Česko má nejhlubší propad reálných mezd ze zemí OECD, za rok klesnou o 8,3 procenta
Česko nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd nejen v rámci zemí OECD, ale i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.
„Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard korun. Právě o tolik se tedy letos budeme muset ‚uskromnit‘,“ uvedl Hradil.
Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40 000 korun, tedy 3300 korun měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik.
Vláda a NERV jednaly o kurzarbeitu a snížení ,štědré‘ podpory v nezaměstnanosti. Návrhy dál rozpracují
Číst článek
Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle Hradila rusko-ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covidu-19.
Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.
Na tuto krizi vlády a centrální banky reagovaly razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny, řekl Hradil.
Analýza na základě svého statistického modelu odhadla, že tento vývoj se projeví v letech 2022 až 2024 růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Neočekává naopak zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.
Cyrrus na vzorku všech členských zemí EU od roku 1995 odhadla, jak citlivě indikátory životní úrovně v těchto státech reagují na změny v jejich reálné průměrné mzdě. Následně tento efekt aplikovala na očekávaný pokles reálné průměrné mzdy v Česku v roce 2022.
Posledním krokem bylo přepočítání efektu na skutečné hodnoty vykazované ČR. Výsledkem pak byl odhad toho, jak citelně se propad reálné mzdy v Česku může projevit v životech jeho obyvatel.
„Objektivně sice zažíváme zhoršení, ale nedostáváme se mimo kategorii jedné z nejlepších zemí k životu. Pokud nedojde k nějaké katastrofě, příští dva roky zůstaneme zemí, kde se dobře žije,“ uzavřel Hradil.
