Místní referenda jsou často klidnější než komunální kampaň, kontroverze k nim ale patří, míní politolog
V desítce českých obcí se spolu s evropskými volbami konají i místní referenda. Praha 7 nechala své obyvatele hlasovat o ceně za stání v parkovacích zónách a obyvatelé Moravského Berouna na Olomoucku rozhodovali o možné stavbě 17 větrných elektráren. „V poslední době jsme byli svědky referend ohledně estetických věcí,“ zhodnotil v rozhovoru pro Radiožurnál Petr Jüptner z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jaké místo mají místní referenda v našem demokratickém systému?
Místní referenda tvoří určitý doplněk místní samosprávy. V žádném případě ji nemohou nahradit celou, ale tvoří určitý doplněk, kdy v některých případech buď občané sami mohou iniciovat to, aby v určitých otázkách sami rozhodli, anebo vedení obce a zastupitelé se mohou rozhodnout svěřit určitou otázku právě občanům.
Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli gigafactory. Obec doufá, že se jí podaří stavbě zabránit
Číst článek
Je potřeba zároveň říct, že tento doplněk nefunguje pro všechny obce v Česku stejně. Patříme k zemím, kde jsou obrovské rozdíly ve velikosti obcí a obecně platí, že v nejmenších obcích se místní referenda v podstatě konat nemusí, protože si to lidé zvládnou vydiskutovat přímo.
Ani v těch úplně největších městech místní referendum nemá takzvaně na růžích ustláno, protože je velmi těžké dosáhnout takového počtu podpisů nebo takové volební účasti, aby to referendum mohlo proběhnout a bylo závazné. Takže lze říci, že vhodné podmínky pro místní referenda jsou hlavně ve středně velkých obcích.
A podnět k vypsání referenda tedy vychází zpravidla od místních samospráv?
Úplně takto to říci nelze. Legislativa říká, že podnět může přijít z místní samosprávy. V takovém případě, je to velmi jednoduché a není potřeba plnit žádné dodatečné podmínky.
Navíc díky tomu, že referendum iniciuje místní samospráva, tak tam zpravidla nejsou problémy s nějakými právními aspekty, jako je třeba formulace otázky, odhad nákladů nebo soulad s legislativou.
Stejně tak častá je ale i iniciace místních referend od občanů. Místní samospráva často nemá motiv svěřovat otázky občanům a může rozhodnout sama. Často se tedy obce k referendům uchylují, pokud potřebují podporu navenek a nějaké rozhodnutí zaštítit vůlí obyvatel. Například kvůli stavbě obchvatu nebo železničního koridoru.
2:32
‚Nikdo nám nevolá, nikdo se neozývá.‘ Domluvený prodej domu v Dolní Lutyni kvůli gigafactory padnul
Číst článek
V daleké minulosti to byla i plánovaná výstavba radaru v Brdech. Referenda jsou ale i účinnou zbraní pro aktivisty, opozici v zastupitelstvu a občanskou společnost. Řada neziskových organizací, které podporují přímou participaci, dávají návod, jak případně zvrátit postoj místní samosprávy.
Takže určitě řada místních referend je iniciovaná i zdola, anebo může dojít ke kombinaci. V některých případech podnět může dát zastupitel, případně vedení obce, ale formálně se přikládá petice a sestavuje se přípravný výbor, jako kdyby ten návrh předkládali občané.
Obrana společnosti
A k jakým otázkám především směřují tato hlasování?
Je potřeba říci, že existuje řada otázek, ke kterým místní referendum konat nelze. Jednak je potřeba, aby ta otázka byla přesně zformulovaná. Návrh na konání místního referenda by měl obsahovat i odhad nákladů.
A existují otázky, jako například rozpočet a finance nebo instituce obce, ke kterým referendum není možné vypsat. Pokud se podíváme konkrétně na praktické otázky, tak v některých případech jde o obranu obce. Například boj proti obchvatu nebo za něj.
V poslední době jsme byli svědky řady referend nebo návrhů referend, které se týkaly větrných elektráren. Tedy některých estetických věcí, které štěpí společnost.
Mívají místní referenda spíš poradní charakter, anebo bývá jejich závěr závazný?
V Evropě máme řadu zemí, kde místní referenda mají skutečně pouze doporučující charakter a nejsou závazná. V Česku je legislativa odlišná v tom, že místní referendum ve své podstatě nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva a navíc není možné po určitou dobu to rozhodnutí revidovat.
Na druhou stranu vzhledem k povaze těch otázek, mohou samosprávy výsledek místního referenda sabotovat. Často je ta otázka položená tak, že zavazuje místní samosprávu k tomu, aby například všemi kroky zabránila nějakému investičnímu projektu nebo naopak, aby k nějakému projektu směřovala.
Na druhou stranu ale samospráva samozřejmě nechce jít proti svým občanům, takže můžeme říct, že místní referenda v Česku mají závazný charakter, ale podmínky pro platnost a závaznost toho hlasování jsou poměrně svazující.
‚Otázku vysvětlujeme dům od domu.‘ Dolní Lutyně na Karvinsku se připravuje na referendum o gigafactory
Číst článek
Pokud nepřijde k volebním urnám dostatek občanů, tak hlasování sice proběhne, ale není platné. V takovém případě se jím samospráva nemusí řídit a jde o nezávazné referendum.
Provázejí místní referenda i větší kontroverze?
Já bych řekl, že místní referenda probíhají často poklidněji než kampaně v rámci komunálních voleb. Záleží samozřejmě na konkrétní otázce. Je potřeba zase odkázat na to, že některá referenda mají spíš mobilizační povahu, to znamená, že tu obec neštěpí, ale naopak ji sjednocují.
Ale kontroverze k tomu samozřejmě patří. Například referendum k výstavbě gigafactory a případně místní referenda k větrným elektrárnám určitě mohou štěpit a mohou být kontroverzní a je velkou odpovědností právě místních samospráv, aby se do těch kampaní zapojily. To je něco, na co často nejsou zvyklé. Celkově si ale myslím, že kontroverze provázejí spíš menší podíl místních referend.
