Ruské zločiny bude vyšetřovat i česká vojenská policie, rozhodli poslanci. Pekarová zůstane v čele Sněmovny
Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně Sněmovny. Výsledek úterního hlasování se vzhledem k rozložení sil v dolní komoře předem očekával. Poslanci souhlasili také s vysláním až 15 příslušníků vojenské policie, kteří budou vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině. Zákonodárci v úterý jednali i o ochraně oznamovatelů nebo posílení postavení antimonopolního úřadu.
Pro odchod Pekarové Adamové z čela dolní komory hlasovalo 72 opozičních poslanců. Potřeba bylo nejméně 85 hlasů. Proti návrhu na odvolání předsedkyně se vyslovilo 97 koaličních zákonodárců. Sněmovna před tím odmítla návrh zpravodaje Radka Vondráčka (ANO), aby poslanci rozhodovali tajně.
Opozice vytýkala šéfce Sněmovny Adamové Pekarové způsob řízení schůzí dolní komory. Pekarová Adamová označila důvody za liché. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je útok opozice na ni bezdůvodný a zástupný, chtěla se podle něho vymezit proti koaliční vládě.
Všetřování ruských zločinů
Čeští vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působit budou zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ovšem nikoli nepřetržitě. Nasazení týmu se předpokládá několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů.
„Konflikt na Ukrajině je zjevně provázen válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letošní náklady se odhadují na 12,4 milionu korun, příští rok na 17,2 milionu korun.
Mezinárodního trestního soudu hodlá stíhat za válečné zločiny podle dřívějších informací listu The New York Times minimálně ve dvou případech. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území.
Kvůli tomu už ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“.
Druhý případ se týká ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.
Budování obrany v Nigeru
V Nigeru budou čeští vojáci působit jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun.
Hořký konec francouzského působení v Mali. Stažení vojsk vyvolává obavy z posílení islámských radikálů
Číst článek
České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali.
Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden.
Odposlechy provozu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by mohl mít v některých případech pro účely své práce přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu. Umožnil by mu to pozměňovací návrh k novele zákona, kterou v úterý projednala Sněmovna ve druhém čtení a propustila ji do závěrečného kola.
S návrhem přišel sněmovní hospodářský výbor. Novela má zpřesnit požadavky na fungování úřadu i jeho představitelů. Upravit má také ochranu identity oznamovatelů možného protisoutěžního jednání.
Změna zákona má v reakci na evropskou směrnici z roku 2018 posílit postavení antimonopolních úřadů. Klade si za cíl, aby uplatňování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nevedlo k jinému výsledku než při použití evropského práva. Má i zajistit, aby tyto úřady měly vždy dostatek zdrojů – finančních, lidských i technických.
Ochrana whistleblowerů
Zákonná ochrana oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů by se mohla vztahovat i na anonymní oznámení. Doplnění vládní předlohy navrhli v úterním druhém čtení koaliční i opoziční poslanci.
Odborník: Sankce Česka za pozdní implementaci unijní směrnice činí 54 milionů, stále se ale zvyšuje
Číst článek
Sněmovní ústavně-právní výbor už dříve doporučil rozšířit zákon o přestupky. Podle úpravy Marka Bendy (ODS) by se mělo jednat jen o závažnější přestupky s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun. Sněmovna bude hlasovat o podobě předlohy nejdříve za dva týdny.
Ochranu pro anonymní oznamovatele navrhli uzákonit Hana Naiclerová z vládního hnutí STAN i Radek Vondráček z opozičního hnutí ANO. Právní výbor se k takovému rozšíření postavil už dřív záporně. Pirát Jakub Michálek chce umožnit anonymní oznámení ve veřejném sektoru.
Začlenění příslušné evropské směrnice o ochraně oznamovatelů do českého právního řádu nabralo zpoždění. Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty.
Jednání o České poště
Poslanci opozičních ANO a SPD v úterý neuspěli s návrhy, aby Sněmovna přednostně projednala restrukturalizaci České pošty. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900.
12:21
Pobočky České pošty jsou ztrátové. Návštěvnost klesla za pět let o 40 procent, říká bývalý generální ředitel
Číst článek
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil. Debata o úpravách navrhovaného programu sněmovní schůze včetně hlasování poslancům zabrala více než dvě hodiny.
České pošty se týkala více než polovina opozičních požadavků na změny programu poslaneckého jednání. „Česká pošta je příklad, jak tradiční demokratické strany zničily toto unikátní aktivum,“ prohlásil předseda ANO Andrej Babiš.
Vyzval kabinet k tomu, aby rušení poboček a propuštění tisícovky zaměstnanců neprojednala. „Tady někdo cítí nějaký kšeft,“ míní Babiš. Lídr SPD Tomio Okamura mluvil ohledně změn v České poště o nekoncepčním postupu a o zhoršení služeb obyvatelům.
Opoziční poslanci chtěli jednat také například o možném zvyšování daní, o nedostatku některých léků, o aktualizovaném vládním programovém prohlášení a o zvýšení některých příspěvků na péči pro lidi ze zdravotním postižením a o růstu rodičovského příspěvku. Sněmovna žádný z návrhů zákonodárců opozice s ohledem na koaliční většinu hlasů nepřijala.
