Šumavská Kvilda přemýšlí, jak zvládnout výstavbu. Bude nový územní plán, vyjádřit se mohli i obyvatelé
Části obyvatel i chalupářů vadí neřízená výstavba v turisticky oblíbené Kvildě na Prachaticku. Nové vedení obce v Národním parku Šumava proto připravuje nový územní plán. V něm mají být jasně stanovena pravidla i možnosti regulace. Vyjádřit se k plánům obce dostali o víkendu i místní obyvatelé.
Stávající územní plán Kvildy pochází z poloviny 90. let. Podle místostarostky Zdeňky Křenové (Kvilda domovem) už neodpovídá aktuální legislativě.
Setkání v Kvildě, jehož smyslem bylo zapojit místní do přípravy nového územního plánu, se zúčastnil Petr Kubát
„Budeme se snažit v územním plánu najít nástroj, abychom zachovali ty doposud přeživší aspekty, které mají nějakou cenu. Zároveň tam chceme přidat regulační prvky, které by nám umožnily na parcelách uvolněných k výstavbě lépe moderovat, co tam vznikne,“ plánuje.
Nový územní plán by Kvilda mohla mít do tří let. O vznikajícím plánu se vedení obce chce transparentně bavit s obyvateli i vlastníky objektů a pozemků.
„Chtěli jsme uskutečnit shromáždění s lidmi, abychom slyšeli také jejich hlas, aby to nebyl jenom diktát těch, kteří do voleb kráčeli s tím, že nechtějí rozšiřovat zastavitelnost Kvildy. Chceme slyšet i další lidi, proto které by Kvilda měla být příjemným místem k bydlení a pravidelným návštěvám,“ doplňuje místostarostka.
Hledání dohody
Právě proto se teď v obci konalo první setkání místních obyvatelů a majitelů nemovitostí. Lidé se s architekty prošli obcí, pak se vrátili do obecního sálu a diskutovali nad mapami a zapisovali své postřehy.
Jsou blázni, nebo si plní sen? Pár rekonstruuje přes 200 let starou chalupu uprostřed šumavské samoty
Číst článek
„Klíčové je, abychom znali důležité věci dřív, než architekt chytí do ruky poprvé tužku. Pak je může hned od začátku brát v potaz, může je zapracovávat a ušetříme si spoustu strastí, konfliktů, nedorozumění při veřejném projednání,“ říká odborník na územní plánování a architekt z ČVUT Petr Klápště.
„Za posledních šest let je tady obrovská výstavba, je strašné, co všechno tady máme nad sebou na zelené louce. Samozřejmě nás zajímá, co se bude dít s tímto územím, když se tady udělala výstavba, která úplně nesouvisí s pravidly rozvoje regionu a obce. Ale myslíme si, že teď zavál svěží vítr,“ komentuje Jan Štrobl, který má v Kvildě chalupu.
Setkání uvítal i Vladimír Zýval, který na chalupu v Kvildě jezdí přes 25 let a nedávno si tady zřídil trvalé bydliště.
3:55
Je mu 86 let, ale stále obnovuje kříže ze zaniklých šumavských vesnic. Už jich zachránil osmdesát
Číst článek
„Výstavba je tady chaotická, kdo si co prosadí, to má. Obec tak dostává na frak. Ten postup vzniku územního plánu je v podstatě dobrý, protože když se řádně dohodne s takovými těmi lídry obecní pospolitosti, tak je napůl vyhráno,“ myslí si.
Dorazil i první porevoluční starosta Kvildy Miloš Picek, který upozornil na další problémy obce.
„Pokud chce někdo tvořit směrem dopředu, tak nemůže jít cestou restrikcí a zákazů. Musí to být cestou dohod s vlastníky, cestou, která dokáže do lokality dostat, co tu chybí, to znamená sekundární servis v cestovním ruchu. Absolutně tady chybí složka gastro, která je naprosto nedostatečná ve vztahu k počtu lůžek,“ připomíná.
Přelidněno
Výstavbu v posledních letech vnímají negativně už i někteří turisté, třeba Jiří Bém z Chebu, který na Šumavu jezdí dvakrát do roka s manželkou.
„Pamatujeme, jak to tady vypadalo před pěti deseti lety. Charakter obce i okolí se úplně změnil. Vnímáme to spíš negativně. Začíná tady být přelidněno. Jakmile začnou v hlavní sezoně jezdit kolaři, je to už někdy nepříjemné. Když se podívám na okolní obce, tak to pořád přibývá. Mělo by se s tím začít něco dělat,“ přemýšlí.
Do šumavské obce ročně přijede přes milion turistů. Žije tu 130 stálých obyvatel, kapacita všech ubytovacích zařízení je čtrnáctkrát vyšší.
