• Insolvenční správkyně Evropsko-ruské banky (ERB) Jiřina Lužová chce na jaře prodat balík pohledávek v hodnotě přes půl miliardy korun, zjistil Radiožurnál.
• Pohledávky jsou zajištěné majetkem v Česku. Podle Lužové se ale nedá čekat „zázračný výnos“.
• Garanční systém finančního trhu, který po pádu banky vyplatil klientům vklady v hodnotě 3,5 miliardy korun, zatím dostal v insolvenci zpátky necelou třetinu. Podle odhadů Lužové se mu nejspíše zhruba 2 miliardy už nevrátí. 
• Bývalý management banky i jejího majitele, ruského podnikatele Romana Popova, stíhá policie. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyšetřování stojí.

Původní zpráva Praha 5:00 20. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chybějící ručení za půjčky a porušování pravidel proti praní špinavých peněž – i to byly důvody, proč v roce 2016 Česká národní banka (ČNB) odebrala licenci bance ERB ruského finančníka Romana Popova. Finanční ústav posléze skončil v konkurzu a jeho manažery vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po Popovovi dokonce policie vyhlásila pátrání.

Okolnosti pádu ruské ERB banky: vlídnost pro byznysmeny z okolí Gazpromu

Číst článek

Mezi tím insolvenční správkyně Jiřina Lužová, která má konkurz banky na starost, postupně prodává to, co z finančního ústavu zůstalo, aby mohla vyplatit věřitele. Jak nyní zjistil Radiožurnál, v první třetině letošního roku Lužová plánuje prodat v jednom balíku část pohledávek za bývalými klienty banky. Nominální hodnota pohledávek, které jsou zároveň zajištěny různým majetkem v České republice, je podle Lužové přes půl miliardy korun.

Insolvenční správkyně ale odhaduje, že reálné výnosy pro toho, kdo si pohledávky koupí, budou nižší. V nabízeném balíku jsou ve velké míře nesplacené úvěry, které banka v minulosti poskytla různým firmám. A jak dříve zjistily kontroly z ČNB, tak Evropsko-ruská banka v mnoha případech při poskytování úvěrů nezjišťovala, zda na jejich splácení mají klienti dostatečné příjmy.

„Neočekávám, že by ten výnos byl nějaký zázračný, spousta firem je v insolvenčním řízení,“ uvedla k tomu pro Radiožurnál Lužová.

Kritik z Ruska

Proti plánovanému prodeji ale vystupuje jeden z věřitelů banky – ruská společnost OOO Stim. Firmu v Česku zastupuje advokátní kancelář Glatzová & Co. Její právník Petr Mundl vysvětluje, že podle názoru jeho klienta je plánovaný prodej zcela nesprávný a netransparentní. Firma podala dokonce žalobu k soudu. Insolvenční soud nicméně i přes jejich protest prodej letos v lednu povolil.

Na svém postupu trvá i insolvenční správkyně Lužová. „Prodáváme tyto pohledávky až teď na konci, protože doposud jsme je vymáhali. Podařilo se vymoci přes 200 milionů korun. Myslím, že jsme postupovali s péčí řádného hospodáře,“ říká Lužová.

V případě ERB banky nejde přitom o první prodej úvěrů. V roce 2019 vypsala Lužová výběrové řízení, v němž hledala kupce na soubor pohledávek, které byly zajištěné různým majetkem v Rusku. Celková výše těchto pohledávek byla 942 milionů korun. Lužová si nechala na balík pohledávek zpracovat znalecký posudek, podle kterého byla jejich hodnota na trhu 253 milionů korun. Také tento prodej se stal terčem kritiky ze strany OOO Stim.

Do výběrového řízení se totiž přihlásily tři firmy. Nejvyšší nabídku podala společnost Gomanold – 43 milionů korun. „Tahle nabídka převyšovala výrazně všechny ostatní,“ řekla k tomu Lužová. Potvrzují to i dokumenty zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Gomanold skutečně nakonec balík pohledávek získal.

Dobrý obchod 

Lužová zmíněný prodej pohledávek firmě Gomanold hájí i tím, že situace na Ukrajině, která před rokem eskalovala ruskou invazí, zkomplikovala jakoukoliv snahu o získání peněz z Ruska. „Ukázalo se, že to bylo prodáno velmi rozumně, protože při situaci mezi Ukrajinou a Ruskem jsou ty pohledávky do budoucna nevymožitelné,“ tvrdí Lužová.

S tím nesouhlasí advokát Mundl. „Zpeněžení proběhlo pod cenou. Podezřelý byl i ten způsob, jakým proběhlo,“ tvrdí právník. Poukazuje přitom na fakt, že Gomanoldu se investice do pohledávek vrátila už před loňskou ruskou invazí. 

Jedna z pohledávek v balíku byla totiž zajištěna apartmány v ruském Soči a ty šly v roce 2021 do dražby. Z prodeje apartmánů pak Gomanold díky koupené pohledávce získal 121 milionů korun. „To znamená, že subjekt, který koupil všechny pohledávky za 43 milionů, tak jenom z jedné z nich už mohl inkasovat víc než dvojnásobnou částku,“ podotýká Mundl. Kdyby přitom Lužová pohledávku neprodala, peníze by putovaly k věřitelům padlé banky.

OOO Stim zastoupený českým právníky proto už inicioval i pokus o odvolání insolvenční správkyně Lužové. Stejně jako s žalobou na prodej pohledávek ovšem u soudu neuspěl.

Dvě miliardy už jsou pryč 

Insolvence ERB banky má několik společných jmenovatelů s aktuálně velmi ostře sledovaným případem jiného ruského finančního ústavu – banky Sberbank. Obě insolvence má na starosti správkyně Lužová a v obou případech je největším věřitelem Garanční systém finančního trhu (GSFT).

Jde o instituci, do které povinně přispívají banky a stavební spořitelny. V případě pádu některé z bank pak vstupuje na scénu Garanční systém. Ten vyplatí klientům padlé banky peníze, které v ní měli uložené. Z toho zároveň Garančnímu systému vznikají za padlou bankou významné pohledávky a stává se obvykle největším věřitelem. S ohledem na toto postavení bývá pak Garanční systém v insolvenčním řízení vyplácen jako první v pořadí. Zatímco v případě pádu Sberbank Garanční systém může podle posledních odhadů dostat 100 procent ze svých pohledávek, u ERB je situace výrazně odlišná. 

Správkyně Sberbank CZ podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o prodeji úvěrů banky

Číst článek

ERB měla před svým koncem v roce 2016 zhruba 5,5 tisíce klientů. Po pádu banky jim vyplatil Garanční systém na pojištění vkladů 3,5 miliardy korun. V průběhu insolvenčního řízení ale doposud získal zpátky jen necelou miliardu korun. A s ohledem na situaci v ERB je už teď patrné, že se mu určitě všechny peníze nevrátí. „Rozhodující bude insolvenční správkyní připravovaný prodej portfolia úvěrových pohledávek. Cena jejich zpeněžení záleží na výsledku výběrového řízení, které v nejbližší době proběhne a jehož výsledek nelze předjímat,“ připomněla pro Radiožurnál ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.

Podle insolvenční správkyně Lužové lze ale očekávat, že zhruba dvě miliardy korun se už Garančnímu systému nevrátí. Podle ředitelky GSFT Kadlecové to ale fungování systému neohrozí. „Pro fungování GSFT a jeho roli tato skutečnost nemá žádný vliv,“ zdůraznila Kadlecová.

Policie a Interpol

Hospodařením ERB banky se už několik let zabývá i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Postupně obvinila čtveřici lidí z vedení banky, včetně jejího někdejšího spolumajitele finančníka Romana Popova, kvůli rizikovému nákupu dluhopisů z roku 2016. Celkovou škodu detektivové vyčíslili na 1,4 miliardy korun. Vyšetřování nyní ale stojí.

„Důvodem neskončení vyšetřování je zejména složité vyřizování právních pomocí v Ruské federaci, které po epidemii covidu-19 nyní komplikuje složitá mezinárodní situace,“ uvedl k tomu pro Radiožurnál státní zástupce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Už vloni v dubnu vyhlásila police po Popovovi pátrání. Jméno Popova figurovalo dokonce na seznamu Interpolu. Vyhlásil po něm pátrání v souvislosti s trestním stíháním, které je proti Popovovi vedeno v Rusku. Podle zjištění Radiožurnálu ale v průběhu loňského roku Interpol pátrání zrušil. Potvrdil to nyní i Popovův advokát Petr Vališ.

„Pan Popov byl vyňat ze seznamu osob, které jsou stíhány a mají být zadrženy na základě žádosti Interpolu. Ten důvod pro vynětí byl, že trestní stíhání vedené v Rusku bylo motivováno politicky, a proto Interpol rozhodl, že už nadále nebude evidovat žádost Ruska o zadržení pana Popova,“ řekl Radiožurnálu Vališ.

Jakub Mikel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít