Příběh polského řidiče náchodské společnosti. Zůstal v Česku, s manželkou se vídá jen přes hranice
České firmy nedávno přišly o polské zaměstnance. Drtivá většina se jich totiž kvůli zpřísnění podmínek na hranicích vrátila do své vlasti. Ti, co zůstali, mohou už víc než dva týdny se svými rodinami komunikovat jen pomocí telefonu nebo sociálních sítí.
Na žádost svého zaměstnavatele zůstal v Česku a manželku i obě dcery má v Polsku. Přesto si spolu tváří v tvář mohou dát bez problémů například kávu, dělí je ale pomyslná hraniční čára.
Ryszard Kaliczak volným krokem míří ke svému rodinnému domku, radostně ho vítá jeho pes. Jenže zatímco černý labrador může pobíhat jak chce, Ryszard se zastavuje zhruba dvacet metrů od vchodu do domku. Právě totiž přišel k neviditelné hranici mezi Českem a Polskem.
„Jsem doma a nejsem doma," říká s úsměvem. Dál už nesmí, podle polských zákonů by mu prý hrozilo několikaleté vězení.
Riskovat nechce, jen kousek od nás totiž postává polská pohraniční stráž střežící momentálně uzavřený hraniční přechod Malá Čermná.
„Nemůžu domů. Je to problém."
Metr od sebe
Z polské strany přichází s kávou v ruce jeho manželka. Hrnek si pokládá na bíločervený hraniční kámen. V té chvíli jsou manželé od sebe ani ne metr.
V Polsku platí kvůli koronaviru přísnější opatření. Mladší 18 let nesmí ven bez doprovodu dospělých
Číst článek
Jeho ženě se stýská, manželé jsou spolu dvacet let a takto dlouho bez sebe nikdy nebyli.
Navíc mají dvě dcery. Všichni tak doufají, že přísná opatření brzy skončí.
„Je to jako za minulého režimu. Vidíme se, ale nemůžeme si ani podat ruce."
Po chvíli se oba loučí, Richarda totiž čeká směna za volantem, pracuje jako řidič autobusu v náchodské dopravní společnosti CDS.
V té tvoří zaměstnanci z Polska čtyřicet procent všech řidičů a jen díky tomu, že on a jeho pět kolegů zůstalo na neurčito odříznutých od svých rodin, může firma fungovat bez omezení.
