Jeho předchůdkyně Hana Marvanová loni v červenci na svou funkci rezignovala v průběhu povolebních jednání o sestavení koaliční vlády s ČSSD a KDU-ČSL. Dočasně ji zastoupil první místopředseda unie Ivan Pilip. Mareš patří mezi zastánce setrvání unie ve Špidlově vládě do konce funkčního období v roce 2006. Podmiňuje to ale stanovením jasných kritérií v otázkách reformy veřejných financí, vzdělávacího systému nebo deregulace nájemného. Mareš už dříve prohlásil, že dalším impulsem pro odchod unie do opozice by bylo zvolení expremiéra Miloše Zemana prezidentem.

Pravou rukou Mareše se stal senátor Jan Hadrava. Jako první místopředseda unionistů bude usilovat o spolupráci s pravicovými stranami včetně ODS, ale až poté, co se stabilizuje situace uvnitř Unie. "Jako takováto nevěsta budeme mít daleko větší pole pro vyjednávání a budeme mít možnost něco nabídnout. V tu chvíli, když toto pochopí pravicové strany, ty malé i ty větší, tak si řeknou, tady je partner, s kterým je možné jednat. A to je partner, se kterým se může obnovit pravicová politika v Čechách." Řadovými místopředsedy Unie svobody-DEU byli v prvním kole zvoleni poslanec František Pelc a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec.

Petra Mareše jako nového předsedu Unie Svobody-DEU a zároveň zastánce setrvání unionistů ve vládě vítá předseda lidovců Cyril Svoboda. Podle něho to jen potvrzuje rozhodnutí Unie svobody zůstat i nadále v kabinetu. "Jestliže Unie svobody podpořila myšlenku pokračování ve spolupráci s námi a sociálí demokracií ve vládě, tak v této logice zvolili také svého předsedu, takže já to vidím jako krok správný."

Petra Mareše jako šéfa Unie svobody-DEU přivítal i premiér Vladimír Špidla. Tvrdí, že se Marešovou volbou obnovila tradice, podle které jsou předsedové koaličních stran zároveň ministry. "To si myslím, že to je způsob, který skutečně soudržnost vlády posiluje. Není to sice žádné patentní řešení, ale je to dobré."

Šéf občanských demokratů Mirek Topolánek zvolení Petra Mareše předsedou Unie svobody-DEU očekával. Podle něho tímto krokem unionisté pouze potvrdili, že chtějí zůstat ve vládě. Jak se budou dál vyvíjet vztahy mezi oběma stranami zatím Topolánek odhadovat nechce. Jak dodal, ODS počká, jakým směrem se nyní bude Unie svobody ubírat. "Už dnes je ale jasné, že to byl pragmatický krok a že to původní poslání Unie svobody vytvářet na pravicové straně politického spektra nějakou alternativu k ODS, tak na to Unie svobody vlastně tímto krokem rezignovala."

Před volbou vedení strany museli delegáti rozhodnout, jestli a za jakých podmínek setrvá Unie ve vládě se sociálními demokraty a lidovci. Rozhodli ale, že Unie svobody-DEU ze Špidlovy vlády nevystoupí. Unionisté odmítli i návrh ostravského unionisty Radoslava Štědroně, aby strana vystoupila z kabinetu nejpozději po ohlášení výsledků červnového referenda o vstupu země do Evropské unie. To, že unionisté vůbec do vlády vstupovali, ostře kritizovala i bývalá šéfka strany Hana Marvanová.

Stěžejním bodem priorit strany je zásadní reforma veřejných financí. Navrhovatelka tohoto bodu Hana Marvanová je spokojená. Lituje jen toho, že delegáti nestanovili, jak razantní by tato reforma měla být. "Nicméně jsem ráda, že republikové shromáždění alespoň přijalo, že Unie svobody podporuje a prosazuje razantní reformu veřejných financí. Totéž se týká i bodu budoucího schvalování státních rozpočtů, že jsme se přihlásili k tomu, že musí skončit zadlužování České republiky a že trváme na výrazném snižování schodků státního rozpočtu."

Navrhla proto, aby si strana vymezila nejdůležitější programové cíle, které bude prosazovat jak ve vládě, tak v parlamentu. Například požadavek na zavedení přímé volby prezidenta. Předseda strany Petr Mareš k tomu pro Radiožurnál upřesnil. "To je věc, která je dlouhodobě naší programovou prioritou. Já jsem rád, že to republikové shromáždění potvrdilo. Pokud jde o tu volbu parlamentem, k tomu jsme žádné usnesení nepřijímali, ale ta diskuze vyzněla jednoznačně. Naši poslanci a senátoři by neměli potvrdit ani jednoho z kandidátů sociální demokracie a ODS."

Republikové shromáždění Unie svobody-DEU překonalo krizi této strany - alespoň to tvrdí místopředseda senátu unionista Jan Ruml. Delegáti podle něj udělali dobře, když nepodpořili návrh na vystoupení strany z vlády a když si odhlasovali programové priority. Ty by měly ministři a zákonodárci US-DEU ve vládě prosazovat. "To je konzistentní rozhodnutí o tom, že chceme přispět ke stabilitě vlády přede referendem o vstupu do Evropské unie, že ten sjezd tady ukončil krizi v Unii svobody. Strana prošla určitou katarzí a myslím si, že může pokračovat ve své činnosti dál."

Markéta Kaclová, Dana Jaklová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít