PRŮZKUM: Většina Čechů vyhlíží rok 2022 pozitivně. Pesimistická je třetina, víc než v letech před pandemií
Nadpoloviční většina lidí hledí do roku 2022 s optimismem. Třetina ale očekává, že pro ně nový rok bude horší než ten loňský. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro Český rozhlas dělala v prosinci agentura Median. Oproti letům před pandemií koronaviru stoupl počet lidí s negativními očekáváními o polovinu. Nejvíce se lidé v novém roce obávají vysoké inflace a znehodnocení peněz.
Mezi nejvíce pesimisticky smýšlející dotázané se řadí lidé nad 65 let, středoškoláci bez maturity, lidé ekonomicky neaktivní a voliči ANO.
Pravděpodobně nejtěžší rok od vzniku Česka. Premiér Fiala vyzval lidi, aby hledali, co je spojuje
Číst článek
Silnější je ale skupina optimistů, kteří věří, že letošní rok bude lepší. Těch je 59 procent. Patří mezi ně především mladí lidé do 34 let, vysokoškoláci, studenti, Pražané a voliči koalic Piráti se STAN a Spolu.
Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity poukazuje na to, že senioři běžně nepatří mezi ty nejméně spokojené skupiny ve společnosti. A proto si výsledek aktuálního průzkumu spojuje s ekonomickou nejistotou, která teď panuje.
Ostatně i z průzkumu Medianu vyšlo, že inflaci a znehodnocování peněz považuje za středně až velmi závažnou hrozbu tohoto roku nejvíce dotázaných – 90 procent.
Covid v průzkumu
V kategorii „velmi závažná hrozba“ se na druhém místě objevily „útoky islámských teroristů v Evropě“. Když ale přičteme kategorii „středně závažná hrozba“, tak hned po inflaci lidi nejvíce straší další vlna virové nákazy.
Ředitel agentury Median Přemysl Čech nicméně poukazuje na to, že oproti loňsku považuje covid za „velmi závažnou hrozbu“ výrazně méně lidí – 38 procent oproti loňským 55.
Průzkum pro Český rozhlas
Exkluzivní průzkum pro Český rozhlas provedla agentura Median. Ve dnech 15. až 17. prosince 2021 se ho zúčastnilo 1065 respondentů starší 18 let. Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů, a až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů.
S tím nejspíš souvisí i to, že onemocnění covidem, ať už u sebe, nebo ve své rodině, považuje za velmi závažnou hrozbu vzhledem k aktuální vlně onemocnění relativně málo lidí – 26 procent. Více, skoro třetina dotázaných, považuje za velmi závažnou hrozbu „oslabení evropských a křesťanských hodnot vlivem migrace“. Ze ztráty zaměstnání má přitom takový strach jen necelá čtvrtina.
Jak si vysvětlit, že se lidé více bojí toho, co je bezprostředně neohrožuje, na rozdíl třeba právě od nákazy covidem? Podle Krajhanzla za to může psychologický jev známý jako „srovnávací optimismus“, kterým sami sebe chráníme před stresem z reálných rizik.
Důležitá je podle něj ale i formulace otázky v průzkumu. Ta se ptala na to, za jak závažné respondenti považují dané hrozby pro Evropu a kvalitu života jejích obyvatel.
55 procent respondentů negativně hodnotí i uplynulý rok 2021, který považují za horší, než čekali. To byly hlavně ženy starší 74 let, lidé se základním vzděláním, ekonomicky neaktivní a voliči SPD. Naopak lepší, než čekali, byl loňský rok pro muže ve věku 25 až 34 let, muže s vysokoškolským vzděláním a dále pro voliče koalice PirSTAN.
