Přání rakouských sudetských Němců odmítnuto
Poslanci českého parlamentu odmítli výzvu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, aby Česká republika a Slovensko zavedly jako "projev dobré vůle k překonání minulosti" dvojjazyčné označení obcí v němčině a češtině v oblastech, odkud bylo po válce vysídleno německé obyvatelstvo. Rakouští sudetští Němci od rakouské vlády zároveň očekávají jmenování vládního pověřence, který by prosazoval jejich zájmy ve vztahu k České a Slovenské republice.
Vídeňská zpravodajka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová připomíná, že Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku se nechalo inspirovat vnitrorakouskou událostí číslo 1.
Rakouský Ústavní soud totiž rozhodl o tom, že v Korutanech má být v obcích, v nichž žije více než jedna dsetina Slovinců značení i v jejich mateřštině, což zemský hejtman Jürgen Heider důrazně odmítá. Předseda sdružení sudetských Němců v Rakousku odvozuje, že se podíl menšiny hodnotí za několik desetiletí, a proto vznáší nárok na dvojjazyčné nápisy v Sudetech, kde do roku 1946 žili Němci.
Požadavky však narazily na odmítnutí českých poslanců. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru a stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil soudí, že záležitosti týkající se konce druhé světové války jsou jednou provždy uzavřeny. Místopředsedovi KDU-ČSL Janu Kasalovi přijde tento požadavek za nesmyslný, je to podle něj stejné, jako kdyby Češi chtěli, aby vídeňská televize uváděla české titulky.
