Registr hotelových hostů? Čekám napadnutí u Ústavního soudu, říká novinář

Praha 5. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na serveru iRozhlas jsi upozornil na novelu zákona, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj. Podle té by vznikl centrální registr ubytovaných v ubytovacích zařízeních. Proč něco takového stát potřebuje?
Centrální registr má plnit několik úkolů. Jednak by měl – i v souladu s chystanou evropskou regulací, která ještě není úplně hotová – trošku zpřehlednit trh s krátkodobým ubytováním typu Airbnb nebo Booking, kdy někdo doma pronajímá svůj byt nebo apartmán. Není to oficiální ubytovací zařízení, není to hotel. Lidé si takhle přivydělávají a není to příliš přehledné. Často si třeba ostatní nájemníci v domě stěžují, že se v jedné bytové jednotce točí velké množství lidí, a že jim to zhoršuje kvalitu života, protože je to v normální rezidenční zástavbě. Cílem EU je to trošku zpřehlednit a sesbírat čísla, jak často se to děje.

Zároveň si ministerstvo pro místní rozvoj, které navrhuje vznik registru, dalo za cíl zjednodušit byrokracii, která se váže k poskytování ubytovacích služeb. Když máš penzion, musíš vyplňovat spoustu různých evidencí. Ve chvíli, kdy ti přijde host cizinec, musíš ho zapsat do ubytovací knihy. To je to, co všichni známe. Pokud pak obec vybírá poplatky za ubytování – což je asi jedna třetina obcí v ČR –, měl bys zároveň vést evidenci, abys obci správně odvedl poplatky. Musíš samozřejmě zaplatit daně, musíš ohlásit provozovnu, kde ubytování poskytuješ a v případě, že po tobě Český statistický úřad chce vykazování počtu návštěvníků, musíš vykazovat i jemu. To je velké množství byrokracie. 

Tohle všechno se už děje, ne? 
Tohle všechno už se dnes děje. Zapisuje se to do knih, plus ve chvíli, kdy ubytuješ cizince, se situace ještě trošku zkomplikuje – musíš ho zapsat do jiné evidence, do domovní knihy, a hlavně ho musíš nahlásit cizinecké policii skrze systém, který se jmenuje UbyPort. To je online nástroj, ze kterého policie přebírá hlášení. To znamená, že Češi jsou dnes evidovaní v papírové knize, a cizinci jsou evidovaní u cizinecké policie v rámci UbyPortu.

Česká verze evropských pravidel

Tedy jediné, co ministerstvo pro místní rozvoj chce, je na základě evropských pravidel, o kterých ministerstvo mluví, tohle všechno digitalizovat…?
Evropská pravidla mluví jenom o Airbnb a Booking, tedy krátkodobých ubytováních. Vůbec nemluví o hotelích, penzionech a kempech. 

Ale ministerstvo to chce pro všechny… 
Ano, databáze by měla být pro všechny. Česká verze je, že se v ministerské databázi budou zapisovat i ubytované osoby, i když to nebudou cizinci. To znamená, že v databázi bude informace o tom, kdo se kdy kde ubytoval. 

Kdo by měl mít přístup do takové databáze?
Návrh zákona říká, že se informace budou rozdělovat mezi jednotlivé subjekty, které k nim za nějakých okolností dnes už přístup mají. Ministerstvo má do databáze plný přístup, protože je správce, potom třeba právě cizinecká policie dostane informace o cizincích, dojde tak k napojení na UbyPort. V případě, že tam bude probíhat daňová kontrola, tak k tomu budou mít přístup finanční úřady. V případě, že bude obec kontrolovat provozování ubytovací živnosti, tak i živnostenský úřad bude mít pro účely kontroly do databáze přístup. 

Takže novinka je v tom, že ministerstvo, které bude registr spravovat, do něj bude logicky mít i přístup. Do knih ho teď nemá? 
Ano, ministerstvo do nich přístup nemá, protože ho nepotřebuje. Ale nově bude spravovat tuto databázi, a bude rozdělovat přístup dalším orgánům veřejné správy, které můžou provést místní šetření. Vznikne centralizovaný registr, kde budou všechny informace. 

Ptal ses, co všechno za údaje by měl registr schraňovat? Co všechno se z něj úřady dozví? 
Zatím nemáme prováděcí vyhlášku, která stanoví konkrétní detaily toho, jak bude registr fungovat. Nicméně aspoň z vyjádření tiskové mluvčí ministerstva pro místní rozvoj by nemělo být evidováno číslo pokoje. Všechny další informace o tom, že někdo někde pobýval, tam evidované budou. 

Jako jméno, datum narození, účel pobytu…? 
Ano, všechno tohle se bude do databáze odevzdávat. Ta potom zvolí technické řešení, aby to tam jednoduše řečeno neleželo. Člověk se ztotožní vůči státním registrům, následně mu bude přiděleno nějaké ID a to se uloží do databáze. ID pak jde zase zpětně dotazem do registrů přepsat a říct, že je to Honza Cibulka s tímto datem narození, s tímto občanským průkazem, s tímto trvalým bydlištěm. Ale v případě, že by databázi odcizil nebo vyhackoval nějaký kyberkriminálník, tak by neměl mít tak jednoduchý přístup, jako kdyby to v databázi bylo napsané rovnou, protože na ztotožnění bude potřeba dotaz do dalších státních systémů. 

Když Matěj Skalický s Honzou Cibulkou pojedou do penzionu v Olomouci, pojedou tam ve stejnou dobu, ve stejných dnech, tak asi nikdo nemusí moc zjišťovat, že jsme spolu byli nebo nebyli na pokoji, ale podle těch dnů pak zjistí, že…
Ano, je to tak. Jednak musíme vzít v potaz, že u některých typů ubytování – Booking, Airbnb – dochází k pronájmu jednotlivých apartmánů, takže tam je to jednoduché, v apartmánu se ubytovali dva, tři lidi a je jasné, že tam spolu bydleli. V případě velkých hotelů by asi nemělo být přímo jasné, ve kterém pokoji byli lidé ubytovaní. Nicméně pokud ti lidé spolu sdílí život, tráví čas, tak se ubytovávají ve stejné časy, a ve stejných ubytovacích zařízení. V teoretické rovině je taková analýza možná. 

Jak dlouho mají být údaje v centrálním registru vedené? 
Šest let, je to obdoba papírových evidencí. Ale tím, že je to centralizované, vyvstává otázka, zda to není až moc dlouhá doba.

Vůbec nevím, co jsem dělal před šesti lety. 
A s kým jsi trávil čas na hotelích. 

No jasně. 
Je to tak. Na ministerstvu pro místní rozvoj jsme se zeptali náměstka Černohorského, proč po digitalizaci nedošlo ke zkrácení lhůty. Odpovědí nám bylo, že evidenční lhůta je odvozená z toho, jak to předpokládají jiné zákony, do kterých teď ministerstvo nezasahovalo. Někdy to má třeba daňové dopady, kde se musí vést evidence. Z tohohle důvodu se tedy ponechala poměrně dlouhá šestiletá lhůta. Z pohledu registrů, ze kterých se dá vyvodit, že se lidé spolu pohybují, je to lhůta asi nejdelší. 

Další z řady systémů

Takže máme i jiné systémy na sledování osob? 
Máme. Tím asi nejznámějším je uchovávání provozních a lokalizačních údajů podle telekomunikačního zákona. Mobilní operátoři mají ze zákona povinnost šest měsíců zpětně – ne šest let, šest měsíců – uchovávat informaci o tom, kde se pohybovaly jednotlivé mobilní telefony. Informace o tom, kdo se s kým pohyboval, se z toho taky dají do značné míry odvodit. Když se tím před časem zabýval Ústavní soud, tak výslovně řekl, že z těchto informací se dají vyvodit třeba osobní vazby, společenské postavení, politická orientace, zdravotní stav nebo sexuální orientace. Situace je tak asi do určité míry obdobná. 

Pro mě je rozdíl v tom, že v tomto případě údaje schraňují operátoři, a pokud do nich chceš nahlédnout, musíš mít poměrně vyfutrovanou žádost…?
Obvykle jsou data u operátorů primárně určená pro boj s kriminalitou, takže pro bezpečnostní složky. Policie k nim typicky přistupuje se souhlasem soudu v rámci trestního řízení. To není případ evidence ministerstva, která je spíše z účelů daňových a pro zpřehlednění statistiky o fungování ubytovacího trhu. Myšlenkou bychom ji mohli přirovnat spíš k EET. Je to provozní databáze státu, ne věc primárně určená k boji s kriminalitou.

Existuje i něco jiného, třeba pro sledování vozidel?
Policie provozuje systém, který pomocí dopravních kamer rozpoznává poznávací značky automobilů. Fotografuje čelní sklo, takže jsou obvykle vidět osoby na prvních dvou sedadlech. Tento systém policie opět využívá k boji s kriminalitou. 

Abys mohl nahlédnout do centrálního registru, budeš taky muset mít žádost schválenou soudem? Nebo tam úřady budou moct nahlížet tak, jak budou chtít, aniž by to někdo sledoval?
Databáze by určitě měla evidovat, kdo do ní nahlíží. Pokud budou informace chtít orgány činné v trestním řízení, tak samozřejmě předpokládám, že se souhlasem soudu nebo státního zástupce k nim přístup dostanou. I dnes, pokud policie chce vědět, kdo bydlel v konkrétním čase na konkrétním penzionu, může vyslat hlídku, která nahlédne do evidenčních knih. Takhle to bude centralizované v databázi. 

Není to poměrně velký zásah do soukromí? A vedli tuto debatu na ministerstvu? 
Na to jsme se samozřejmě na ministerstvu pro místní rozvoj ptali. Byli u toho náměstek Černohorský i právník Jindřich Starý z odboru cestovního ruchu.

Samozřejmě o tom do určitě míry přemýšleli, ale odpovědí nám bylo, že zásah do soukromí je opodstatněný právě proto, že se zpřehlední ubytovací trh a dojde třeba i k lepšímu výběru daní.

Zazněl totiž předpoklad, že řada ubytovatelů své daňové povinnosti obchází – neeviduje je tak, jak by měli, neodvádí poplatky tak, jak by měli. Tohle by mělo trh zpřehlednit. Proto jsem to trošku přirovnal právě k EET, která vycházela z podobných pozic. 

U Pirátů se návrh setkal s pochopením? 
Samozřejmě nemůžu mluvit za Pirátskou stranu. Jediné, co jako novinář vidím, je veřejné fórum. Tam se řada členů ptala, jestli když mají v programu napsáno, že Velkému bratrovi nasadí pásku přes oko a omezí zásahy státu do soukromí, není tohle opačný krok. Když jsme se na tohle ptali pana Černohorského, řekl, že z jeho pohledu by to do budoucna naopak k soukromí mohlo přispět. Ke knihám v jednotlivých hotelích mají pravděpodobně přístup pracovníci hotelu. Tím, že se to centralizuje, by měla být větší kontrola nad tím, kde data jsou. Takový argument minimálně zazněl ze strany pana náměstka. Dokonce se vyslovil v tom smyslu, že by do budoucna informace vůbec nebyly uložené v hotelu. Ten by třeba neměl ani informace o dokladech, a ke ztotožnění by došlo přes elektronické doklady, které odstartovaly tuším minulý týden. Informace o tom, kdo byl kde ubytován, by byla uložená jenom v databázi ministerstva.

Kdo vznesl připomínky?

Obstál tenhle argument u Úřadu pro ochranu osobních údajů? Tam už asi proběhlo nějaké připomínkové řízení, ne?
Ve chvíli, kdy se navrhuje zákon, tak podle nových legislativních pravidel vlády musí obsahovat vypořádání právě ve vztahu k ochraně osobních údajů, takzvanou studii dopadu na osobní údaje. V případě tohoto zákona je opravdu velmi stručná, proto jsme se na Úřadu pro ochranu osobních údajů ptali, jestli proběhla nějaká předběžná konzultace. Jediné, co jsme se dozvěděli, je, že se úřad rozhodl k zákonu žádné připomínky neuplatnit, ani v připomínkovém řízení. Úřad pro ochranu osobních údajů ho nechal úplně bez povšimnutí. V připomínkovém řízení tuto otázku pokládaly jiné instituce, třeba ministerstvo spravedlnosti. To konkrétně vzneslo otázku, zdali zásah do soukromí obstojí třeba v případě ústavního přezkumu. 

Měla tato připomínka dopad na to, jak ministerstvo s novelou dále pracuje?  
Teď máme k dispozici poslední verzi – myslím, že je to v průběhu vypořádání připomínek –, ve které ministerstvo právě zdůrazňuje, že dojde k přepisu osobních údajů na identifikátor. To znamená, že se ministerstvo samozřejmě bude snažit informace chránit technickými prostředky, což nic nemění na tom, že stát bude mít centrální databázi. Na druhou stranu pokud má občan datovou schránku, tak mu jednou ročně přichází výpis všech operací, kdy se na něj úřady ptaly. Takže ve chvíli, kdy do databáze někdo nahlíží, tak o tom bude člověk informován ve výpisu, který si koneckonců – pokud má občan datovou schránku – může i v průběhu roku kdykoliv vyžádat. 

Jaké máš vysvětlení pro to, že Úřad pro ochranu osobních údajů žádnou připomínku nepodal? 
Žádné nemám. Ptali jsme se na to, a odpovědí nám bylo, že se úřad rozhodl připomínky neuplatnit. Nemá povinnost je uplatnit. 

Jak se má systém jmenovat? 
Systém se má jmenovat e-Turista. Jde o název, který vznikl už v minulosti v souvislosti s trošku jiným projektem, který dělal CzechTourism. Proto v momentě, kdy ho lidé budou hledat, budou možná nacházet starší tiskové zprávy, které už s tím přímo nesouvisí. Pokud bude zákon schválen, bude se systém vyvíjet kompletně od znova. Teď se vypořádávají připomínky, následně ho uvidí vláda, která ho potom může a nemusí načíst do sněmovny. Ve chvíli, kdy bude načten ve sněmovně, proběhne standardní sněmovní kolečko, pak půjde do Senátu, potom by ho měl podepsat prezident, následně bude potřeba schválit i prováděcí vyhlášku, která zákon uvede v život, a pak bude potřeba naprogramovat samotný systém e-Turista. Tohle všechno by se mělo stihnout ještě letos. Ale vzhledem k tomu, jak dlouho trvá schválení legislativy ve sněmovně, je to termín velmi šibeniční. 

Systém e-Turista má být po boku dalších digitalizačních snah, které se nejenom Piráti, ale vláda celkově snaží mít. Je to další krok k tomu, abychom dostali věci z papírové podoby do té elektronické? 
Je to jeden z řady digitalizačních projektů státu. Máme systém JENDA na MPSV, což je systém umožňující žádat o některé sociální dávky, máme digitalizovanou legislativu, e-Sbírku, máme e-doklady od digitální agentury, Portál občana, datové schránky… Takže ano, je to součást širší snahy o to digitalizovat fungování veřejné správy v ČR. 

Šibeniční termíny

Když jsi mluvil o tom, že je termín šibeniční – je to navázané i na nějaké fondy? Nebo proč se na to tak spěchá? 
Naprogramování systému – aspoň podle pana Náměstka Černohorského – by mělo odhadem stát 50 až 60 milionů korun, a peníze na to by měly být čerpány z takzvaného Národního plánu obnovy, což jsou evropské peníze určené jako pomocný balíček po covidu. A aby mohly být úspěšně čerpány, mělo by se to všechno podařit uvést v život ještě letos. 

… Že by e-Turista začal fungovat ještě letos? 
Měl by fungovat k 1. 1. 2025. Pak asi bude následovat nějaká legisvakanční lhůta pro to, aby se jednotliví ubytovatelé mohli zaregistrovat, ale samotný systém by měl být podle původního plánu hotový ještě letos. 

Myslíš, že to ještě může narazit? Očekáváš nějakou přestřelku v koalici? 
S ohledem na to, že do evidence spadají nejenom ubytovatelé, ale právě i hosté, očekávám, že to pravděpodobně ve Sněmovně a možná i v Senátu vzbudí otázky. 

Vzpomínám totiž na debatu o prázdných bytech, to se taky hodně řešilo. 
Je to tak. Před řadou let – pokud si správně vzpomínám – to byli Piráti, kdo navrhoval, že by se pomocí elektroměrů snažili spočítat, kolik je v Praze prázdných bytů, aby mohli statisticky podchytit bytovou krizi, kterou v Česku máme. Tehdy to vzbudilo velmi silný politický odpor. Padala slova o Velkém bratrovi, o sledování a podobně. Myslím, že tohle může vyvolat dost podobnou debatu. 

Už vyvolává, viděl jsem reakci Miroslava Kalouska z TOP 09.
Když k tomu vyšel náš první článek, tak to na sociálních sítích – kde jinde – vyvolalo bouřlivou debatu, kde opět zazněla silná slova právě o různých Velkých bratrech. Takže si myslím, že to politickou debatu pravděpodobně vyvolá i ve Sněmovně nebo v rámci legislativního procesu. Pokud bych si měl takhle od boku tipnout, tak jestli to bude ve stávající podobě uvedeno v život, tak bych očekával, že to výhledově někdo napadne i u Ústavního soudu, a bude namítat právě zásah do soukromí.

Je taky otázka, jestli to všechno bude fungovat, viz přihlášky na střední školy…?
Je důležité říct, že u IT systémů je jedna věc, co napíšeme do zákona, ale potom druhá věc je to konkrétní technické provedení. To je strašně zásadní, protože rozhodne o tom, jestli to bude, nebo nebude fungovat. Dnes se vede debata o systému pro registraci přihlášek na střední školy, ale je důležité, že konkrétní technické provedení potom rozhodne o tom, jak velký bude zásah do soukromí v případě evidence. Na detailech v případě IT systémů opravdu hodně záleží. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z osobního archivu Jana Cibulky.