysu neprůhledné skupiny využívající ruský kapitál, představuje nejen v dnešní době zvýšené riziko,“ popsal Eibl pro Radiožurnál.

Současné nastavení vlastnické struktur umožňuje totiž podle analytika skrýt některé skutečné majitele. „Logicky se nabízí otázka, jestli takto skrytá osoba kupříkladu není na sankčním seznamu,” upozorňuje Eibl. A dodává, že by se Praha měla ujistit, kdo v současné době z pronájmu Slovanského domu skutečně profituje.

Podobně to vidí i Jiří Skuhrovec z analytické společnosti Datlab, která zmapovala tuzemské společnosti napojené na Rusko a vytvořila pro české úřady i vlastní verzi sankčního seznamu. „Vlastnictví přes kyperskou firmu je asi nejčastější formou nepřímé vazby na Rusko,“ zmínil Skuhrovec. „Vlastník získává určité benefity v podobě nižšího zdanění a transparentnosti. Komplikuje se zejména ověřování, zda uvedený vlastník skutečně firmu kontroluje nebo zda nezastupuje například osobu uvedenou na sankčních seznamech,“ doplnil.

Finanční úřad zmrazil majetek Rusa, který vlastní hotel na Karlovarsku. Vztahují se na něj sankce

Číst článek

Zapojení do spletitých struktur je přitom podle Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK mezi ruskou elitou běžné. „Funguje to tak, že pokud chcete být její součástí, musíte být namočen do podivných schémat, abyste byl vydíratelný,“ vysvětluje odborník na Rusko a odkazuje na to, že Arustamov figuroval také v kauze Panama Papers. Ruské opoziční médium Novaya Gazeta upozornilo, že Arustamov získal povolení k pobytu ve Švýcarsku a disponuje i kyperským pasem.

Ačkoliv je patrné, že Arustamov má kontakty na ruskou vládu, tak vedení Prahy tvrdí, že teď nemůže na strukturu vedoucí až do nejvyšších pater ruského byznysu a politiky reagovat. To ale neznamená, že se čeští politici nebudou situací zabývat.

„Je to samozřejmě otázka do budoucna, jakým způsobem s tímto naložit. V tuto chvíli ale nemáme po ruce právní prostředek, který bychom mohli použít například k ukončení té smlouvy,“ říká pražský radní pro správu majetku Jan Chabr z TOP 09.

Rozhovor? ‚Nemám zájem‘

Ve struktuře firem, které nyní mají Slovanský dům v nájmu, lze z otevřených zdrojů dohledat dvě osoby. Jednateli společnosti Real Estate Slovanský dům je dvojice Čechů – podnikatel v nemovitostech Daniel Farnbauer a jeho obchodní partner Jiří Golda. Oba jsou součástí skupiny FID Group.

Magazín Forbes v minulosti uvedl, že na trhu se spekuluje o tom, že Farnbauer investuje prostředky pocházející z Ruska nebo může jít o „historické peníze“, které Farnbauerův otec Imrich vydělal zkraje 90. let obchodem s textilem a dalším zbožím mezi Ruskem a tehdejší Československou federativní republikou.

Putinův ‚oblíbený oligarcha‘ Usmanov. Potrpí si na luxus, zbohatl na igelitkách a spoluvlastnil Arsenal

Číst článek

Imrich Farnbauer, který byl u zrodu FID Group, je totiž bývalý komunistický rozvědčík s krycím jménem Ondráš. V minulosti prošel roční školou KGB v Moskvě, a komunistická rozvědka jej dokonce dvakrát vyslala do zahraničí – v roce 1976 odletěl na rezidenturu do New Yorku, o sedm let později do indického Dillí. Před revolucí byl náčelníkem „protiamerického odboru“ na ministerstvu vnitra.

Po listopadu 1989 odešel od sboru a začal podnikat. Rodinná firma otce a syna Farnbauerových mimo jiné vymáhala státní dluhy. Pro Českou republiku získala zpět závazky z Indie a na Slovensku měla na starost ruský dluh.

Reportéři Radiožurnálu navštívili Imricha v jeho domě v pražských Dejvicích, situaci kolem rodinného byznysu ale nechtěl komentovat. „Už jsem mimo asi pět let, zeptejte se mého syna,“ sdělil.

Jenže ani Farnbauer mladší se k věci vyjádřit nechtěl. V sídle jeho firmy jej reportéři Radiožurnálu opakovaně nezastihli. Nakonec se jej podařilo kontaktovat alespoň přes interkom u jeho domu nedaleko Prahy. „Nebudu to nijak komentovat. Děkuji, že jste mi dali možnost se vyjádřit, a opravdu se nezlobte, ale nemám zájem,“ uvedl.

Žádost o osobní setkání nicméně hned nezavrhl. „Já si to rozmyslím. Mám na vás i telefonické spojení,“ řekl s tím, že případně zavolá. Když se mu později reportéři ozvali, komentář nakonec odmítl.

V minulosti se k ovládnutí Slovanského domu vyjadřoval pouze obecně. „Akvizice Slovanského domu je výsledkem naší dlouhodobé spolupráce se zahraničními partnery. Do několika měsíců bychom chtěli dokončit další zajímavé investiční příležitosti, na kterých momentálně pracujeme.“

Farnbauer nyní nechtěl komentovat ani to, že jej spolu s dalšími sedmi lidmi stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle detektivů skupina poškodila věřitele zkrachovalé společnosti Con Invest, když pomocí antedatovaných smluv vyváděla část majetku.

Slovanský dům není jediná výrazná nemovitost v Praze, u níž figurují Arustamov s Farnbauerem. Deník E15 před dvěma lety informoval, že budovu Albatros, někdejší sídlo stejnojmenného nakladatelství, koupil právě Farnbauer. Většinový podíl ve společnosti, na kterou je Albatros napsaný, ale drží přes kyperskou firmu opět Arustamov. Podobně je tomu i v případě prvorepublikového paláce ve Spálené ulici 51.

Arustamov nedávno investoval do nemovitostí i v Rusku. Začátkem roku 2021 informovala tamní média, že se stal majitelem dvou nákupních center v Moskvě: Gimeney a Yakimanka 26. Podle citovaných ruských expertů se tehdy tržní cena obou center pohybovala mezi 4,2 až 6,4 miliardy rublů.

Jakub Mikel a Martin Štorkán

Související témata: Česko, Ruský vpád na Ukrajinu, Rusko, Ukrajina, oligarcha, Vladimir Putin, Michail Arustamov, Transněfť, Nikolaj Tokarev, Daniel Farnbauer, Imrich Farnbauer, FID Group