Obce a města v Česku chudnou. S premiérem hledaly cesty, jak to zastavit
Obcím nestačí peníze. Klesají jim příjmy z daní a chtějí po vládě víc. Nejhůř jsou na tom vesnice, kde bydlí kolem pěti tisíc lidí. Svaz měst a obcí proto požaduje, aby se tento stav zlepšil změnami v rozpočtovém určení daní. Vláda dnes na jednání se svazem určité narovnání připustila.
Předseda svazu a europoslanec Oldřich Vlasák chápe, že stát musí šetřit. Potvrzuje ale, že peníze obcím nestačí.
„Pro nás je prioritní věc odstraňovat disproporce ve financování jednotlivých obcí dílčích, čili obcí kolem pěti tisíc obyvatel, které mají nejmenší příjmy, ať již v rámci rozpočtového určení, anebo v rámci přenesené působnosti v rámci příspěvku. Tam se budeme snažit najít nějakou cestu k dorovnání,“ uvedl Vlasák.
S určitým plošným navýšením daňových příjmů obcí podle něj vláda počítá, ale velké příjmové rozdíly mezi obcemi to prý stejně neodstraní.
Obce se nyní se státem dělí o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických i fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.
Zástupci měst a obcí jednali s ministry i o státním příspěvku obcím na výkon přenesených funkcí státní správy. Senátor ODS a zároveň starosta Teplic Jaroslav Kubera ve vysílání Rádia Česko upozornil, že zatímco státní rozpočet počítá příští rok s plošným snížením příspěvku o víc než 17 procent, agendy stále přibývá.
„Jednotlivá ministerstva si vymýšlí další a další agendy zejména pro obce s rozšířenou působností, z kterých se postupně stávají okresní úřady a samozřejmě neplatí,“ podotkl Kubera.
Vláda slíbila snahu o majetkové vyrovnání s církvemi
Vláda dnes na jednání se Svazem měst a obcí také slíbila, že bude snažit dohodnout o majetku s církvemi už příští rok. To, že se dohoda stále nerýsuje, blokuje rozvoj řady měst a vesnic. Nemůžou totiž volně nakládat s některými pozemky. Podle premiéra Petra Nečase je třeba také změnit zákon o půdě.
„Výsledkem dohody o vyrovnání vztahu mezi státem a církvemi bude i odblokování příslušných paragrafů v zákonu o půdě. Nevyjasněné majetkoprávní poměry ve vztahu k celé řadě pozemků, které jsou dnes součástí katastru, dokonce v některých případech intravilánu obcí a měst, je klíčovým důvodem, proč je nutné k této dohodě dospět,“ zdůraznil Nečas.