Před 590 lety byl upálen Mistr Jan Hus
Lidé si dnes připomínají 590 let od upálení Mistra Jana Husa. Na něj vzpomenou při různých akcích Církev československá husitská, evangelíci, ale i další protestanti. Dnešní státní svátek upozorňuje na významné historické kořeny českého národa spojené s křesťanstvím. V Husově případě jde o počátek reformace.
Za jeho pokrokové názory církev označovala Jana Husa za kacíře. Výrazněji se zapojil do univerzitního života a s některými dalšími osobnostmi dosáhl roku 1409 vydání Kutnohorského dekretu, tedy listiny omezující vliv cizinců na pražské univerzitě.
Z Husova díla jsou známy především traktáty. Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky, jednoduchým a přístupným jazykem. Hus požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. 6. července roku 1415 byl Mistr Jan Hus upálen na hranici v Kostnici na jihozápadě Německa.
Mistra Jana připomenou bohuslužby
V pražské Betlémské kapli se odpoledne konala tradiční slavnostní bohoslužba. Právě v Betlémské kapli Jan Hus pronášel svá slavná kázání. Více nám řekl pražský husitský biskup Karel Bican:
"Je to bohoslužba naší církve, ale jsou tam pozváni ekumeničtí hosté. Bude sloužit bratr, biskup Štěpán Klásek, který je pověřen správou církve a k sobě si ještě zvolí duchovní podle svého vlastního výběru. Hus dal impuls pro vznik i světové reformace. Myslím si, že Jan Hus chtěl reformovat svou vlastní církev."
Této bohoslužby se zúčastní i premiér Jiří Paroubek. Lidé se ale například setkají také v Kozím hrádku na Táborsku, kde Hus kázal, když nesměl působit v Praze. Prezident Václav Klaus zase zamířil se stovkami věřících na slavnostní ekumenickou bohoslužbu do Husova rodiště - do Husince na Prachaticku.
Program letošní vzpomínky vyvrcholil takzvanou Husineckou výzvou a vyhlášením příprav na 600. výročí v roce 2015. Ve výzvě, kterou církevní historici zašlou papeži Benediktu XVI. prosí hlavu katolíků, aby se Hus stal pramenem smíření pro všechny vyznavače Krista.