Nejvyšší správní soud označil další opatření za nezákonné. Problém byl s regulací zoo
Nejvyšší správní soud zpětně označil regulaci zoologických a botanických zahrad z přelomu dubna a května za nezákonnou. Sporná část opatření ministerstva zdravotnictví měla plošný dopad, přestože už tehdy nebylo možné považovat celý stát za ohnisko šíření covidu-19. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce, navazuje na desítky podobných rozsudků, jimiž Nejvyšší správní soud upozorňuje na nezákonné pasáže opatření ministerstva zdravotnictví.
Opatřením z přelomu dubna a května se soud zabýval na podnět muže z Prahy, který uplatnil námitky vůči mnoha dílčím ustanovením.
Telefonát nestačí, karanténu lze uložit jen řádným rozhodnutím, konstatoval Nejvyšší správní soud
Číst článek
Poukazoval na to, že mezi základní životní potřeby v současnosti patří kromě jídla nebo ošacení také kulturní a sociální potřeby, jejichž naplňování ovšem koronavirové regulace významně omezily.
Stejným opatřením se už Nejvyšší správní soud v minulosti zabýval v jiných řízeních a konstatoval nezákonnost řady jeho částí.
Šlo postupně o omezení obchodních nebo výrobních provozoven, provozoven stravovacích služeb, heren a kasin, muzeí a galerií, klubů a diskoték, schůzí a podmínek vstupu do některých vnitřních prostor, stejně jako omezení sportovišť, koupališť, lanovek a lyžařských vleků.
Nyní proto soud přezkoumával jen některé další pasáže a nezákonnost nakonec zjistil pouze v regulaci zoologických a botanických zahrad. Opatření stanovilo, že do vnitřních prostor nesmí veřejnost a venkovní smí být naplněny jen z 20 procent běžné kapacity. Opatření dopadalo také na různá arboreta nebo parky s regulovaným vstupem.
Nejvyšší správní soud: Zvýhodnění očkovaných v přístupu k lázeňské péči bylo nezákonné
Číst článek
Podle Nejvyššího správního soudu se opatření v daném bodě opíralo o zákon o ochraně veřejného zdraví, který ale umožňuje pouze regulaci cílenou na lidi podezřelé z nákazy, nikoliv preventivní a plošné zásahy. Na přelomu dubna a května případů koronaviru postupně ubývalo, celé Česko tak už nemohlo být jedním velkým ohniskem.
„Podezření na nákazu vůči všem by tedy muselo být opřeno o další konkrétní skutečnosti (například vysoký podíl nakažených v populaci či velmi vysoké denní přírůstky nakažených, vyšší riziko přenosu viru s ohledem na počasí a podobně). Odpůrce by navíc musel podezření vůči všem osobám, které se nacházejí na území České republiky, řádně odůvodnit a prokázat, což nyní neučinil,“ stojí v rozhodnutí. Odpůrcem bylo v řízení ministerstvo zdravotnictví.
Nejvyšší správní soud už dříve přijal desítky podobných rozhodnutí, ve kterých upozorňoval na rozpory covidových opatření se zákonem, a to buď pro chybějící oporu v zákoně, anebo pro nedostatečné odůvodnění. Aktuálně platná opatření může soud rušit, u těch starších, případně nahrazených novým zněním, může jen zpětně konstatovat nezákonnost.
