Na složitost adopcí ze zahraničí si stěžuje řada rodin
Pro české manžele je obtížné adoptovat dítě z cizí země, kde neplatí takzvaná Haagská úmluva o právech dětí. Do této skupiny ale nepatří například velká část Afriky. Někteří rodiče proto úřady obcházejí a zajišťují si adopce na vlastní pěst. Riskují ale, že jim české úřady nevydají potřebné doklady a dítěti nepřiznají české občanství.
"Občanství je vázáno na splnění nějakých podmínek. Samozřejmě tady hrozí riziko, že jeden úřad nevydá osvědčení o státním občanství, a v důsledku toho pak matrika dítě do matriky nezapíše," varuje ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.
A to i přesto, že rodiče, kteří si dítě osvojili v cizině, mají všechny doklady o adopci ze země, odkud dítě pochází, v pořádku. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který mezinárodní adopce v Česku vyřizuje, proto varuje před osvojením dítěte například z afrických zemí.
V České republice zatím z těchto států, které úmluvu nemají, není možné oficiální cestou dítě osvojit. V minulém roce ale tak deset českých rodin učinilo. Sedm dětí pocházelo z Konga.
Problémy se zdravotním pojištěním
"U nás to Kongo bylo proto, že pro nás bylo nejschůdnější. V té době jsem byla do Konga hodně zainteresovaná a zajímala jsem se o něj," řekla maminka, která vyjednává o neoficiální adopci holčičky z Konga.
Všem rodinám se zatím podařilo pobyt v Česku legalizovat. "V Rusku může adoptovat i jenom jeden z rodičů. Žena, jako státní občanka Ruska, tedy požádala s mým souhlasem a papíry byly vyřízené rychleji než tady," řekl Ondřej Soukup, který vychovává chlapce z Ruska. Celá procedura pak podle trvala tři měsíce.
Pokud by ale české úřady nechtěly vystavit dítěti rodný list, bylo by bez identity. Mělo by pak problém například se zdravotním pojištěním.