Zápach v Krušných horách se šíří z Čech i z Německa. Nebezpečný není, koncentrace částic však ano
Výzkumný projekt na měření zápachu v Krušných horách končí a má i výsledky. Určil několik zdrojů jak na české, tak i německé straně hranice. Neznamená to tedy, že by pouze jedna strana škodila té druhé. Výsledek úplně překvapivý není. Tvar Krušných hor umožňuje snazší šíření zápachu při severním nebo severozápadním větru, tedy z Německa k nám. Přesto si častěji stěžovali němečtí občané.
Za určitých meteorologických podmínek se vzduch přesouvá i opačným směrem. Pak se z Čech šíří patrně kombinované znečištění z průmyslu, dopravy a těžby a spalování uhlí, někdy i do vzdálených míst na německé straně.
Němci také jako nejčastější typ zápachu uváděli benzín, sirovodík, zemědělský zápach, nebo zápach blíže nepopsatelný.
Češi, a to zejména v oblasti vrcholových partií Krušných hor, nejčastěji popisovali zápach ze spalování dřeva nebo uhlí. Menší lokální zdroje znečištění na německé straně potvrdily i měřicí přístroje.
Lidský čich je natolik citlivý, že i nízké koncentrace takových látek v ovzduší pro něj můžou být nepříjemné. Proto odborníci použili nejen velmi přesné měřicí přístroje, ale i čichové buňky 29 speciálně vyškolených dobrovolníků, tzv. „čichačů“. Dobrovolníci z Litvínova pak často zaznamenali zápachy spojené s chemickým průmyslem.
Respirační onemocnění
Měření ukázalo především to, že zápach není zdravotně závadný. Koncentrace látek, které byly v ovzduší kvůli zápachu sledovány, byly i při špatných meteorologických podmínkách pod hranicí závadnosti, zejména pak pod limitem pro dlouhodobé působení na lidský organismus.
‚Nemohou větrat, je jim na zvracení.‘ Lidem na pražském Zličíně vadí zápach z továrny na psí granule
Číst článek
Projekt ale kromě těchto látek sledoval i výskyt ultrajemných částic v ovzduší – prachových zrnek o velikosti jedné desetiny mikronu tedy stokrát menší než částice, které se běžně sledují a mají označení PM10.
Koncentrace těchto částic při zhoršení rozptylových podmínek třeba v Lomu u Mostu odpovídala velkoměstu a byla až pětkrát vyšší než je obvyklé.
Výzkum navíc potvrdil přímou souvislost zvýšené koncentrace ultrajemných částic se zvýšeným výskytem respiračních onemocnění u dětí v jedné z litvínovských školek i počtem hospitalizací a úmrtí starších lidí s potížemi dýchacího ústrojí.
