Rychetský: Ústava by měla stanovit funkce zapovězené ministrům

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský navrhuje, aby přímo Ústava obsahovala výčet funkcí, které jsou neslučitelné s pozicí ministra. Jasněji by se tak vymezil možný střet zájmů. Teď Ústava počítá s tím, že člen vlády nesmí vykonávat činnost, "jejíž povaha odporuje výkonu funkce".

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na tiskové konferenci

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na tiskové konferenci | Foto: Tomáš Adamec | Zdroj: Český rozhlas

Šéf Ústavního soudu o tom mluvil na semináři ústavně právního výboru sněmovny. Ve vysílání Radiožurnálu však popřel, že by výslovně zmínil vicepremiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše či jiného člena vlády.

Babiš je v obchodním rejstříku vedený jako akcionář tří společností a působí taky ve statutárním orgánu Nadace Agrofert.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měla by Ústava jasně určovat, jaké činnosti jsou neslučitelné s pozicí ve vládě? O tématu mluvili Pavel Rychetský a David Ondráčka

„Zmínil jsem skutečnost, že naše Ústava byla inspirována československou ústavou z roku 1920 a ta obsahovala článek, který výslovně říkal, že ´žádný člen vlády nesmí být členem představenstva nebo dozorčí rady, ani zástupce akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, pokud se tyto společnosti zabývají činností výdělkovou',“ řekl Rychetský Radiožurnálu.

„A mrzí mě, když se zákonodárci inspirovali tou Ústavou, že právě toto ustanovení nepřevzali a do dnešní platné Ústavy dali před 22 lety větu, že 'člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu funkce. Podrobnosti stanoví zákon'. Bohužel takový zákon nebyl dosud přijat.“

Členství ve vládě je ústavní funkce

Předseda Ústavního soudu je přesvědčený, že tyto činnosti neslučitelné se členstvím ve vládě by neměl stanovovat zákon, ale přímo Ústava.

„Protože členství ve vládě je ústavní funkce. A když Ústava říká, jak se kdo stane členem vlády, tak současně musí říct, kdy se jím nemůže stát, nebo jaké podmínky způsobí, porušení těch podmínek, že zanikne jeho členství ve vládě. A na to se při psaní Ústavy úplně zapomnělo,“ poznamenal Pavel Rychetský.

Ondráčka: Nová situace v české politice

Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka podporuje změnu zákona o střetu zájmů, protože je podle něj v nynější podobě nefunkční. Upozorňuje ale, že bude obtížné v jakémkoliv zákoně nadefinovat všechny možné situace, které život přináší.

„Řekněme si otevřeně, že ta nová situace v české politice, kdy do ní vstoupil Andrej Babiš, řada dalších majitelů firem nebo byznysmenů, taky přinesla novou situaci. Z hlediska střetu zájmů jsou v úplně jiné rovině, než byli (politici) dříve, a je otázka, jestli to vůbec jde legislativně vyřešit nějakým zákazem nebo omezením,“ říká Ondráčka.

„Podle mě je potřeba dlouhodobá kultivace toho demokratického prostoru a velmi pečlivé hlídání ze strany médií, nevládních organizací, občanů a opozice,“ doplňuje šéf české pobočky TI.

Veronika Sedláčková, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme