Západní Evropa zažívá katastrofální záplavy, Kanada rekordní teploty blížící se 50 stupňům Celsia a extrémní počasí se nevyhýbá ani Česku. „Povodně a podobně horké vlny stále vznikají ze stejného důvodu jako v minulosti. Ovšem změna klimatu mění pravidla hry, za kterých k těm extrémům dochází,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.

Interview Plus Praha 0:10 21. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nepatrně, pozvolna a někdy rychleji dochází ke změnám v základním nastavení celého systému. A všechny ostatní procesy, jako jsou konvektivní bouře, přechody cyklón nebo formování tlakových útvarů, jsou tím ovlivňovány. Každý rok trochu jinak,“ přibližuje Trnka v Interview Plus.

V praxi se tak častěji opakují některé již známé jevy a jiné naopak ubývají.

„Nedávná studie kolegů z Technické univerzity ve Vídni na velkém souboru povodní z celé Evropy ukázala, že trend není jednoznačný, dochází dokonce k poklesu četnosti povodní a změně jejich časování, zejména v jižní a východní Evropě,“ upozorňuje.

Vysoký počet obětí záplav nebyl systémovým selháním, tvrdí Seehofer. Přesto připravuje reformy

Číst článek

Pokles se dává do souvislosti s tím, že jsou kratší a na srážky méně bohaté zimy, v povodích je méně vody a kulminuje v menších průtocích. „To nevylučuje extrémy, které mohou být nad rámec historické zkušenosti,“ podotýká Trnka.

Teplejší atmosféra pojme více vodní páry a může tak docházet k intenzivnějším srážkám.

„Na každý stupeň v tom rozpětí, ve kterém teď globální klima je, dokáže atmosféra pojmout o sedm procent více páry. Není to na první pohled moc, ale je to obrovská změna. Může to dělat rozdíl mezi padesátiletou a stoletou povodní,“ uvádí.

Poučení z povodní

Česko se podle Trnky musí poučit z povodní, které zasáhly západ Evropy. Varování prý bylo vydáno včas a například v Nizozemsku dokázali reagovat, naopak v Německu zřejmě nedolehlo na lokální úroveň, což vedlo k velkému počtu mrtvých.

„To je něco, co mě strašně zaráží. Povodeň je strašlivá, je to extrém, u kterého se ztrátám na lidských životech téměř nedá vyhnout, ale abychom měli v nejvyspělejším státě Evropy desítky mrtvých, tak buďto to bylo tak nečekané, anebo selhal varovný systém,“ soudí.

Němečtí Zelení v souvislosti s ničivými povodněmi slíbili, že pokud se dostanou k moci, tak výrazně zvýší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Trnka je k tomu ale skeptický.

„Změna klimatu je dlouhodobý proces, je na něj nastartováno v posledních dvou stoletích a přes veškeré úsilí, které vyvineme v příštích desítkách let, se nám nepodaří vrátit na předindustriální úroveň teplot a koncentrace skleníkových plynů. Divné počasí tu s námi zůstane,“ zdůrazňuje.

Evropské státy podle něj příliš neinvestovaly do vývoje modelů, podle nichž by klimatologové mohli odhadovat a analyzovat budoucí extrémní jevy. „Odhadujeme a usuzujeme na základě analogií a relativně hrubých modelů, které máme k dispozici,“ popisuje.

„Budeme muset této problematice věnovat větší pozornost než dnes, kdy jsme se tak trochu uspokojili, že vlastně víme, jak se klima bude měnit, a zbytek se doladí časem. To se zatím nepodařilo,“ dodává.

Jak bychom se měli nejlépe adaptovat na klimatické změny? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít