Většina Čechů je stále proti přijímání uprchlíků z Blízkého Východu a Afriky. Odpůrců přesto ubylo
Češi jsou oproti podzimu nepatrně vstřícnější k přijímání uprchlíků. V květnu se 31 procent lidí vyslovilo pro přijímání uprchlíků ze zemí postižených vojenskými konflikty do doby, než se budou schopni vrátit do země původu. V říjnu jich bylo pro 24 procent. Ubylo naopak odpůrců, a to z 68 procent na 63 procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Odmítavý postoj k uprchlíkům byl dosud nejsilnější na podzim 2017, kdy odpůrců bylo 69 procent. Následný výzkum z dubna 2018 nárůst nepotvrdil a podíl odpůrců se vrátil zpět na srovnatelnou úroveň jako v únoru a dubnu 2017.
Nucená migrace přesáhla hranici 70 milionů lidí, polovina z toho jsou děti, uvedla OSN
Číst článek
„Nárůsty a poklesy byly v posledních čtyřech výzkumech pravidelné, což dle našich domněnek může být ovlivněno termínem dotazování, kdy k nárůstu odmítavého postoje dochází v podzimním šetření a k poklesu tohoto postoje v jarním šetření,“ uvedl průzkum.
Podporu přijímání uprchlíků vyjadřují častěji lidé s vysokoškolským vzděláním. Více otevření přijetí válečných uprchlíků jsou i lidé, kteří se v politické orientaci řadí k pravému středu či pravici a ti, kdo nedůvěřují prezidentovi. Zcela odmítavý postoj je typický pro příznivce SPD.
Více než tři pětiny (81 procent) Čechů se staví proti přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Pro jejich přijetí je přibližně jen sedmina (15 procent) dotázaných.
Hrozba pro Evropu
Češi vidí uprchlíky zejména jako bezpečnostní hrozbu pro Evropu, obavy vyjádřilo 87 procent lidí. Bezpečnostní hrozbu pro ČR představují uprchlíci podle 72 procent lidí. „V současnosti je hodnocení vývoje situace okolo uprchlíků zřetelně méně silné, než bylo v období svého maxima v době od konce roku 2015 do léta roku 2016,“ stojí ve výsledcích.
Zájem o aktuální vývoj situace kolem uprchlíků se od loňského října zvýšil o osm procentních bodů na 57 procent. Je tedy výrazně vyšší než zájem o vývoj situace na Ukrajině či v Sýrii a zhruba srovnatelný se zájmem o události arabského jara v březnu 2011 a o dění kolem takzvaného Islámského státu v prosinci 2016 a březnu 2017. Vyšší zájem měli Češi pouze o konflikt na Ukrajině v době jeho maxima v roce 2014.
CVVM průzkum provedlo mezi 4. a 14. květnem mezi 1026 lidmi ve věku od 15 let. Šlo o reprezentativní výběr, z něhož se dá usuzovat na vlastnosti celé populace.
