Nevyužité vakcíny proti covidu nabízejí přes sociální sítě, popisuje Chlíbek postupy Izraelců
Český tým odborníků se v úterý zúčastnil videokonference s izraelskými experty o tamním systému očkování proti koronaviru. Podle vládního epidemiologa Romana Chlíbka by pro Česko měla být inspirací především síť call center. Vypíchl také využití zbylých vakcín pro širokou veřejnost. „Centra přes sociální sítě posílají zprávy, že se jim uvolnily vakcíny a každý, kdo chce přijít, má šanci se nechat naočkovat,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
O čem jste na videokonferenci s izraelskými experty jednali a kdo všechno se jednání zúčastnil?
Osoby za Izrael samozřejmě neznám všechny osobně. Zúčastnil se ale i pražský velvyslanec, zástupci z Izraele a kolega za klinickou nemocniční část a naši kolegové z Izraele. Především jsme diskutovali s kolegy z Izraele o jejich zkušenostech s očkováním, s praktickou realizací vakcinace a o tom, jak přistupují k očkování rizikových skupin.
Byl za českou stranu přítomen kromě vás a Romana Prymuly ještě někdo další?
Kromě nás tam byla ještě státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková a náměstkyně premiéra pro řízení sekce kabinetu předsedy vlády Tünde Bartha.
Je něco ze zkušenosti, kterou vám popisovali izraelští kolegové, převeditelné do Česka? Budete v něčem na ministerstvu zdravotnictví navrhovat podobný postup?
Myslím, že zcela určitě. Zaprvé Izraelci poukázali na velkou výhodu a význam call center. Jde o call centra nejen pro veřejnost, mají i taková, kam mohou volat zdravotníci, kteří očkují. Považuji za důležité, že když má zdravotník jakýkoliv dotaz k očkování nebo vakcíně, tak má odbornou linku, kam může zavolat a dozvědět se, jak by měl postupovat. To bylo na Izraeli velice inspirativní.
Kompenzace za peklo nacismu. Izrael chce zajistit vakcíny pro přeživší holokaustu ve světě
Číst článek
Dále mě zaujalo to, že pokud mají objednané jedince do velkokapacitních center, tak se jim stává, že k večeru přebývají některé vakcíny. Už jsou naředěné, připravené k aplikaci a musí se ten den spotřebovat. Centra pak přes sociální sítě posílají zprávy, že se jim uvolnily vakcíny a každý, kdo chce přijít, má šanci se nechat naočkovat. Než aby se vakcína znehodnotila, protože expiruje ten daný den, tak je místo objednaných, kteří nepřišli, nabídnou prakticky komukoliv. Principem je, aby se po skončení dne nestalo, že se některá naředěná vakcína nevyočkuje. To považuji za velice dobré.
Také mě překvapilo, že to všechno rozhodně není pouze na bedrech ministerstva zdravotnictví. To má hlavně koordinační roli, ale například zmiňovaná call centra administruje jejich ministerstvo práce a sociálních věcí. Do provozu velkokapacitních center, zvaní pacientů a motivace lidí jsou zapojeny zdravotní pojišťovny.
Je zapojení dalších subjektů něco, co budete prosazovat v rámci pracovních skupin ministerstva zdravotnictví?
Určitě budeme prosazovat, aby bylo co nejrychleji zřízeno funkční call centrum pro laickou veřejnost i očkující lékaře, protože chceme, aby očkovali prakticky všichni lékaři, ale ne všichni jsou v tom zcela zběhlí. Poradenská linka je tak určitě žádoucí. Budeme chtít navrhnout i podobný systém nakládání se zbývajícími vakcínami.
Zapojení praktiků
Budou tyto připomínky začleněny do vládní očkovací strategie, která je stále v procesu finalizace?
Ony tam prakticky jsou, v druhé fázi počítáme se všemi občany České republiky. Tenhle přístup ale umožňuje, že pokud je někdo z poslední očkovací skupiny a je v jeho okolí očkovací centrum, které ten den už nevyočkuje vakcíny těm prioritizovaným, tak se může nechat naočkovat. Šlo by o využití zbytku těmi, kteří by jinak přišli na řadu později.
Izrael naočkoval už skoro dva miliony lidí. Netanjahu chce ještě zrychlit a pandemii ukončit do února
Číst článek
Zřízení call center v naší komunikační strategii je. Už teď se zřizuje call centrum 12 21, kam mohou lidé volat, aby jim pomohlo s centrální rezervací. Není tam ale zahrnutá linka pro očkující lékaře, to by se určitě dalo doplnit. Dále je otázka, jestli by se nám podařilo dostat na očkovací kapacity Izraele, který má srovnatelný počet občanů, konkrétně devět a půl milionu. V současnosti očkují 150 tisíc lidí denně a chtějí kapacity zvýšit až na 200 tisíc lidí denně. To je meta, která nám ukazuje, kudy se dá jít.
Jak by se toho v Česku dalo dosáhnout? Jsou cestou právě velkokapacitní centra, nebo decentralizace?
Izrael využívá všechny možné formy. Ve velkých městech využívají právě velkokapacitní centra, v menších regionech zase síť nemocničních zařízení a v malých obcích jakékoliv zdravotní stanice. Očkují u nich prakticky všichni lékaři, což je možné i u nás. Bavili jsme se také o tom, zda očkovat v lékárnách, což třeba v Izraeli nedoporučují.
Zmiňoval jste call centra pro odborníky. Kdo tam bude pracovat, aby očkujícím lékařům poskytl relevantní informace?
Kdo konkrétně to dělá v Izraeli, to nevím. Z logiky věci to ale musí být někdo dobře proškolený nebo někdo, kdo má s očkováním zkušenosti. Jsou to buď odborníci na očkování, nebo vycházejí z nejčastějších dotazů k očkování, jelikož existuje celá řada věcí, na které se zdravotníci ptají stále dokola a odpovědi už jsou známé. Pak je rady schopen poskytnout i člověk, co není odborníkem na očkování. Například pokud se pacient o pár dnů opozdí v termínu očkování – pracovník ví, že interval je do 42 dnů a může říct „nic se neděje, pozvěte ho se zpožděním“.
Prymula o očkování v Izraeli
Izraelský systém očkování proti covidu-19 není podle bývalého ministra zdravotnictví a nynějšího premiérova poradce Romana Prymuly zbytečně složitý, naopak se ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Poté, co byla v zemi očkována skupina zdravotníků, dostávají vakcínu lidé starší 60 let bez rozdílu, řekl ČTK po úterní videokonferenci s izraelskými experty. Klíčové je podle něj fungování centrálního informačního systému, díky němuž mají v Izraeli přehled o každé dávce. Izrael už podle něj aplikoval dva miliony dávek, 300 tisíc lidí již obdrželo druhou. Devítimilionový Izrael je považován za premianta v očkování. V Česku vakcínu do víkendu dostalo 40 tisíc lidí. Ve srovnání na 100 tisíc obyvatel očkuje ČR méně než Německo a Polsko a více než Slovensko nebo Rakousko. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dříve uvedl, že až bude dost vakcíny, Česko by mohlo denně očkovat až 100 tisíc lidí, polovinu z nich praktičtí lékaři.
Jak zajistit, aby se očkování nebrzdilo na nedostatku personálu? Momentálně je v Česku málo lékařů pro pacienty nakažené covidem-19.
Myslím, že je jednodušší sehnat personál na očkování než do nemocnic. Pacienti v nemocnicích jsou dost často ve špatném stavu a potřebují intenzivní péči. Na to si skutečně netroufne každý lékař. Aplikovat injekci do svalu ale zvládne úplně každý zdravotník. Už teď se vytváří skupiny lékařů, kteří jsou ochotni se zapojit, ať už to jsou praktičtí lékaři, pediatři a podobně.
Například krajský úřad v Královéhradeckém kraji už vydal výzvu, kde nabízí dobrovolníkům z řad lékařů a sester účast na očkování za honorář. Dovedu si představit lékaře v důchodu nebo lékaře, který má vlastní praxi a po práci přijde vypomoct. Myslím si, že o výpomoc s vakcinací tak bude větší zájem než o práci v nemocnicích. Pokud navíc bude činnost odměněná odpovídající částkou, třeba tisíc korun za hodinu, tak je to, myslím, dostatečně motivující.
Všichni nad 60 let
Řešili jste i nedostatek zdravotnického materiálu pro očkování, jako jsou třeba injekční stříkačky? Mohl by Izrael České republice pomoct?
Myslím, že to je dotaz na pana premiéra. Premiéři obou zemí budou mít zasedání a jedním z témat asi bude dodání dalších vakcín, kterých má Izrael hodně a může je poskytnout (na dotaz ohledně nákupu či darování izraelských vakcín do České republiky zatím Úřad vlády neodpověděl – pozn. red.). Pokud jde o další materiál, nemocniční zařízení vědí, jaký materiál je potřeba, a sama si ho nakupují. Dále se čeká na dodávky z Evropské unie, což se v současnosti také řeší.
Ministerstvo zdravotnictví zároveň řeší nákupy a dodávky do Státních hmotných rezerv. Teď jsme například zpracovávali specifikaci dodávky 12 milionů jehel z Bulharska. Běží to tedy minimálně na třech úrovních a domluva od začátku je, že se raději objedná podstatně více materiálu, než je potřeba. S Izraelem jsme to neřešili – pouze nás tamní skupina upozornila, že si máme pohlídat dostatek jehel a stříkaček, protože nejhorší variantou je, když máte plný sklad vakcíny, ale není, čím ji aplikovat.
Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice
Číst článek
Mluvil jste o jednání premiérů. Tušíte, kdy by k němu mohlo dojít?
Netuším, nicméně si myslím, že to bude v horizontu několika dní.
Je něco, co vás na izraelské očkovací strategii překvapilo?
Překvapilo mě, že na rozdíl od většiny Evropy Izrael nešel cestou prioritizace skupin obyvatel podle chronických nemocí. Obávali se totiž, že se kvůli tomu lidé budou obtížně dostávat k vakcínám. Po zdravotnících tak jako prioritní skupinu zvolili občany starší 60 let bez ohledu na zdravotní stav. Chtěli si tak zajistit, že se k očkování dostaví velké množství lidí. Je to také jedna z možností, nicméně evropská a světová doporučení jasně prioritizují chronicky nemocné. Daří se jim očkování seniorů, ale na druhou stranu se nemusí dostat na mladší ročníky se špatným zdravotním stavem. Jen těžko lze teď říct, jaký přístup je lepší.
Co by se tedy mohlo bezprostředně po konferenci promítnout do českého přístupu k očkování?
Myslím, že komunikaci ohledně očkování má v tuto chvíli na starosti Úřad vlády. Lidé, co tam byli přítomni, se podle mě budou snažit zakomponovat do strategie call centra a sociální sítě a dávat na vědomí, že se například někde uvolňují dávky. Tyto zkušenosti se určitě využijí.
