Portál Paměť národa
Naše republika dostává ke svým devadesátým narozeninám unikátní dárek. V den 90. výročí vzniku ČSR byl oficiálně spuštěn největší evropský pamětnický portál Paměť národa a s tím spojená elektronická badatelna. Portál nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti zpřístupní audiovizuální vzpomínky stovek přímých aktérů těch nejvýznamnějších událostí z naší pohnuté moderní historie. Portál je budován dva roky sdružením Post Bellum, Českým rozhlasem a poslední rok také Ústavem pro studium totalitních režimů.
Internetový pamětnický archiv je přístupný na adresách www.pametnaroda.cz a www.memoryofnation.eu. Projekt se sice zrodil v České republice, ale má ambici stát se největším evropským pamětnickým portálem. Už dnes je k dispozici v osmi evropských jazycích - v češtině, angličtině, němčině, francouzštině, polštině, slovenštině a maďarštině. Badatelským jazykem je angličtina a jednotlivé příběhy jsou ukládány v národním jazyku a v angličtině. Mezinárodní rozměr projektu umožňuje skutečnost, že se k němu připojily státní instituce i občanská sdružení z celé Evropy. Podrobnosti o mezinárodní spolupráci uvádí ředitel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa:
"Spolupracujeme s asi 15 zahraničními institucemi. My jsme je oslovili, zda by se nechtěly na tomto portálu podílet. My říkáme, že to není projekt Českého rozhlasu, Ústavu pro studium totalitních režimů a Post Bellum. Je to prostě projekt. My jsme ho založili a ten portál si musí začít žít vlastní život. Ten portál může být stejně tak polského Ústavu národní paměti, slovenského Ústavu paměti národa, maďarského Domu teroru, britského Imperialního válečného muzea v Londýně a dalších. Přihlásily se nám organizace ze Švédska, Ukrajiny, Rumunska, Litvy, Estonska, Lotyšska... Prostě před rokem 2009, kdy si připomeneme pád Železné opony, celá Evropa začíná rezonovat tím, že takovéto internetové mezinárodní snahy v ní mají místo."
Domácí i zahraniční realizátoři orální historie společně založili Společenství evropské paměti. První významnou akcí tohoto sdružení bude Badatelské sympozium, které se uskuteční 12. listopadu 2008 v Ústavu pro studium totalitních režimů. Do tří let by na portálu Paměť národa mohly být zveřejněny vzpomínky tisíců pamětníků (3000-5000 pamětníků z osmi zemí EU).
Pamětnický archiv je důležitý i z hlediska církevní historie, jak dodává Mikuláš Kroupa:
"My jsme natočili celou řadu výpovědí řeholníků, řeholnic, katolických kněží, kteří skončili v 50. letech v kriminále a odseděli si mnoho let. Máme třeba i výpověď Aloise Kánského, který spolupracoval se Státní bezpečností a podrobně vyprávěl mi o tom, za jakých okolností to bylo atd. Je velmi zajímavé a pro mě osobně neuvěřitelné a fascinující, jak tito hluboce věřící lidé, kteří šli do těch kriminálů, byli rozhodnuti a věděli, kam v těch 50. letech patří. Slušný člověk, který nechtěl spolupracovat, který vyvíjel nějakou řeholní nebo evangelizační činnost, v tom kriminále dříve nebo později skončil. A to je příklad třeba Oto Mádra nebo Antonína Huvara, jejichž výpovědi máme v archivu. Antonín Huvar už je žel po smrti a to je mimochodem ukázka toho, proč je ta sbírka také cenná, protože s těmito pamětníky už začal mluvit nepůjde."
Unikátnost projektu Paměť národa spočívá v možnosti poslechu a stáhnutí celé audio nahrávky, přepisů rozhovorů a zároveň dodatečných materiálů (deníky, fotografie) k jednotlivým pamětníkům, a to vše v online formě. Na portálu je zdarma dostupná e-badatelna, která funguje jako digitální archiv s možností badatelské diskuze, zakládání nových oral history projektů a doplňování již vzniklých sbírek.
