Prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii na konci svého funkčního období v lednu 2013. Rozhodl se tak v souvislosti s výročím vzniku samostatné České republiky. „Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí platnost 2. ledna,“ prohlásil tehdy.

Vyhlášená amnestie se dotkla víc než 110 tisíc lidí. Vyvolala i negativní reakce. Například část senátorů podala na Václava Klause ústavní žalobu pro velezradu. Ústavní soud řízení později zastavil s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát vypršel krátce po podání žaloby.

Před pěti lety se dostalo z českých věznic na svobodu necelých 30 procent trestaných. „Amnestie prezidenta vězeňské službě významně pomohla, věznice byly výrazně přeplněny,“ vysvětluje pro Radiožurnál generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal.

Dodává přitom, že se nečekalo, že se věznice opět rychle naplní. Vrátila se tam i třetina amnestovaných. „Z toho počtu asi 6,5 tisíce propuštěných vězňů na amnestii se nám zpátky vrátilo do věznic přes 2 tisíce vězňů,“ vysvětluje.

Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti přidává další čísla. Část propuštěných se totiž dostala z vězení na svobodu na takzvanou amnestii s podmínkou. Šlo o lidi, kteří šli za mříže na maximálně dva roky a nedopustili se závažné kriminality. Třetina z nich podmínku porušila.

„V souvislosti s článkem III amnestie (tzv. amnestie s podmínkou) můžeme uvést, že z celkového počtu 2494 amnestijních spisů, které eviduje ústavněprávní oddělení ministerstva spravedlnosti, porušilo k prosinci podmínku amnestie celkem 790 osob,“ říká Říman.

V českých věznicích je v současné době asi 22 tisíc lidí. Kapacity jsou zaplněné na 106 procent.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít