Souputníci na křižovatce. Proč tolik překvapila Rychetského kritika Zemanovy hradní éry?
Ještě před pěti lety se mluvilo o jejich spojenectví, ba dokonce o mocenském tandemu. Nyní však postoj předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského k prezidentovi Miloši Zemanovi není tak jednoznačný. Zdá se, že ochladl. Jak se vyvíjel vztah dvojice, kterou pojilo dlouholeté přátelství?
„Svou mocenskou pozici Rychetský budoval trpělivě dlouhá léta. S nástupem prezidenta Miloše Zemana do funkce se pak vše spojilo a Rychetského pozice se stala neotřesitelnou,“ napsal před třemi roky server Neovlivní.
Mám obavy ze Zemanovy kohorty panošů, Ovčáčka by měli na hodinu vyhodit, říká šéf Ústavního soudu Rychetský
Číst článek
V době, kdy se Miloš Zeman dostal na Hrad, přitom Pavlu Rychetskému akorát končil mandát v čele Ústavního soudu. Prezident ho však do funkce znovu nominoval a díky jeho podpoře Rychetský funkci obhájil.
„Je to člověk, který dokázal hájit své vlastní stanovisko a přitom plně respektovat mnohdy odlišné stanovisko ostatních,“ prohlásil prezident v krátké řeči při obhajobě nominace v Senátu v roce 2013.
Přátelé od revoluce
Dvojice se seznámila v říjnu roku 1989. Zeman tehdy podle svých slov podával žalobu na Rudé právo a Rychetský ho zastupoval. Setkávali se pak ve Federálním shromáždění, kam Rychetský z pozice místopředsedy vlády předkládal řadu ústavních zákonů, a i v rámci struktur sociální demokracie, kam Rychetský v roce 1996 vstoupil.
Když pak v roce 1998 Zeman složil jednobarevnou menšinovou vládu, která fungovala díky opoziční smlouvě s ODS, stanul Rychetský po jeho boku jako místopředseda kabinetu a šéf legislativy. Mezi Zemanovy nejbližší spolupracovníky přitom tehdy patřil také lobbista Miroslav Šlouf.
„Když jsem vstoupil do vlády, požádal jsem Pavla Rychetského, aby vykonával funkci místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady. Tato Legislativní rada byla složena z 24 špičkových odborníků v právní problematice a musím říci, že pracovala velmi dobře,“ glosoval to Zeman před pěti lety v Senátu.
Jindy zase o Rychetském, s nímž se v posledních letech vídá jen při oficiálních příležitostech, mluvil jako o „skvělém právníkovi, ústavním soudci i předsedovi Legislativní rady vlády“.
Rychetský na Hrad
Po konci Zemanovy vlády Rychetský načas zaujal i místo v kabinetu Vladimíra Špidly, ve kterém působil i jako ministr spravedlnosti.
V roce 2003 se ale dostal do čela Ústavního soudu. Ve stejné době přitom byla ve hře také kandidatura na Pražský hrad. Rychetský tehdy ale nabídku svých spolustraníků odmítl, přestože by byl téměř jistě zvolen. Sociální demokracie tehdy v obou komorách Parlamentu držela většinu, Rychetského by navíc nejspíš podpořily i další strany.
Jméno Pavla Rychetského se skloňovalo i před letošní, historicky druhou přímou volbou prezidenta. Jeho možnou kandidaturu v roce 2015 přitom podpořil i sám Zeman, když ho označil za svého důstojného nástupce.
Zeman uvedl, že by další milost jako pro Kajínka neudělil. Pochody homosexuálů odsoudil a ponížil vulgarismem
Číst článek
Naopak vztah Rychetského k současné hlavě státu nejspíš postupně ochladl. Ještě v roce 2013 se ho přitom „zastával“. Tehdy na dotaz, jak hodnotí, že Miloš Zeman ignoroval většinu ve sněmovně a jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, odpověděl: „Ze strany prezidenta republiky šlo nepochybně o krok značně neortodoxní, avšak nevybočující z platného ústavního rámce.“
S vrcholnými tuzemskými politiky se Rychetský podle svých slov z pozice své funkce vídat nemůže. Jak sám uvedl ve velkém rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, konkrétně se Zemanem se vidí jen jednou ročně - během oslav státního svátku 28. října na Hradě.
„I letos jsme se po oficiálním programu viděli v prezidentském salonku, a když jsem ho pak opouštěl a loučil se, říkal jsem: 'Pane prezidente, opatrujte se.' Nepůsobil na mě jako osoba kypící zdravím,“ popsal Rychetský.
Schůzka s dalajlamou
Pavel Rychetský se ke konkrétním činům čelných funkcionářů dlouhodobě nechce vyjadřovat, přesto v posledních letech v médiích zazněla některá jeho vyjádření, která změnu v jeho postoji vůči Hradu indikují. Tedy minimálně to, že jeho vztah k Miloši Zemanovi není již tak jednoznačný.
Například se ostře ohradil vůči společnému prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů na podporu Číny, kteří se v něm na podzim 2016 distancovali od setkání tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana z KDU-ČSL s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
„Nepochybné je, že u některých výroků našeho prezidenta, kterého jsem si vždycky vážil jako velmi vzdělaného a liberálně orientovaného politika, se mi zdá, že snad není možné, aby je vědomě vyslovoval," řekl tenkrát Hospodářským novinám s tím, že se s dalajlamou chtěl sejít i on sám, ale byl v zahraničí. „Z chování Miloše Zemana, s nímž dříve silně souzněl, je prý už delší dobu smutný,“ doplnil server.
Šéf Ústavního soudu kritizoval podmínky milosti pro Jiřího Kajínka, na kterého byl podle jeho slov prezident příliš přísný. Do veřejného prostoru výrazněji vstoupil během povolebního vyjednávání loni na podzim, kdy se pozastavoval nad postupem Zemana v případě sestavování nové vlády a ohradil se vůči možnosti dlouhodobé vlády bez důvěry. Podle něho jde o možnost na hraně ústavnosti.
„Považuji za nepřijatelné, aby úředník jakýmkoli způsobem na soukromém twitteru vyslovoval hodnoticí soudy o ústavních činitelích. Takový úředník by měl být během jedné hodiny vyhozen.“
Pavel Rychetský (předseda Ústavního soudu)
Zeman to posléze v televizi Barrandov komentoval slovy, že „každý, kdo byl v životě úspěšný, se pohyboval na hraně něčeho. Někdy dokonce tu hranu přeskočil. Ano, je pravda, že někteří za to překročení hrany byli upáleni a teď se jim stavějí pomníky.“
Obrat proti Hradu
Jeho postoj se však vyhrotil v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, ve kterém se od hlavy státu distancoval. Redakce o něj žádala už loni zkraje prosince, vzhledem k zaneprázdněnosti Rychetského se uskutečnil až na začátku letošního roku. V rozhovoru otevřeně kritizoval okolí prezidenta Miloše Zemana, které označil za „kohortu panošů“.
Komentoval také pozici mluvčího Jiřího Ovčáčka, kterého by měl Hrad podle něj vyměnit. „Považuji za nepřijatelné, aby úředník jakýmkoli způsobem na soukromém twitteru vyslovoval hodnoticí soudy o ústavních činitelích. Takový úředník by měl být během jedné hodiny vyhozen,“ řekl dále.
Rychetský stojí v čele Ústavního soudu už téměř 15 let. Původně chtěl přitom skončit v polovině svého druhého mandátu, tedy v roce 2017. To se ale nestalo, mimo jiné proto, že se Česko dostalo do čela Konference evropských ústavních soudů. Předsednický mandát vyprší za tři roky. Ani potom přitom není jasné, zda odejde do důchodu, jak plánoval, nebo zda desetiletý mandát v čele Ústavního soudu nakonec dokončí.
Roli hraje i to - jak sám Rychetský připouští - jaký bude postoj Hradu k jeho nástupci. Favoritem na post je současný šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, s jeho jmenováním by ale Zeman mohl mít problém.
„Než bych se rozhodl k rukám prezidenta složit svůj předsednický mandát, tak bych předtím s tím, kdo bude prezidentem, chtěl tuto otázku probírat. Ke mně též pronikly zprávy, že postoj k možné kandidatuře pana Baxy již není tak jednoznačný tak, jako byl před několika lety. Nevylučuji, že mají svého koně,“ odůvodnil Rychetský.
