Nová klimatická politika EU je strašně ambiciózní, Česku hrozí relativní zchudnutí, varuje Dlouhý
Evropská komise představila klimatický balíček Fit for 55, který zpřísňuje opatření pro boj s klimatickou změnou – do roku 2030 by emise měly klesnout o 55 procent oproti roku 1990. „Tenhle plán je prostě strašně ambiciózní. To neznamená, že bych se obecně stavěl proti politikám, které mají něco dělat s klimatickou změnou,“ deklaruje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Poukazuje na to, že nejen pro český průmysl bude transformace směrem k uhlíkové neutralitě složitější než pro západní země. „To souvisí s tím, jaké tu máme od přírody zdroje. Máme uhlí, plyn a ropu musíme dovážet. Máme tradici výroby z jádra, v tom bychom měli pokračovat,“ zdůrazňuje.
Dlouhý připomíná, že mezi lety 1990 a 2018 klesaly emise skleníkových plynů v průměru o jedno procento ročně. „Abychom dosáhli cíle snížit je o 55 procent v následujících 10 letech, to se musí skokově zvýšit. To je hrozně moc,“ míní.
Od roku 2035 by se neměla vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory. Dlouhý to označuje za fikci a módní trend. „Najednou všichni přísahají na elektromobilitu. Z čeho ale budeme dobíjet ty baterky?“ ptá se.
„Pokud nebudeme moci lákat zahraniční investory, tak se bojím, že to bude mít dopad na ztrátu konkurenceschopnosti.“
Vladimír Dlouhý
Evropa by se prý měla inspirovat v zahraničí, ať už jde o využívání vodíku v dopravě v Japonsku. Nebo u Spojených států, které zvládají chránit vlastní průmysl a zároveň masivně podporují investice.
„Nejsem proti klimatické politice, já jsem pro investice,“ zdůrazňuje.
Problém teplárenství
Přechod ke klimatické neutralitě podle Dlouhého bude znamenat obrovské přerozdělení bohatství, a to celosvětově.
„Největšími výherci budou ti, kteří dokážou už dnes investovat a rozvinout technologie, které budou generovat čisté energie. Nejen z obnovitelných zdrojů, ale i z vodíku,“ přibližuje ekonom, jak takové přerozdělení bude vypadat.
„Pokud u nás budeme mít technologie, které vzniknou z investic českých podniků, vygenerují větší přidanou hodnotu, vyšší mzdy a blahobyt pro naše lidi – a z toho titulu budeme fungovat bezemisně –, pak to bude v pořádku,“ vypočítává a pokračuje:
„Pokud ale budeme následujících deset patnáct let přitlačeni k zemi tím, že musíme řešit především odklon, a nebudeme moci lákat zahraniční investory, tak se bojím, že to bude mít dlouhodobý dopad na ztrátu konkurenceschopnosti.“
Česku tedy hrozí, že může relativně zchudnout vůči ostatním státům, pokud bude namísto nových technologií řešit odklon od uhlí. S Evropskou unií je proto třeba vyjednat přechodné období.
Nejproblematičtějším odvětvím v celé transformaci ekonomiky je ale podle Dlouhého teplárenství. Toto odvětví prý bude potřebovat krátkodobou podporu a vše navíc ztěžuje fakt, že teplárny jsou rozptýlené na regionální a místní úrovni.
Měly by mít teplárny nárok na bonus, který jim odpustí tři čtvrtiny nákladů na emisní povolenky? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.
