Už 11 uchazečů tvrdí, že má dostatek podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Někteří počty tají
Na podání přihlášky k prezidentským volbám zbývají necelé tři týdny. Jak si jednotliví kandidáti stojí? Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Denisa Rohanová a Tomáš Zima mají podpisy senátorů nebo poslanců a další sedmička uchazečů deklaruje úspěšné sesbírání minimálně 50 tisíc podpisů občanů. Uvedené počty vyplývají z ankety serveru iROZHLAS.cz mezi těmi, kdo projevili o místo na Hradě zájem.
Podmínkou účasti v prezidentských volbách je minimálně 20 podpisů poslanců, deseti senátorů nebo 50 tisíc občanů.
Petice na podporu své kandidatury musí uchazeči odevzdat na ministerstvo vnitra nejpozději do 8. listopadu, úředníci následně zkontrolují, zda podpisy splňují všechny náležitosti, a rozhodnou, zda kandidáty k volbám připustí.
10:44
‚Volba bude o tom, jestli Babiš, nebo antibabiš.‘ Šéf ANO by mohl v lednu oslovit radikály, míní politolog
Číst článek
„Na reálné kandidáty zatím čekáme. Když to trochu nadnesu, tak se v tuto chvíli může za kandidáta na prezidenta prohlásit kdokoliv, kdo je svéprávný, starší 40 let a je občanem České republiky,“ řekl podcastu Českého rozhlasu Plus Čekání na prezidenta komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
Osobností, které prohlašují, že již mají dostatek podpisů, je nyní podle zjištění serveru iROZHLAS.cz jedenáct – Jaroslav Bašta, Vladimír Boštík, Tomáš Březina, Karel Diviš, Pavel Fischer, Jiří Kotáb, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Alena Vitásková a Tomáš Zima.
„Až 8. listopadu uvidíme, kdo to myslel vážně, kdo se alespoň pokusí předložit kandidaturu a splnit podmínky. Předložit 50 tisíc podpisů občanů není žádná legrace. Tím spíš, když potom budou překontrolovány a část z nich bude vyřazena,“ doplnil Hartman.
První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později.
Největšími favority jsou generál ve výslužbě Petr Pavel, který již deklaroval sesbírání potřebných podpisů občanů, a expremiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale zatím váhá, zda se voleb zúčastní.
Hnutí ANO by mělo do konce října oznámit, koho do boje o Hrad vyšle. Pokud by nekandidoval sám Babiš, přichází v úvahu místopředseda sněmovny Karel Havlíček, šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová či exministr a velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický.
Server iROZHLAS.cz přináší abecední přehled deklarovaných uchazečů o prezidentský post. Jednotlivé kandidáty kontaktoval s žádostí o informaci, zda jejich kandidatura platí, kolik podpisů již shromáždili a zda se při nesesbírání podpisů občanů nehodlají obrátit na zákonodárce.
- Jaroslav Bašta
- Vladimír Boštík
- Tomáš Březina
- Karel Diviš
- Pavel Fischer
- Jiří Kotáb
- Danuše Nerudová
- Petr Pavel
- Denisa Rohanová
- Alena Vitásková
- Tomáš Zima
Jaroslav Bašta
Začátkem září oznámilo hnutí SPD svého stranického kandidáta. Jde o poslance Jaroslava Baštu, který byl v minulosti disidentem, po listopadu ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana a následně velvyslancem v Rusku i na Ukrajině.
Po 25 letech v ČSSD (1994–2019) se angažoval v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita a od loňského roku je členem SPD a do prezidentské volby jej vyšlou podpisy 20 poslanců.
Vladimír Boštík
Bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík, který nemá vedený transparentní účet u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, pro iROZHLAS.cz uvedl, že již má sesbírán dostatek podpisů. „Jde o 65 tisíc podpisů občanů,“ tvrdí zadlužený kandidát, a to přestože vede naprosto minimální, nebo dokonce žádnou kampaň.
Boštík přitom v podobném stylu kandidoval i před pěti lety. Tehdy uváděl sesbírání více než 70 tisíc podpisů, k ověření je ale ministerstvu vnitra nepředložil. Podle svých slov proto, že je ze zdravotních důvodů nezvládl doručit.
3:59
Do prezidentských voleb zbývá 100 dnů. Kandidáti sbírají 50 tisíc podpisů, tři už hlásí splněno
Číst článek
Server iROZHLAS.cz se jej proto nyní zeptal, zda do letošních deklarovaných 65 tisíc počítá i tyto pět let staré podpisy. „Nejsou to podpisy z minulé volby,“ odpověděl Boštík.
V roce 2013 kandidoval do sněmovny za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a kandidaturu na Hrad znovu vyhlásil už loni v červnu se záměrem, že chce projet celou republiku v obytném autě.
Tomáš Březina
Vůbec prvním, kdo sesbírání potřebného počtu 50 tisíc podpisů oznámil, byl na konci června podnikatel Tomáš Březina. Kandidaturu přitom vyhlásil teprve v polovině dubna.
„Aktuálně se blížíme k hranici 80 tisíc podpisů, v tomto počtu je také budeme odevzdávat na ministerstvo vnitra,“ uvedl teď pro iROZHLAS.cz ředitel Březinovy kampaně Jaroslav Navrátil.
V předvolební kampani Březina objíždí pobočky své bývalé firmy Best a debatuje se zaměstnanci. Březina založil výrobce betonových stavebních prvků v roce 1990 a loni firmu prodal.
V politice se už pohyboval ve druhé polovině 90. let. V letech 1996 až 1998 byl poslancem, nejprve za ODS, poté za Unii svobody. V roce 2013 se pokusil o návrat do politiky a stal se lídrem středočeské kandidátky ANO, nakonec ji ale opustil se zdůvodněním, že hnutí pro něj není dostatečně pravicové.
Karel Diviš
Bývalý sportovní redaktor České televize a zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse Karel Diviš v současnosti také uvádí, že již sesbíral 50 tisíc podpisů. 46letý rodák z České Lípy jich však chce nejméně 65 tisíc, aby v pořádku prošel kontrolou ministerských úředníků.
Kampaň si financuje sám a ke sběru podpisů využívá i placených brigádníků, jak informovala například ČTK: „Kromě sběru podpisů přes podporovatele využíváme i placených brigádníků v terénu. Jejich odměna činí 40 korun za získaný podpis,“ uvedla Divišova asistentka Renáta Plšková.
Pavel Fischer
O Hrad se znovu pokusí i bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer, který v minulých volbách skončil se ziskem lehce přes deset procent třetí. Hlasovalo pro něj 527 tisíc voličů.
Nese si s sebou ‚pachuť nevýhry‘, hodnotí šance staronového kandidáta Fischera politolog
Číst článek
V úterý na tiskové konferenci oznámil, že získal podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů. Dohromady má podpisy 51 zákonodárců, mezi nimiž jsou i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nebo předsedové poslaneckých klubů ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Marek Benda, Jan Jakob a Marek Výborný.
Právě tyto strany tvořící koalici Spolu na začátku října Fischera jmenovaly spolu s Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou jako „nejpřijatelnější kandidáty“ pro první kolo volby.
Fischer působil jako poradce prezidenta Václava Havla a poté jako český velvyslanec ve Francii a Monaku. Před vstupem do politiky pracoval jako ředitel organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění. Na podzim 2018 byl zvolen senátorem v obvodě Praha 12.
Jiří Kotáb
Jako v pořadí druhý letos oznámil sesbírání 50 tisíc podpisů občanů soukromý ombudsman Jiří Kotáb, který se označuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na Pražský hrad. Dohledový úřad jeho kandidaturu však neeviduje.
„Momentálně máme 56 tisíc podpisů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz v tomto týdnu Kotáb. Od června do října už tedy k deklarovaným 50 tisícům podpisů přidal už jen šest tisíc.
Nerudová nasbírala 80 tisíc hlasů pro kandidaturu na prezidentku. Platných jich musí být 50 tisíc
Číst článek
V minulosti působil kolem Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát – v roce 2017 za Blok proti islámu a před rokem za komunisty.
Danuše Nerudová
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity minulý týden oznámila, že shromáždila přes 80 tisíc podpisů občanů. Sbírala je od začátku letošního června.
„Podpisy teď kontrolujeme a vyškrtáváme kolem 20 % nečitelných, nekompletních nebo zjevně chybně vyplněných řádků, abychom ministerstvu vnitra odevzdali petici s co možná nejmenším počtem neplatných podpisů,“ uvedla ekonomka a pedagožka.
Spolu s Fischerem a Pavlem patří podle koalice Spolu mezi tři „nejpřijatelnější kandidáty“ pro první kolo. Pokud by ve volbě uspěla, stala by se první ženou v čele České republiky a také nejmladší tuzemskou hlavou státu. I ve funkci rektorky byla nejmladší v historii.
V roce 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody a v roce 2020 spoluzakládala občanskou iniciativu KoroNERV-20 snažící se zmenšit ekonomické dopady pandemie.
Přes 80 tisíc podpisů! Ani nevím jak za to poděkovat. Podepsaným, mým úžasným dobrovolníkům i petičním místům. Díky za všechen čas, který tomu dáváte. Ještě do 21. 10. je možnost navštívit některé z 320 petičních míst, nebo zaslat archy. Každého vašeho podpisu si vážím! 💜
19:40 – 13. 10. 2022
Petr Pavel
Volební tým generála Petra Pavla na konci září oznámil sesbírání 55 tisíc podpisů. „Od ohlášení této mety jsme zatím průběžný součet nedělali, ale odhadujeme, že se dnes pohybujeme okolo 65 tisíc, a cílem je odevzdat 70 tisíc podpisů,“ upřesnila nyní kandidátova mluvčí Eva Hromádková.
Median: Preference Pavla v prezidentských volbách rostou. Poprvé by v prvním kole uspěl před Babišem
Číst článek
Bývalý předseda vojenského výboru NATO a náčelník Generálního štábu Armády České republiky byl potenciálním prezidentským kandidátem dlouhé roky. Po odchodu z armády v roce 2018 zůstal veřejně činný, na jaře 2020 založil spolek Spolu silnější, který pomáhal ve zvládání pandemie covidu-19.
Čelí ale i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně, do které vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Koncem 80. let nastoupil do výcviku u vojenské rozvědky, má ale negativní lustrační osvědčení.
Pro prezidentskou kandidaturu si zvolil heslo „Vraťme Česku řád a klid“.
Denisa Rohanová
Prezidentka České asociace povinných (občanské sdružení zabývající se exekucemi, ochranou dlužníků apod.) oznámila kandidaturu na Hrad v dubnu 2021 s tím, že bude usilovat o podpisy občanů.
Letos v únoru oznámila, že jich získala kolem 27 tisíc, zato ale nasbírala 20 poslanců z minulé sněmovny. Tento postup už v minulosti zpochybnil ústavní právník Jan Kysela. Tým kandidátky Rohanové si za tím ale stojí a šéf kampaně Martin Legnavský pro iROZHLAS.cz uvedl, že si nechali zpracovat právní rozbor, který jim dává za pravdu.
Rohanová v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit Tomia Okamury, aby o rok později financování partaje veřejně kritizovala. V roce 2017 se taktéž neúspěšně pokoušela dostat do sněmovny na kandidátce strany Referendum o Evropské unii.
Alena Vitásková
Zeman letí do Ruska, veze Vitáskovou i Zbytka. S Putinem se setká na dače v Soči
Číst článek
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) má podporu současného prezidenta Miloše Zemana. V únoru ji označil spolu s Josefem Středulou, Vladimírem Dlouhým a Andrejem Babišem jako kandidátku, která má šanci být zvolena.
Vitásková má s prezidentem Zemanem dlouhodobě blízké vztahy. Na podzim 2017 ji zařadil do své podnikatelské mise mířící do Ruska. Jelikož už tehdy v ERÚ nefigurovala, letěla jako ředitelka nově založeného spolku Institut Aleny Vitáskové. O rok později jí udělil státní vyznamenání za „boj proti solárním baronům“.
I ona neúspěšně kandidovala za někdejší Úsvit, a to v roce 2016 v Ostravě do Senátu.
Letos v létě byla Vitásková po Březinovi a Kotábovi třetí kandidátkou, která deklarovala potřebný počet sesbíraných podpisů pro kandidaturu na Hrad. Pro iROZHLAS.cz uvedla, že jich od občanů sesbírala celkem 65 tisíc.
Tomáš Zima
V pondělí oznámil sesbírání potřebného počtu senátorských podpisů pro kandidaturu do prezidentských voleb i lékař Tomáš Zima, bývalý rektor Univerzity Karlovy a expředseda České konference rektorů.
„Mou prezidentskou kandidaturu ministerstvo vnitra v pátek zaregistrovalo, předložil jsem arch se třinácti podpisy končících, pokračujících i nově zvolených senátorů napříč politickým spektrem,“ řekl Deníku.cz. Mezi podepsanými jsou senátoři z ODS, ANO, STAN i končící Jan Žaloudík (za ČSSD).
Zima se snažil sbírat i podpisy občanů, v polovině srpna jich měl 10 tisíc a v současnosti zhruba 37 tisíc, což zdaleka nestačí.
Od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana, přitom jako rektor v roce 2015 kritizoval prezidentovo rozhodnutí nepodepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z Univerzity Karlovy a VŠE. Zemanův postoj tehdy označil za „nepřijatelný zásah do principů akademických svobod“ a v letech 2014–2016 nepřišel na předávání státních vyznamenání.
Následuje abecední přehled kandidátů, kteří deklarovali snahu nechat se zvolit na Hrad, zatím však neoznámili, že se jim podařilo sesbírat požadované počty podpisů.
- Hynek Blaško
- Jan Bouček
- Marek Hilšer
- Radek Hyhlan
- Karel Janeček
- Petr Kováč
- Ivo Mareš
- Libor Michálek
- Jakub Olbert
- Lumír Láska
- Milan Rokytka
- Ivan Smetana
- Josef Skála
- Josef Středula
Hynek Blaško
Europoslanec a generálmajor v záloze Hynek Blaško je ohledně vývoje své prezidentské kampaně tajemný. Nechtěl odpovědět ani na to, kolik podpisů se mu prozatím podařilo sesbírat. „Pokud budu mít potřebu svěřovat se, dám vědět,“ odepsal na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Jsem od počátku enfant terrible, s Volným mě nesrovnávejte, říká ke svému odchodu z SPD Blaško
Číst článek
V letech 2016–2018 byl krajským zastupitelem na Vysočině za SPO a v roce 2019 se díky preferenčním hlasům dostal z kandidátky SPD do Evropského parlamentu.
Letos v září ale z SPD vystoupil kvůli svým dlouhodobým sporům s předsedou strany Tomiem Okamurou. Chtěl například kandidovat do čela strany, ale na online konferenci ani nebyl pozván.
Svůj záměr kandidovat na Hrad oznámil letos v květnu, v čemž jej podpořila neonacistická Dělnická strana sociální spravedlnosti.
Ve čtvrtek na svém facebooku Blaško vyzval své podporovatele, aby mu do konce října zaslali petiční archy s podpisy pro kandidaturu.
Jan Bouček
Kandidát bez transparentního účtu, s velmi úsporným prezidentským webem a prakticky bez kontaktních informací. Kampaň zřejmě nevede. Veřejnou petici na podporu jeho kandidatury podepsalo osm lidí.
Marek Hilšer
Opětovnou kandidaturu na Hrad oznámil senátor a lékař Marek Hilšer už v listopadu 2019. Před pěti lety skončil na pátém místě se ziskem 455 tisíc hlasů (8,8 %). Poté se na podzim 2018 ucházel o post senátora v obvodu Praha 2, kde porazil a vystřídal jiného z letošních prezidentských kandidátů Libora Michálka.
ANO má v záloze dva kandidáty na prezidenta, Babiš plánuje oznámit rozhodnutí o kandidatuře v říjnu
Číst článek
Stejně jako v minulé volbě i letos Hilšer sbírá podpisy občanů, odmítá ale sdělit, kolik jich má. „Sběr podpisů stále probíhá. V tuto chvíli nemůžeme sdělit přesné číslo a bohužel nemám ani rámcový odhad, žádný průběžný součet v tuto chvíli neexistuje,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Petr Janoušek z Hilšerova týmu.
Pokud by se mu nepodařilo sesbírat potřebných 50 tisíc, mohl by Hilšer opět požádat senátory, kteří jej vyslali do volby v roce 2018. Tentokrát by mu podpisy mohli slíbit kolegové ze senátorského klubu Starostů a nezávislých.
Radek Hyhlan
Jedním z nejtajemnějších prezidentských kandidátů, jehož kandidaturu Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí registruje, je Radek Hyhlan.
Neuvádí na sebe kontaktní údaje, nemá prezidentský web, ale dohledovému úřadu poskytl svůj transparentní účet. Přestože měli kandidáti volební účty nahlásit do 7. července, založil jej Hyhlan 31. srpna, vložil na něj jedinou korunu a od té doby na něm k žádným peněžním transakcím nedošlo.
Karel Janeček
Matematik, podnikatel a miliardář Karel Janeček nyní stojí na rozcestí. Eviduje zhruba 30 tisíc podpisů občanů, zároveň ale uvažuje, že by využil i podpisů zákonodárců. Čas pro podání petičních archů se totiž krátí. Pro Deník N uvedl, že má v plánu oslovit senátory, přičemž začít by chtěl u nově zvolené Jany Zwyrtek Hamplové.
„S aktivním sběrem podpisů jsem začal až v průběhu září se spuštěním oficiální prezidentské kampaně. Čísla se mění každým dnem a významně rostou. Pevně tedy věřím, že požadované množství podpisů sesbíráme,“ popsal Janeček situaci.
V minulosti stál u zrodu Nadačního fondu proti korupci nebo Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Na loňském vyhlášení hudební ankety Český slavík vystoupil s projevem kritizujícím protiepidemická opatření a očkování dětí proti covidu.
"Pokud by se v říjnu 2022 konalo první kolo prezidentských voleb, Karel Janeček by získal 6,2 %". Tímto, chci poděkovat všem, kteří mi dali svůj podpis a vkládají ve mne důvěru.
A právě teď, víc než kdy jindy, potřebuji vaši podporu a pomoc. Prosím přidejte se k nám!
19:21 – 18. 10. 2022
Petr Kováč
Brněnský šéfkuchař Petr Kováč oznámil svou kampaň na Hrad před měsícem a půl. Chce zastávat zájmy obyčejných lidí a bojovat proti drahotě i chudobě. Uvedl, že podpisy pro podporu své kandidatury už sbírá. Neupřesnil ale, kolik jich už získal.
1:00:30
Klimeš: Bylo by krásné, kdyby zase jezdil Masaryk na běloušovi? Já chci, aby prezident uměl moderovat
Číst článek
Vyjádřil svou podporu protivládním demonstrantům z Václavského náměstí. „Moji protikandidáti mají velkou nevýhodu, že většina z nich pracovala pouze na univerzitní půdě nebo v kancelářích a mezi běžné obyvatele se příliš nedostala,“ uvádí.
Kováč kandidoval už v roce 2018 do Senátu jako nezávislý kandidát za Romskou demokratickou stanu. V roce 2019 se pokoušel dostat do Evropského parlamentu za JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost.
Ivo Mareš
Protestantský teolog, bývalý farář a tiskový mluvčí či projektový manažer Diakonie Českobratrské církve evangelické a také překladatel a novinář Ivo Mareš oznámil záměr kandidovat v květnu letošního roku.
Nyní má necelých 30 tisíc podpisů. „Aktuálně zvažuje další postup, zda požádat o podporu zákonodárce, nebo sbírat podpisy až do posledního dne. A pokud jich nebude dostatek, chce poděkovat veřejnosti za důvěru a kampaň ukončit,“ popsala pro iROZHLAS.cz Nicole Baronová z kandidátova týmu.
I když Mareš nemá veden transparentní účet u dohledového úřadu, na svých stránkách na něj má odkaz se sdělením: „Všechny dary použiji na financování kampaně.“
Libor Michálek
Bývalý senátor Libor Michálek a exředitel Státního fondu životního prostředí deklaroval zájem o prezidentský úřad letos v létě. Začal se sběrem podpisů občanů, ale na dotazy serveru iROZHLAS.cz, kolik jich má a zda neplánuje oslovit bývalé kolegy senátory, nijak nereagoval.
Některé ženy se rozhodují podle vizáže, proti tomu se těžko bojuje, říká Michálek. V Senátu ho vystřídá Hilšer
Číst článek
Má ale profesionálně vyhlížející prezidentský web, na kterém je i mapa se šesti podpisovými místy v celém Česku.
Přestože ve volebním období 2012–2018 patřil mezi nejaktivnější senátory, v roce 2018 jej při obhajobě jasně porazil jiný prezidentský kandidát Marek Hilšer. „Některé ženy, voličky, se opravdu rozhodují třeba pouze podle vizáže, takže proti tomu by se dalo asi těžko něco dělat,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jakub Olbert
Kandidátem na prezidenta za hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES má být předseda tohoto uskupení Jakub Olbert. Jeho transparentní účet ale dohledový úřad neeviduje a ani sám kandidát na dotazy iROZHLAS.cz nereagoval.
Aktuálně.cz před časem napsal: „Stagnujeme okolo 40 tisíců a myslím, že to tak zůstane.“
Olbert provozuje restauraci Šeberák a proslavil se během podzimu 2020, kdy odmítal uposlechnout vládní opatření a podnik kvůli pandemii uzavřít. Hrozila mu milionová pokuta a ztráta licence. Tyto události poté vedly k založení zmíněného hnutí.
Lumír Láska
Podpisy na petičních stáncích sbírá, jeho transparentní účet dohledový úřad eviduje, počet sesbíraných podpisů ale neuvádí.
Po vydání textu se ozvala Michaela Minaříková z kanceláře kandidátka Lásky: „Abychom neovlivňovali průběh soutěže, rozhodli jsme se nezveřejňovat informaci o počtu sesbíraných podpisů. Stejně tak abychom nevystavovali poslance a senátory případnému tlaku opozice, rozhodli jsme se informace o jejich podpoře nezveřejňovat.“
Lumír Láska se prohlašuje za Buddhu Maitréju a jde o zakladatele duchovní tradice Sangha Srdce Dharmy, která zprostředkovává buddhistické učení. V kampani vystupuje s heslem „Srdce na Hrad“ nebo „Buddha na Hrad“.
buddhanahrad.cz
#volby2023 #leden #prezident #ceskarepublika #mir #laska #lumirlaska #prezidentlasky #prezidentmiru #prezidentnasvsech #nolimit #svoboda #pravdavitezi #rovnost #spravedlnost #pravda #ucta #respekt #musthave #bezpeci #reprezentace #world #instagram
13:35 – 16. 10. 2022
Milan Rokytka
Zda se doopravdy pokouší zúčastnit prezidentské volby, zatím není jasné ani u někdejšího novináře Haló novin Milana Rokytky. Na dotazy nereagoval.
U širší veřejnosti se proslavil v lednu 2018 při oslavách druhého vítězství Miloše Zemana v přímé prezidentské volbě, když v jeho štábu opilý zkolaboval. Rokytka následně uvedl, že nemůže vyloučit, že ho někdo otrávil.
Jeho transparentní účet k prezidentské kampani ukazuje zůstatek minus 51 tisíc korun.
Ivan Smetana
Na dotazy redakce nijak nereagoval ani Ivan Smetana, který se neúspěšně pokoušel o sběr podpisů i před pěti lety. Během koronavirové pandemie založil internetové médium KTV, skrze které šíří nepravdy o covidu-19.
Smetana od 90. let čelí exekucím, podle svých slov se stal v minulosti bílým koněm mafií, které okrádaly stát na daních v kauze lehkých topných olejů.
Josef Skála
Sedmdesátiletý Josef Skála je celoživotním členem komunistické strany. Do KSČ vstoupil ve svých 18 letech, v srpnu 1968 vítal vstup vojsk Varšavské smlouvy, byl evidován jako ideový spolupracovník StB, působil jako redaktor Rudého práva nebo jako prezident Mezinárodního svazu studentstva.
ČSSD v krizi: do obecních voleb nasadí o 60 % méně jmen než minule. Je na tom hůř než KSČM
Číst článek
V letech 2016, 2018 a 2021 se ucházel o funkci předsedy KSČM a pro letošní prezidentské volby je stranickým kandidátem komunistů, podle svých slov je i kandidátem českých vlastenců.
V polovině srpna odhadoval počet získaných podpisů občanů na třetinu až polovinu z potřebného počtu. Na dotazy o aktuálním stavu Skála ani šéfka KSČM Kateřina Konečná neodpověděli.
Josef Středula
Při sběru podpisů se odborářský předák Josef Středula spoléhá výhradně na dobrovolníky a podle svého mluvčího Jana Štolla zveřejní počet sesbíraných podpisů až na začátku listopadu. „Pohybujeme se v řádu desítek tisíc,“ uvedl pro iROZHLAS.cz s tím, že prioritně nepočítají s podporou senátorů a poslanců v případě, že se jim 50 tisíc získat nepodaří.
Středula vede Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) od roku 2014, předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO. Letos post šéfa ČMKOS obhájil, na sjezdu ho osobně podpořil prezident Zeman, který vyzval odboráře, ať jej ke kandidatuře přemluví. „Věřím, že budeš jedním z nejsilnějších kandidátů,“ řekl Středulovi Zeman.
8. října uspořádali Středulou vedení odboráři demonstraci na Václavském náměstí a vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně.
