Perlorodky pod kanoí drhnou. Zda jim vadí vodáci, zkoumají odborníci
Kvůli vzácným perlorodkám bude i letos omezené splouvání Vltavy, a to na šestnáctikilometrovém úseku mezi Soumarským mostem a Pěknou v Národním parku Šumava. Na dně řeky žijí podle nejnovějšího průzkumu stovky perlorodek a vodáci je při nízkém stavu vody mohou poškodit jak pádlem, tak lodí.
Výsledky počítání mlžů otisklo poslední číslo časopisu Šumava, který vydává národní park. Jeho řediteli Janu Stráskému se ale omezování turistů nelíbí a změny ve splouvání hodlá prosadit co nejdříve. Chce, aby mohlo na Vltavu víc lodí.
„Vidíte tu perlorodku a před ní je další, mladá. Tu najít je daleko těžší než dospělou," říká Ondřej Simon, klečí u vody a ukazuje stovky perlorodek zabořených v písku. Klidný a utajený meandr leží na Blanici, kde je chovná stanice vzácných mlžů.
Mladý biolog z Výzkumného ústavu vodohospodářského bortí fámy o tom, že se odtud převážejí perlorodky do Teplé Vltavy, kde se tím má uměle zvyšovat jejich populace.
Jak je to s perlorodkami ve Vltavě v rámci Národního parku Šumava, zkoumal reportér ČRo Ĺubomír Smatana
„Přenášet z potoka do potoka se nemůžou, ono by se jim ani nedařilo. Perlorodky se ale už dlouhou dobu nerozmnožují, a v tom jsme jim dřív pomáhali," dodává Ondřej Simon.
V Teplé Vltavě byly před dvaceti lety perlorodky na vyhynutí. Ochranáři je ale polopřirozeně odchovali, a to na žábrách pstruhů. Rozmnožování těchto mlžů je fascinující biologický děj, ale výsledky vyžadují trpělivost.
„Navíc spočítat lze pouze dospělé mlže, ti mladí žijí zahrabaní v písku," říká hydrobiolog Ondřej Bílek a pokračuje: „Jediný způsob, jak lze zjistit počet mladých jedinců, je prohrabat dno a tím je vlastně pozabíjet. Což je samozřejmě nesmysl."
Řešením jsou i vodácké výpravy s průvodcem
Bílek je vystudovaný přírodovědec a momentálně hodně důležitá osoba. Jako autorizovaný odborník získal od Národního parku Šumava zakázku a dělá posudek o vlivu lodí a vodáků na populaci perlorodek.
Letos může při nízkém stavu vody plout denně po Vltavě jenom 28 lodí denně. Bílek doporučuje dvojnásobek. Část výprav by měla být například ale s průvodcem, aby došlo k minimalizaci rizika poškození ekosystému Teplé Vltavy.
„Za výsledky práce se nestydím, kdykoli je může někdo oponovat. Je to všechno veřejně přístupné," říká Ondřej Bílek.
S tímto novým posudkem chce jít správa parku do Bruselu a požádat o změnu pravidel. Letos už to nestihne, ale od příštího roku to chce mít náměstek správy Národního parku Šumava Jiří Mánek v kapse.
„Dovezeme tam studii společně s ministerstvem životního prostředí," vysvětluje Jiří Mánek.
Před sedmi lety plulo Národním parkem Šumava bez omezení 12 tisíc lodí ročně, a proto tehdejší správa parku přistoupila k regulaci. Letos to tak může být maximálně 1800 lodí.
Celý spor o splouvání může působit na lidi zdaleka dost bizarně. Vltava je totiž sjízdná skoro od pramenů až do Labe. Jediné drobné omezení platí v Národním parku Šumava, a to pouze tehdy, když je málo vody. Když je vody dost, může to v národním parku vypadat třeba jako na Berounce.
