Česko při průměrné teplotě v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna 2023, míní ministerstvo financí
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to v pátek řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí Prušvic a ministr financí Stanjura (ODS).
Dostatek plynu v Česku pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v Česku.
Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. „Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl Prušvic.
Pokud by se v Česku přece jen omezoval některý průmysl, nejsou dopady do ekonomiky podle Prušvice dramatické. Dopad nedostatku plynu na růst českého hrubého domácího produktu by se letos podle něj pohyboval mezi třemi až čtyřmi procenty, v příštím roce mezi čtyřmi až 4,5 procenta.
Letošní odhad růstu české ekonomiky vzrostl na 2,2 procenta. Vláda zvažuje daň z mimořádných zisků
Číst článek
„Při takhle dramatickém zásahu, že dojde k omezení plynu... není žádná hluboká recese, třeba pohledem covidu,“ uvedl Prušvic. Stanjura uvedl, že bude záležet na teplotě v zimě. Zásadní je například teplota v lednu.
„Je klíčové, jaká je průměrná teplota za celý měsíc. Tam je někdy rozdíl celé měsíční spotřeby jednoho měsíce v tom lednu. Když je chladnější leden, tak je to třeba celá jedna spotřeba za červenec nebo srpen,“ řekl Stanjura.
Premiér Petr Fiala (ODS) už ve středu uvedl, že Česká republika má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) ve středu uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.