První rozsudek za dezinformace o covidu. ‚Je to přelomový případ,‘ říká reportérka

Jano, ty se ve zpravodajství Českého Rozhlasu dlouhodobě zabýváš hybridními hrozbami a dezinformacemi. A už několik měsíců sleduješ případ Jany Peterkové, nyní odsouzené za šíření lží o očkování proti COVIDu-19. Jak důležitý je to v kontextu dezinformací v Česku případ?
Je to, dalo by se říct, přelomový případ, protože je to poprvé, kdy soud rozhodl o trestu za šíření dezinformací o koronaviru. Já tu kauzu sleduju. Teď to bude skoro přesně rok od ledna roku 2021 a za tu dobu je to první kauza, která se týká koronaviru, která došla k soudu a soud nějakým způsobem rozhodl. Ještě potřeba říct, že zatím je rozhodnutí soudu nepravomocné. To by se ale za měsíc mělo změnit.

Pojďme to vzít úplně od začátku. Kdo je Jana Peterková? Co všechno má za sebou? Pojď nám ji představit…
Jana Peterková byla novinářka TV Nova, točila justiční a kriminální kauzy a při své práci se seznámila s miliardářem Tomášem Pitrem. A kvůli tomuto vztahu skončila před soudem za křivé obvinění, výpověď a pomluvu, ale v roce 2011 ji soud obžaloby zprostil a Jana Peterková tak byla nevinná. V poslední době se “proslavila” jako politická aktivistka.

Byla to ona, kdo pořádal demonstrace proti vládním opatřením. Odmítala očkování proti koronaviru… Šířila často už vyvrácené lži a pro svoji činnost využívá sociální sítě, má svůj facebookový profil a na něm živě vysílá. Často své sledující bere s sebou na demonstrace.

Nebo jsem viděla třeba záznam, kdy je vzala s sebou do očkovacího centra a tam se doptávala místního personálu nebo lidí, kteří se chtěli naočkovat, proč to dělají, jestli ví, že to je experimentální vakcína a tak dále.

Takže teď je hodně známá hlavně tady touto svou aktivitou.

A v tom konkrétním případě, který se dostal k soudu a už má svůj nepravomocný verdikt. Jaké dezinformace nebo jaké lživé informace Jana Peterková šířila?
Bylo to 29. ledna, kdy zrovna živě natáčela demonstraci před Úřadem vlády. A do toho živého vysílání vstoupila žena.

Později jsme zjistili, že se jmenuje Václava Vondráčková a začala Peterkové tvrdit, že pomáhala v pečovatelském domě v Měšicích a že ví o tom, že se tam očkovali senioři a ti senioři po očkování vakcínou proti koronaviru zemřeli. A Jana Peterková ji tady v tomto živém vysílání věnovala několik minut a poté se dále věnovala demonstraci. Domluvila se ale už v tom živém vysílání s paní Vondráčkovou, že se potkají po demonstraci a více rozvedou ten příběh. Což se také stalo.

Po pár hodinách, myslím si, že to bylo dokonce stejný den večer, spolu seděly v restauraci a Václava Vondráčková tam znovu vyprávěla její příběh o údajné smrti seniorů v Měšicích.

Ty ses do Měšic pak vydala. Mluvila jsi tam s personálem domova pro seniory, se samotnými seniory i se zástupci radnice. Nasvědčovalo něco tomu, z těch rozhovorů, které si tam vedla, že by se informace paní Peterkové o úmrtích po očkování proti COVIDu-19 mohly zakládat na pravdě?
Ve chvíli, kdy jsem přijela do Měšic, tak už pečovatelský dům vydal oficiální vyjádření, že se jedná o pomluvy, že nic takového se v tom pečovatelském domě nestalo. Nicméně, samozřejmě pro ně bylo důležité mluvit přímo s těmi lidmi. A tam jsem začala zjišťovat, jak se verze Václavy Vondráčkové, potažmo Jany Peterkové liší od skutečnosti, protože tam padaly informace, jako že senioři byli nuceni k očkování, že je zdravotníci násilím drželi za nohy, za ruce a tu vakcínu jim vstřikovali, aniž by ti senioři chtěli...

… a že potom spousta z nich onemocněla, někteří tedy zemřeli. V té době, kdy Václava Vondráčková a Jana Peterková tuto informaci zveřejnily, žádné očkování v pečovatelském domě neproběhlo. Zatím se tam ta vakcína vůbec nedostala. Pečovatelský dům navíc nemohl vůbec očkovat. Byl domluvený s nemocnicí v Neratovicích, ale ta do domu zatím ještě vůbec nedorazila. A navíc, co jsem se bavila s ošetřovatelkami a potom i s ředitelem pečovatelského domu, tak v té době a i v měsících předchozích, nikdo v pečovatelském domu nezemřel.

Starosta Měšic vůbec nechápal, jak se to stalo. Víceméně se na veřejnosti postavil za pečující dům.

Když jsem mluvila s ředitelem pečovatelského domu, tak říkal, že samozřejmě Václavu Vondráčkovou zná, že tam opravdu pracovala v pečovatelském domě, ale pracovala tam od roku 2019 až do přelomu května a června 2020. To znamená půl roku předtím, než se vůbec vakcína dostala do České republik, tak paní Vondráčková už v pečovatelském domě vůbec nepracovala. Naopak ještě v té době musela skončit, protože zároveň využívala jeden z pokojů nebo malých bytů v pečovatelském domě. A oni jí zrušili smlouvu kvůli tomu, že se o ten majetek nestarala vhodně. Museli ji vykázat z pečovatelského domu pryč.

Jana Peterková se potom rozhodla udělat tiskovou konferenci s Václavou Vondráčkovou, kde ji dovedla do restaurace Šeberák, což bylo takové centrum lidí, kteří nějakým způsobem bojují proti vládním opatřením, proti očkování a tak dále. Byla to restaurace, která i v době, kdy ostatní restaurační zařízení musela být zavřená, stále fungovala. Na tomto místě tedy udělala takovou improvizovanou tiskovou konferenci, které jsem se tedy neúčastnila, ale Jana Peterková ji samozřejmě přenášela živě. Ptala se Václavy Vondráčkové na celý ten příběh, doptávala se na různé podrobnosti.

A už jen tady se tato verze Václavy Vondráčkové lišila ve spoustě detailů od těch původních verzí, které už Jana Peterková zveřejňovala na svém Facebooku relativně pravidelně. Těch živých vstupů s Václavou Vondráčku bylo několik a v každém se ta verze nějakým způsobem lišila.

Jana Peterková potom začala prohlašovat, že není odpovědná za informace, které Václava Vondráčková zveřejňuje, ale že je jakoby novinářka a tak, že si to jde ověřit, kde je pravda. A do těch Měšic opravdu dorazila. A i tady tuto akci živě natáčela. Mě potom volal jak starosta těch Měšic, tak i ředitel toho pečovatelského domu, že tam Jana Peterková opravdu dorazila. No a i z těch videí i z výpovědí toho ředitele i starosty bylo jasné, že se Jana Peterková v tomto zařízení nechovala úplně korektně. Je potřeba říct, že pečovatelský dům v Měšicích není uzavřené zařízení. Jsou to byty, které mohou využívat senioři, kteří potřebují terénní pečovatelskou službu.

To znamená, je to otevřené zařízení a Jana Peterková tam vešla dovnitř, ťukala na dveře a chodila těm jednotlivým seniorům do pokojů, aniž by ji znali. Vždy se samozřejmě představila, ale už z těch jejích videí bylo jasné, že senioři vůbec netuší, kdo to je, proč je natáčí, proč je vyrušují. A ona tam vpadla dovnitř do toho pokoje a začala se ptát na očkování proti koronaviru, jestli tam byli, jestli tam někdo umřel. To její video bylo vlastně skoro až emotivní, jak ti senioři působili zmateně, nechápali, co se kolem nich děje. Potom se samozřejmě ozvaly ošetřovatelky a vykázaly ji z pečovatelského domu. Byla to úplně groteskní situace, kdy Jana Peterková se svým kameramanem běhá po parku a schovává se za zeď. Celé to video působilo velmi zvláštně.

Jano, dá se odhadnout, jaký dopad mohly ty nepravdivé informace šířené Janou Peterkovou mít?
Jana Peterková má svůj facebookový profil, jsou to její oficiální stránky, kde má 14 000 sledujících. Ty její živá videa sledují stovky lidí. To znamená, dopad to má relativně značný a hlavně na začátku února, kdy už se tato celá kauza začínala řešit i veřejně, se tyto informace dostávaly i do klasických médií. Samozřejmě i Český Rozhlas o tom informoval.

To znamená, informace o tom, že existuje nějaká domněnka o smrti seniorů v pečovatelském domě v Měšicích už byl opravdu veřejná informace a mohly ji číst tisíce lidí.

Jano, ty už jsi nám popsala, jakým způsobem paní Peterková při natáčení svých reportáží nebo videí postupovala. Ty jsi s ní několikrát mluvila. Co ses dozvěděla o její motivaci? Vysvětlila ti, proč tento typ informací rozšiřovala?
Já jsem sehnala telefonní číslo na Janu Peterkovou z jeho oficiálního facebookového profilu. Tam byla možnost ji zavolat, tak jsem to vyzkoušela. Číslo fungovalo, já jsem se jí představila, že jsem reportérka Českého Rozhlasu, že mě zajímá tato kauza v Měšicích. Byla velmi ochotná. Dala mi několik rozhovorů, když jsem se jí potřebovala na něco doptat, komunikovala se mnou na WhatsAppu, s tím nebyl problém. Zprostředkovala mi nakonec kontakt i s Václavou Vondráčkovou, se kterou jsem chtěla mluvit především.

Potom, jakmile jsem ji začala konfrontovat s tím, že ten příběh nesedí, že jsou tam problémy, že jsem si ověřila některé informace a že Václava Vondráčková nemá pravdu a Jana Peterková jí dává prostor na svých sociálních sítích, tak úplně obrátila. Začala na mě křičet a potom mě začala zmiňovat na svém facebookovém profilu s tím, že novinářka Českého Rozhlasu se na ní tímto způsobem obořila a že ona se snaží vlastně jen zprostředkovávat pravdu a ukazovat. Peterková používá takové ty klasické dezinformátorské narativy. To znamená, že mluvila o nějaké farmaceutické lobby, že je stíhá CIA a BIS a že se bojí o svůj život, že Václava Vondráčková má strach, že se jí někdo pomstí - hlavně tedy buď z toho pečovatelského domu, anebo že je to tedy nějaké velké spiknutí.

Jana Peterková se do těchto kauz pouští často, protože pokaždé začíná po svých sledujících chtít pomoc. Ona má svůj účet na svém webu, má zveřejněné číslo svého bankovního účtu a své sledující potom vždy začne prosit o pomoc za nějakým účelem. To znamená, když jsme se tady bavili o kauze v Měšicích, tak tvrdila, jaký má strach, že se tady jedná tedy o nějakou farmaceutickou lobby a tak dále. Že potřebuje peníze na právníky a začala vyzývat své sledující, aby jí posílali příspěvky, aby si mohla ona a hlavně paní Vondráčková dovolit nějaké právní služby. A tady tento motiv používá velmi často. Například když se zabil miliardář Petr Kellner, tak začala Jana Peterková prohlašovat, že je to nějaké spiknutí, že to celé nesedí a že je potřeba to vyšetřovat. Po svých sledujících žádala, aby ji přispívali na její cestu na Aljašku, aby to tam začala vyšetřovat. Samozřejmě k té cestě nikdy nedošlo.

Jano, jak se celá tato kauza dostala až k soudu?
Pečovatelský dům v Měšicích se samozřejmě začal bránit, podal žalobu. České právo nezná pojem dezinformace, tudíž ta žaloba, jak mi řekl právník pečovatelského domu Robert Falbr, se týkala šíření nepravdivých a dehonestujících informací. Je možné podat žalobu na ochranu dobré pověsti, když se jedná o společnost, o firmu, anebo na ochranu osobnosti, pokud se jedná o konkrétní osobu.

Ten soud proběhl 13. ledna roku 2022, tedy minulý týden a u toho soudu nebyla Jana Peterková přítomna, neměla ani svého právního zástupce a soud jednoznačně rozhodl o tom, že šířila lži, že šířila dezinformace a určil trest.

Jana Peterková musí stáhnout ze svého facebookového profilu veškerá videa, která se týkají této kauzy. Musí se veřejně omluvit a navíc musí zaplatit pečovatelskému domu pokutu 250 000 korun.

A jaká byla reakce Jany Peterkové? Splnila to, co jí soud nařídil a víme, jestli se chce proti rozhodnutí třeba odvolat?
Já jsem mluvila s právníkem Robertem Falbrem, který zastupuje pečovatelský dům. Ten říkal, že bude trvat měsíc, než soud vypracuje písemný rozsudek a potom je samozřejmě možné se odvolat. Nepředpokládá ovšem, že by to odvolání bylo pro Janu Peterkovou úspěšné, protože se toho soudního řízení vůbec neúčastnila a nekomunikovala. My jsme samozřejmě kontaktovali Janu Peterkovou. Natočili jsme ji hned ten den, kdy soud rozhodl o této kauze. Jana Peterková o tom vůbec nevěděla. Je v současnosti v nemocnici.

Tvrdí, že ji žádná obsílka nepřišla. Že by se samozřejmě jinak z toho soudního řízení omluvila, protože je v nemocnici a nemohla se ho zúčastnit a říkala, že jako projev nějaké své dobré vůle nemá vůbec problém videa o Měšicích ze svých sociálních sítí stáhnout. Nicméně tvrdí, že teď v nemocnici to udělat nemůže, že musí kontaktovat svého IT specialistu, aby to udělal za ní, že je to rok stará kauza, že to tam prostě nemůže najít, že tam má těch videí tisíce.

Peterková odmítá, že by cokoliv platila, že by se omluvila. Ona vůbec neuznává, že by byla vina. Chce se bránit. Tvrdí, že buď zkusí žalobu pro zmatečnost a tím che dát vlastně najevo, že o tom soudním řízení vůbec nevěděla anebo se odvolá. To vše chce ale potom probrat ještě se svým právníkem.

Jano, my jsme tady s tebou ve Vinohradské 12 mluvili o hybridních hrozbách a dezinformacích několikrát. Naposledy to bylo na podzim před parlamentními volbami. Ty jsi mluvila o přístupu tehdejší vlády vedené někdejším premiérem Andrejem Babišem, šéfem hnutí ANO. Jak se od té doby situace posunula s příchodem nové vlády? Nakolik je pro ni boj proti dezinformacím prioritou a možná i konkrétně boj proti dezinformacím, které se týkají COVIDu a pandemie, protože to dále zůstává hlavní výzvou pro nový kabinet?
Nová vláda se dezinformacemi a případně hybridními hrozbami chce dále zabývat. Mají to i ve svém programovém prohlášení. Navíc novým mediálním poradcem premiéra Petra Fialy z ODS je Michal Klíma, což je český novinář. Je to mediální manažer a předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu a místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. A ten sám prohlásil, že se chce zaměřit na dezinformace, že to považuje za velmi důležité téma, které je potřeba řešit. Nový kabinet tedy bude určitě v nějakém boji proti dezinformacím, ve zvyšování takzvané odolnosti společnosti, to znamená, aby lidé uměli rozeznat dezinformace a uměli se orientovat v informačním prostředí pokračovat a možná to chce navíc ještě posílit.

Jano, ty jsi v úvodu zmiňovala, že tento případ je důležitý tím, že je vůbec první, který skončil u soudu. Co se týče dezinformací týkajících se COVIDu. Existují nějaká data o tom, jestli policie vyšetřuje i další podobné případy? Dá se to vůbec zjistit?
Jsou to zatím jen takové zkazky, protože policie sem tam i třeba na svém twitterovém účtu zveřejní, že řeší nějakou kauzu, že má třeba několik oznámení, která se týkají nějakých útoků na osobnost. Nebo teď třeba v poslední době se hodně řeší takové ty kauzy, kdy lidé, kteří nesouhlasí s očkováním, zastavují třeba šéfa lékařské komory Kupka před jeho domem a chtějí po něm vysvětlení. Takže tyto případy policie řeší. Nicméně tím, že neexistuje, jak už jsme zmínili, v právním řádu pojem dezinformace, tak se nedá říct nějaké souhrnné číslo.

Nemůžeme říct, že policie řeší třeba sto, dvě stě případů, které se týkají dezinformací. Policie nemá žádnou jednotnou databázi. Museli bychom oslovit jednotlivá krajská ředitelství a ta krajská ředitelství by se ještě musela probrat všemi oznámeními, která se týkají pomluvy, která se týkají šíření poplašné zprávy, která ne vždy samozřejmě souvisí s dezinformacemi. To znamená, nějaké souhrnné číslo není vůbec jednoduché, spíš bych řekla, je to nemožné získat.

Jana Magdoňová, reportérka Radiožurnálu, která se věnuje dezinformacím a hybridním hrozbám. Jano, děkujeme za rozhovor.
Také děkuju.