Nemocenskou by zaměstnavatelé mohli vyplácet od prvního dne. Poslanci schválili zrušení karenční doby
Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna ve středu schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům.
Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Těm se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.
Maláčová proti Babišovi. Konec karenční doby podle ministryně není spojený s e-neschopenkami
Číst článek
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová již dříve řekla, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, jednalo by se o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO.
„Jsem ráda, že jsme zažehnali rodící se koaliční spor,“ uvedla Maláčová.
Premiér v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Maláčová však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020.
Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.
Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby.
Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.
Valachová: Karenční doba příští rok skončí, nemocenská se bude proplácet od prvního dne
Číst článek
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
