Podle Kysely ústava opravdu žádný termín nestanoví, to podle něj ale neznamená, že by „nikdo z ústavních orgánů nemusel nic dělat ve chvíli, kdy to dělat nechce.“ Interpreti ústavy se podle něj shodují na doktríně, že prezident koná bez zbytečného odkladu.

Wintr připomněl, že také senátní ústavní komise před časem přijala usnesení, ve kterém ve shodě s odbornou veřejností konstatovala, že prezidentovou ústavní povinností je vyhovět návrhu premiéra na odvolání ministra bez zbytečného odkladu a jakýchkoliv podmínek. „Lhůta bez zbytečného odkladu znamená, že cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný,“ uvedl Kysela.

,Sedí tam někdo, koho tam nechce‘

Wintr už dříve uvedl, že prezident nemusí podle ústavy povinně odvolat ministra, který podá prostřednictvím předsedy vlády demisi, musí ho ale odvolat v případě, kdy jeho konec navrhne přímo premiér. Kysela v této souvislosti v pátek doplnil, že ústava nepřipouští v tomto ohledu ze strany prezidenta žádné uvážení. „Kdybychom připustili, že prezident si to (odvolání) bude rozmýšlet čtyři, pět, šest měsíců, tak pozici premiéra obsahově vyprázdníme. Co je to za pána nad vládou, když mu tam sedí někdo, koho tam nechce,“ uvedl Kysela.

Staněk původně oznámil, že ke konci května rezignuje, ale prezident v úterý jeho demisi odmítl a premiérovi Andreji Babišovi navrhl, aby počkal se Staňkovým odvoláním na výsledky prověřování trestního oznámení, které ministr podal. Ve čtvrtek Babiš ujistil vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), že navrhne prezidentovi Staňkovi odvolání. Rovněž prohlásil, že pokud Hamáček nezmění názor, navrhne jako nástupce Staňka Michala Šmardu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít