Prezident nerad uznává chybu, ale naše společnost se k Číně staví spíš negativně, uvažuje sinolog Hála
Pražský hrad před několika týdny oznámil, že prezident Miloš Zeman plánuje na příští rok návštěvu Číny. Pokud se cesta uskuteční, bude to jeho šestá návštěva ve funkci prezidenta. Sinolog Martin Hála od toho nečeká nic, otázka je podle něj, co očekává hlava státu. „Ta cesta se zdá být tak trochu proti historickému trendu. Vztahy s Čínou dnes vypadají trošičku jinak, než když v roce 2013 začínal s restartem,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus.
Sinolog v pořadu Osobnost Plus připomíná, že bilaterální i multilaterální vztahy v mezinárodní oblasti výrazně ovlivnilo sílící napětí mezi Čínskou lidovou republikou a de facto celým demokratickým světem.
Na domácí scéně pak jde o Zemanem slibované a ve výsledku téměř nulové velké čínské investice.
„Zdá se, že prezident nijak nereflektuje všechny tyto okolnosti a dál trvá ve své politice vůči Číně, do které investoval značnou část svého politického kapitálu. Myslím, že prostě nerad uznává chybu,“ míní zakladatel a šéf projektu Sinopsis.
Česko-čínské projekty, jako například působení Škody Auto v Číně, podle něj běžely dávno před restartem v roce 2013.
„Tyto projety běží samy a nezdá se, že by se nějak rozšiřovaly nebo měnily. Jediné, co bylo výrazně ovlivněno politickou změnou v roce 2013, je působení firmy Home Credit v Číně. Ale v posledních měsících se zdá, že je její tamní působení čím dál tím obtížnější. Protože si čínská vláda výrazně došlápla na celý sektor finančních technologií. Takže tam můžeme čekat spíš změny negativního než pozitivního rázu,“ konstatuje.
Patová situace
Vztah Česka k Číně podle sinologa výrazně ovlivnil pád společnosti CEFC a v roce 2018 i dramatické zmizení poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-minga.
„Myslím, že nastala trošičku patová situace. Kruhy, které prosazovaly propekingskou orientaci, ji v podstatě prosazují dál, jen méně okatě. A není to jen prezident. V současné době někteří představitelé, třeba místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD), mají dost široké pole působnosti, aby v té věci působili dále,“ komentuje.
„Ale většina společnosti a také velká část politického establishmentu se směrem k Číně staví negativně. Euforie opadla, což nepochybně souvisí s tím, že se čínské investice nedostavily a jednak s dramatickými incidenty, jako byl třeba pád společnosti CEFC.“
Čínská menšina pod tlakem
Čínská menšina, která žije v Česku, je podle Hály pod tlakem čínských orgánů, zejména jednotné fronty, což je obdoba někdejší Národní fronty bývalého Československa.
Černochová: Není pro mě nic překvapivého, že jsou lidé z okolí prezidenta v hledáčku tajných služeb
Číst článek
„Tlak vypadá tak, že pokud chtějí tito čínští občané podnikat ve své vlasti, cestovat tam, stýkat se s rodinou, tak potřebují podporu čínské ambasády. A ta je zajištěná, jen pokud se účastní některých jejích akcí, aktivit a podobně. Druhá věc je, že i v Česku je velká část čínské menšiny tlačena, aby vstoupila do organizací, které jsou navázány na jednotnou frontu,“ vysvětluje sinolog.
Podle čínské myšlenkové linie jsou jejich občané po celém světě stále jejich občané, takže mají stále podporovat politiku Komunistické strany Číny. Podobný postoj ale znepokojuje vlády demokratických států do té míry, že přijímají nové zákony.
„To byl případ Austrálie, kde je početná čínská menšina a kde byl před dvěma lety přijat zákon, který se snaží aktivity jednotné fronty omezit. Dokonce deklaruje funkcionáře jednotné fronty jako zahraniční agenty,“ popisuje.
V praxi to ale prý moc nefunguje. „Je to spíš deklarativní krok: australská vláda tyto aktivity sleduje, je si jich vědoma a je připravená něco dělat – ať už pak efektivita vypadá jakkoliv.“
Babiš popřel přítomnost Mynáře při jednáních s prezidentem i výrok o zastavení odposlechů
Číst článek
Desítky milionů obětí
Úloha komunistické strany se v Číně začala výrazně zdůrazňovat od nástupu do funkce současného generálního tajemníka v roce 2013, a to včetně její role v managementech podniků.
„V každém podniku pokud jsou tři zaměstnanci členové Komunistické strany Číny, musí být zřízena buňka komunistické strany, která má úlohu i při jakémkoli rozhodování, a to včetně managementu. To platí i ve firmách se zahraniční účastí, dokonce i v zahraničních filiálkách,“ popisuje.
Pokud sinolog Hála uvažuje o roli Komunistické strany Číny, pak se jí obvykle připisují kladné body za to, jak ekonomicky postavila Čínu na nohy. Na druhou stranu má za sebou miliony mrtvých.
„Existují různé akademické projekty, které se snaží na základě nejrůznějších statistik vyčíslit míru obětí komunistického režimu. Vím o dvou projektech a jejich čísla se maličko liší. Jeden udává něco přes 70 milionů obětí od začátku komunistického hnutí v Čínské lidové republice. Ten druhý udává něco přes 60 milionů. V každém případě jsou to desítky milionů lidí. Samozřejmě – musíme je brát s jistou rezervou, protože úplně přesně se to spočítat nedá,“ uzavírá.
