Obtěžování zažila v MHD každá třetí žena, brání kampaň Konsent. ‚Budí výsměch,‘ namítá zastupitel

Zírání je obtěžování. Takové je jedno z titulních hesel nové kampaně proti nevhodnému chování v pražské MHD. Ta radí, jak se chovat, pokud je člověk svědkem obtěžujících pohledů nebo doteků. „Neshazuji kampaň, ale vizuál je nešťastný,“ říká předseda pražského hnutí ANO, opoziční zastupitel Ondřej Prokop. „Na problém je třeba upozornit,“ hájí kampaň v pořadu Pro a proti na Plusu Johanna Nejedlová, výkonná ředitelka nezávislé organizace Konsent.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Johanna Nejedlová a Ondřej Prokop (ANO)

Johanna Nejedlová a Ondřej Prokop (ANO) | Foto: René Volfík, Ladislav Křivan | Zdroj: Koláž Český rozhlas

Pane Prokope, nedělá tato kampaň pražskou hromadnou dopravu bezpečnější? Nechcete to také jako zastupitel hnutí ANO?
Ondřej Prokop (ANO): Já doufám, že ano. Že prostředky, které na to Praha vynaložila, a i zmařená příležitost tam umístit nějakou komerční reklamu, budou prospěšné. Téma nezpochybňuji, ale myslím si, že je tady řada více obtěžujících problémů v MHD, kterým se náměstek Zdeněk Hřib (Piráti) a koalice nevěnuje. To jsou třeba bezdomovci nebo žebrácké gangy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zákaz zírání v tramvaji

Mně píšou denně občané Prahy a posílají mi fotky, jak je zahraniční gangy žebráků obtěžují na stanicích metra. A myslím si, že to je třeba mnohem větší problém, než na co upozorňuje tato kampaň. A vedení města to vůbec neřeší.

Jsou to, paní Nejedlová, podle vás účelně vynaložené prostředky z veřejných peněz? Protože řada lidí se ptá, kolik to stálo…
Nejedlová: Každá třetí žena a každý desátý muž byli obtěžováni v MHD. To je podle mě zásadní problém, který je potřeba řešit. Ta kampaň byla nízkorozpočtová, stála méně než 50 tisíc korun. Investovali jsme do toho čas a nadšení, protože vidíme, že ten problém je důležitý.

Praha tím ušetřila spoustu peněz. Kdyby to zadala komerčnímu subjektu, tak by kampaň stála statisíce nebo miliony.

A když pan Prokop říká, že unikl zisk z reklamního prostoru, tak to taky není pravda, protože Praha má i reklamní prostory vyhrazené pro nekomerční účely. Mohla tam samozřejmě viset nějaká jiná kampaň, která by upozorňovala na jiný problém. Až tato kampaň skončí, tak budou tyto prostory pravděpodobně sloužit prostor pro komunikaci jiných témat.

Ale já cítím skutečně podporu veřejnosti. Lidé jsou nadšení z toho, že konečně někdo tento problém pojmenovává a mluví o něm. Přijde mi škoda toto shazovat.

‚Emoce mladých mužů‘

Pane Prokope, nekritizujete tuto kampaň jen zástupně jako opoziční politik? Některé vaše argumenty byly teď vyvráceny. Nevyužíváte ji jen k útoku na své politické oponenty? A nepřispíváte tím pádem třeba i k marginalizaci tématu sexuálního obtěžování a násilí?
Prokop: Já bych byl hrozně nerad, kdyby to bylo takto vnímáno. Několikrát jsem řekl, že téma je závažné a že je určitě dobré se mu věnovat.

Ale vadí mi technika současného vedení města. Nemá žádné konkrétní výsledky plynulosti dopravy, bezpečnosti v MHD a další. A vytváří zástupné pseudodůležité kampaně, na které upoutá pozornost. I když jsou důležité, odvádí to od zásadních problémů města. To mi vadí.

Samotnou kampaň samozřejmě v zásadě shazovat nechci, téma je důležité. Myslím si ale, že se dalo lépe pohrát třeba s tím vizuálem, aby nebudil takové emoce třeba u mladých mužů.

Co se týká grafiky vizuálů, budu citovat jeden komentář: „Smysl té cedule není někoho odradit, ale ponížit.“ Takové jsou některé reakce na billboard. Připouštíte, paní Nejedlová, že se to může někoho dotknout?
Nejedlová: Vidíme, že někteří, především muži, to téma jako takové shazují a našli si k tomu jako prostředek říkat, že je to uráží. Je i spousta jiných reakcí. Zároveň mě překvapuje, že zrovna toto téma, i když se takto uchopí, v nich vzbuzuje pocit, že to na ně útočí.

Dopravní podnik má kampaň, která se týká jiného nevhodného chování v MHD. Například to, že si lidé nemají vedle sebe na prázdnou židli dávat batoh, a je tam zobrazen muž, který má batoh položený vedle sebe. Nebo je tam obrázek „smrdutka smrdutá“, který apeluje na to, že lidé nemají zapáchat v MHD. A v těchto pozicích jsou znázorněni často muži.

Neslyšela jsem od žádného muže, že by se ho to dotýkalo a uráželo. Přijde mi zvláštní, že u tématu sexuálního násilí – které u části společnosti budí kontroverze, protože ho část společnosti nechce řešit – to vždycky vyvolá dojem, že to je obviňování všech mužů. Nebo že to je shazování viny na všechny muže. Nebo že to není důležité téma k řešení.

Ale to není pravda. A zároveň je to skutečně menšina těch lidí.

My třeba víme, že jenom pět procent mužů si myslí, že zírání nebo lascivní pohledy nejsou obtěžování. Přesto na sociálních sítích hodně hlasitě zaznívá, že to zírání v žádném případě obtěžování není. A přitom to je něco, co takto definují mezinárodní úmluvy. Není to něco, co bychom si vymysleli.

Mrzí mě, pokud se to některého muže dotklo. Jak jsem ale říkala, v té kampani mluvíme o tom, že se to děje i mužům. Je to problém, se kterým se nesetkávají muži výjimečně. A věříme, že i mužům, kteří se dostanou do takové situace, by mělo být pomoženo.

Zároveň kampaň nemíří na pachatele toho chování. Míří na přihlížející, protože to jsou ti, kteří mi, kteří mohou nejlépe pomoc. Kampaň mluví k nim. Nemluví o konkrétních pachatelích.

Kampaň říká, že bez souhlasu je to obtěžování. A říká, že stačí promluvit. Říká, že obyčejná otázka může někomu zlepšit den. Na tom není nic nenávistného.

Zásah kampaně? Obrovský

To, co popsala paní Nejedlová, se vás nějak coby muže dotklo, pane Prokope? Podle vás to tedy může posilovat genderové stereotypy? A v čem je to třeba jiné než kampaň dopravního podniku, která kritizuje chování jako hlasité telefonování nebo zápach? I tam jsou vyobrazení muži. Je to jiné?
Prokop: To, co říkala paní Nejedlová, je samozřejmě skvělé a naprosto všechno bych podtrhl, souhlasím. Bohužel z vizuálů to na první pohled tak patrné není a je to vidět i na sociálních sítích, že to Pražané nechápou a odsuzují. Ta kampaň je kvůli tomu zbytečně shazována, protože to není dobře vyobrazeno, dobře uděláno. Ani já to z toho nevidím. 

Kampaň, kterou zmiňujete, kterou dělal dopravní podnik, by asi také měla být genderově vyvážená a měli by tam být nejenom muži, ale i ženy.

A co jiného, pane Prokope, očekávat od kampaně, než aby vzbudila emoce, nějaký postoj, nějakou pozornost?
Tak samozřejmě to je správně, to určitě. Zásah byl obrovský, to komentoval i pan Hřib, že se mu to povedlo, že zásah měl v milionech. Otázka je, jestli to nevzbudilo spíše výsměch a negaci a jestli opravdu lidé začnou pomáhat a nebudou neteční. To ukáže čas. Moc bych si to jako zastupitel města Prahy přál, aby se alespoň tento nešvar zmenšil a upozadil.

Může být kampaň prospěšná? Jaké problémy mají lidé s kampaní? Co bylo cílem kampaně a jak vznikly diskutované grafiky, se dozvíte v audiu celého Pro a proti v úvodu článku.

Karolína Koubová, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme