Prymula: Roušky neslouží k ochraně naší, jak WHO mylně interpretuje, ale k ochraně všech v okolí
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ve vysílání Radiožurnálu řekl, že roušky, které používáme, nás nechrání tím, že by se virus při vdechu zastavil na jejich povrchu. Chrání naše okolí, protože limitují vytváření aerosolu o 80-90 %. Prymula také nevidí problém v tom, že v testování na koronavirus přestala pražská Thomayerova nemocnice, jelikož vznikla místa nová.
Je, nebo není užitečné nosit v době pandemie na veřejnosti bavlněnou roušku?
Já si myslím, že to užitečné je. Rouška neslouží k ochraně naší, jak Světová zdravotnická organizace (WHO) mylně interpretuje, ale k ochraně všech v okolí. Když budou mít všichni roušku, tak bude její povrch těžko nějakým významným způsobem kontaminovaný, protože nebudeme vytvářet aerosol.
Poslechněte si celý rozhovor s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou
Rouška limituje vytváření aerosolu o 80 až 90 procent, to je nezpochybnitelný údaj. WHO bohužel v poslední době vydává řadu opatření, která se postupně modifikují a která jsou spíše politická. Snížili parametry na respirátory třídy 3 a snížili je v řadě případů na třídu 2. Je to reflektováno tím, že je nedostatek ochranných pomůcek po celém světě.
Koordinátor krizové pomoci WHO Michael Ryan řekl, že roušky mohou dokonce představovat dodatečné riziko, když je lidé nesprávně snímají, což se dá v mnoha případech předpokládat. To podle vás také není pravda?
My je používáme naopak, používáme je, abychom nevydechovali. Samozřejmě víme, že roušky, které používáme, nás nechrání tím, že by se virus při vdechu zastavil na jejich povrchu.
‚Při špatném snímání je možné se nakazit.‘ Světová zdravotnická organizace nepodporuje nošení roušek
Číst článek
Čím si vysvětlujete, že toto opatření, které považujete za účinné, nepřijala většina dalších zemí jako Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko?
Rakousko to teď zavádí v obchodech, i některé spolkové země. Je to otázka přístupu. Když se podíváme do asijských zemí, tak ta rouška tam nepochybně hraje svoji roli. Je to jedno z opatření, které není až tak bolestivé.
Pokud WHO operuje s tím, že když budeme mít omezené vycházení nebo zákaz vycházení, tak je logické, že potom by byl přenos v rodinách, tak jak oni popisují. Ale pokud lidé migrují, tak je samozřejmě přenos mimo rodiny.
A my tady nemáme největší problém s přenosem v rodinách, je to spíš přenos v zaměstnání, ve stravovacích prostorách zaměstnaneckých kantýn a podobně. To je důvod, proč rouška význam nepochybně má.
V krajích už je 60 tisíc ochranných obleků, řekl Hamáček po jednání krizového štábu
Číst článek
Přece jenom, nemění se to teď v okamžiku, kdy je někdo v karanténě, v rodině je někdo nemocný, lidé jsou spolu uzavřeni v domácnostech ve větším počtu než obvykle? A nošení roušek doma není povinné. Nebylo by lepší než vynucovat nošení roušek na veřejnosti rozjet rychlé a efektivní testování nakažených?
Musíme to kombinovat, dokud nošení roušek bylo dobrovolné, tak celý systém selhával. Pak celý model také selhává, protože potom bychom museli nosit podstatně kvalitnější roušky nebo respirátory, abychom zabránili nákaze. Je tam řada dalších věcí.
WHO tvrdí, že roušky by měli nosit nemocní, ale virus je vylučován už dva a půl dne před tím, než máme klinické příznaky, a je tu vysoké procento osob, které nemají žádné příznaky, a přesto virus vylučují. Ty bychom s přístupem WHO vůbec nezachytili.
Každý asi ví ze své blízkosti, že výsledky testů jsou často k dispozici až po několika dnech. Nezvyšuje se tím riziko dalšího šíření? Pokud máme třeba v okolí lidi, kteří mají příznaky a výsledky testu budou vědět až za týden, tak se tím zvyšují počty těch, které pak bude nutné vyhledávat a dávat do karantény. Není to důležitější než chytrá karanténa?
V chytré karanténě toto bude samozřejmě ušetřeno a na tom teď pracujeme. Snažíme se zvýšit kapacitu laboratoří, což by mělo nastat do konce tohoto týdne, abychom byli schopni fronty vzorků odbourat, aby nedocházelo k čekání.
Stát se k informacím o pohybu lidí nedostane, říká jeden z tvůrců chytré karantény
Číst článek
U nás je s místem s největším výskytem nákazy hlavní město. A v Praze naopak ubývají místa, kde je možné testovat na nákazu koronavirem. Podle dnešního tisku už pro veřejnost místo čtyř fungují jenom dvě. Čím je to způsobeno a z čeho pramení vaše naděje, že toho do konce týdne bude víc?
Není to úplně pravda, ta místa jsou zase čtyři. Je pravda, že skončila Thomayerova nemocnice. Dělala vzorky i pro veřejnost a brala za to určitý poplatek a pak ty vzorky sama nezpracovávala, ale posílala je do dalších laboratoří. Nevidím problém v tom, že toto místo skončilo. Jsou tu dvě nová místa, která ji nahradí.
Dá se čas vyhodnocení snížit a jakým způsobem?
Čas se dá snížit tak, že celý systém bude elektronizován, připravuje se model, do kterého se budou vzorky elektronicky načítat. Co obrovsky limituje kapacitu velkých laboratoří, je administrativa, jak se musí přepisovat žádanky do systému. To je určité úzké hrdlo, které chceme velmi rychle odstranit, abychom mohli testovat 10 000 vzorků.
