Lékaři v pražské VFN provedli tisící transplantaci krvetvorných buněk
Lékaři 1. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze provedli v těchto dnech tisící transplantaci krvetvorných buněk. Tato metoda léčby pozitivně ovlivňuje další průběh onemocnění a tím i kvalitu života nemocného.
Transplantace se dělí podle toho, kdo je jejich dárcem - na autologní, kdy jde o převod vlastní krvetvotné tkáně nemocného, dále na alogenní - kdy jde o materiál zdravého dárce a syngenní, tedy že jde o převod krvetvorné tkáně získané od zdravého jednovaječného dvojčete.
"Záleží na tom, jakou nemocí pacient trpí a v jaké fázi nemoc je. Nejčastější jsou autologní transplantace, které se využívají v drtivé většině pro nádorové choroby," řekl přednosta zařízení profesor Marek Trněný ve vysílání Rádia Česko.
Lékaři 1. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK v Praze provedli tisící transplantaci krvetvorných buněk. Hostem Rádia Česko byl přednosta těchto zařízení profesor Marek Trněný.
Potřebný materiál lze získat jak klasickým odběrem kostní dřeně, tak i odběrem krvetvorných buněk periferní krve. Podle profesora Trněného je v současné době na prvním místě využití krvetvorných buněk získaných z obvodové periferní krve.
"Důvodem je to, že pro pacienta je to méně zatěžující. A druhý důvod je ten, že po převodu těchto buněk zpět do organizmu pacienta dochází k rychlejšímu obnovení krvetvorby ve srovnání s použitím kostní dřeně," vysvětlil přednosta.
Transplantací se léčí i roztroušená skleróza
Metodou transplantace krvetvorné tkáně se podle něj léčí především pacienti s nádorovým onemocněním krvetvorného systému, jako jsou leukémie, lymfomy a myelomy.
"Tato metoda se ale zkoušela a zkouší u některých jiných nádorových onemocnění, jako je například rakovina ledviny a některá další. Používáme ji ale také v léčbě některých autoimunitních chorob, kde dosavadní léčba nezabírá -například u roztroušené sklerózy," řekl profesor Trněný.
V současné době se podle něj otevírá široké pole pro použití krvetvorných buněk v takzvané buněčné terapii, neboli regenerativní medicíně. "Kde využíváme schopnosti kmenových buněk se měnit - vykonávat jiné funkce než ty, ke kterým byly původně určeny," dodal.
Úspěšnost transplantace
Úspěšnost transplantace se podle profesora dělí do dvou fází. V té první jde o to, že ji pacient přečká ve zdraví a že dojde k obnovení krvetvorby.
"Tady je úspěšnost autologní transplantace téměř 100 procentní. Z pohledu celkového vyléčení nemoci ale úspěšnost stoprocentní není - tam záleží na typu choroby. Riziko návratu onemocnění se pohybuje od 50 do 20 procent," přiblížil na Rádiu Česko.
