Připomínáme si odkaz Jana Palacha
Pietní setkání na pražských olšanských hřbitovech dnes připomnělo blížící se výročí oběti studenta Jana Palacha. Ten se 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí veřejně upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Palachova oběť měla tehdy vyburcovat národ k vystoupení proti opuštění demokratizačních snah. Pietní vzpomínka bude odpoledne i v Palachově rodišti ve Všetatech na Mělnicku.
Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí veřejně upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Těžkým popáleninám po třech dnech podlehl. Jeho čin následovali další lidé, například Jan Zajíc. Palachův pohřeb na Olšanských hřbitovech 25. ledna 1969 se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.
Jan Palach velmi intenzivně prožíval rok 1968, okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nesl nadmíru těžce. Byla mu blízká každá akce, která s touto situací vyslovovala nesouhlas.
Poté, co si lidé na přítomnost okupačních vojsk začali zvykat, přemýšlel pravděpodobně, jak je probudit. Na protest proti sovětské okupaci a pokračujícím ústupkům domácí politické reprezentace se 16.1.1969 upálil v horní části pražského Václavského náměstí.
Historici se shodují. Čin Jana Palacha nebyl zbytečný. Aktivizoval jím svědomí mnoha lidí. Nebezpečí vnitřní rezignace, pasivity a ochoty ke kompromisům, na které Jan Palach tehdy upozornil, jsou nebezpečné i pro současnou společnost.
Palachův týden, který se odehrál před 18 lety, to byly především protesty mladých lidí, kteří chtěli prosadit větší svobodu a respektování občanských práv. Vzpomínkové akce se konaly i na některých dalších místech republiky, například v Brně. Při násilných zákrocích zranila policie stovky lidí a na 1400 jich zatkla.
Za účast na manifestaci na Václavském náměstí byli tehdy zatčeni mimo jiné Alexandr Vondra a Václav Havel. Vondra dostal podmínku dva měsíce a pokutu 2.500 korun za to, že k soše sv. Václava položil květiny, Havel byl odsouzen na devět měsíců vězení, z čehož si později odseděl čtyři.
Lidé i přesto v den smrti Jana Palacha putovali v roce 1988 k jeho hrobu ve Všetatech. Policie ale oblast neprodyšně uzavřela a příchozí odvážela v antonech do opuštěných oblastí, kde je vysazovala. Jedním z těch, kterým se nepozorovaně podařilo proniknout až k Palachovu hrobu, byl Stanislav Devátý. Na hrob hodil trnovou korunu. Později byl odsouzen za pobuřování, ale trest nenastoupil a uprchl do sousedního Polska.
