Zeman pro TASS: Spojené státy, Rusko i Čína mají silné vůdce. V Evropské unii nikdo takový není
Evropská unie uplatňuje v otázce připojení Krymu k Rusku politiku dvojího metru, což je chyba. V rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnila ruská tisková agentura TASS, to prohlásil Miloš Zeman. Český prezident v pondělí odlétá na pětidenní státní návštěvu Ruska, kde se setká s nejvyššími představiteli země - prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem. Ruské agentuře Zeman mimo jiné řekl, že EU postrádá silné vedení.
„Na jedné straně je tady Kosovo, kde existovala záruka (autonomie v rámci Srbska) ze strany OSN. Tato záruka nebyla naplněna. Na druhé straně je Krym, kde proběhlo referendum. Je to politika dvojího metru, a to je špatně," řekl podle ruské agentury Zeman.
Největší podnikatelská delegace za 25 let. Zeman se v Rusku setká s Medveděvem, Putinem i Gorbačovem
Číst článek
Český prezident se označil za jediného evropského politika, který v tomto smyslu hovoří. To ale podle něj neznamená, že i jiní nesmýšlejí podobně. Zeman soudí, že jen „nemají dost statečnosti, aby se vyslovili veřejně".
Miloš Zeman se v rozhovoru vyslovil pro rozšíření spolupráce evropských zemí s Ruskem v boji proti terorismu. „Nikdo nespojuje víc než společný nepřítel. A Rusko má v této otázce svou historickou zkušenost. Proč bychom se nespojili v boji proti islámskému extremismu?" citovala agentura českého prezidenta.
Evropská unie podle Zemana postrádá silné vedení. „Spojené státy mají silného vůdce, kterým je prezident. Platí to i o Rusku nebo Číně. Řekněte mi, kdo je silným vůdcem Evropské unie? Nikdo takový bohužel není," uvedl.
Pomníky v Česku
Zeman ruské agentuře řekl, že je zastáncem ochrany válečných pomníků sovětských vojáků v České republice. Stav památníků, na jejichž zachování velmi záleží Kremlu i velké části ruské veřejnosti, ruská oficiální místa v případě Česka - na rozdíl například od Polska - hodnotí vysoko.
'Zeman znevažuje naši menšinu.' Romové se ohradili proti slovům prezidenta o nepřizpůsobivých
Číst článek
Znepokojení Moskvy, vyjádřené i diplomatickou cestou, vyvolávají ale dlouhodobé spory o osud pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích. Městská část je vystavena kritice od levicových politiků, že hodlá pomník odstranit. Zastupitelstvo se brání tvrzením, že místo odstranění pomníku schválilo návrh na osazení piedestalu cedulemi v českém, ruském a anglickém jazyce.
Maršála Koněva, který se podílel na osvobozování Prahy na konci druhé světové války, ale i na potlačení maďarského povstání v roce 1956, si Zeman váží a je si jist, že jeho pomník v Praze zůstane. „Lidé, kteří se pokoušejí přepisovat naše dějiny, tyto dějiny nechápou," řekl prezident a dodal, že takoví fanatici jsou v každém státě. V Česku jich ale podle něj není mnoho.
