Křesťané slaví první adventní neděli. Připomínají si příchod Krista na svět
Dnes je první adventní neděle. Připomíná, že se blíží Vánoce. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru.
Slovo advent pochází z latinského slova „adventus“, což znamená příchod.
„Klíčové jsou ty čtyři neděle, které nám připomínají, že se blíží oslava narození Ježíše Krista, říká římskokatolický duchovní Pavel Semela.
Lidé dnes obvykle zapalují první svíci na adventním věnci. „Adventní věnec v sobě spojuje dva symboly. První je ten samotný zelený věnec, který byl chápán jak ve Starém zákoně, tak i v té antické kultuře jako znamení vítězství, případně královské hodnosti,“ podotýká kněz.
Křesťanům má advent připomenout, že mají slavit příchod vítěze nad smrtí, zachránce a krále králů, tedy Ježíše Krista.
„Ty svíce nemají smysl jednotlivě, že by každá něco představovala, ale základní symbolika adventu je právě to přibývající světlo, které vítězí postupně nad temnotou,“ vysvětluje Semela.
Advent je tedy pro věřící obdobím velkého očekávání a nadějí, že Bůh splnil svá přislíbení daná už starozákonním věřícím a poslal Ježíše Krista na svět. Během adventu by si měli lidé dát do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu i druhým lidem a šířit kolem sebe naději a radost. Dřív se dodržoval i půst.
„Celá liturgie v adventu, i ta výzdoba prostoru, je taková velmi prostá. Je to možná kontrast. My jsme zvyklí na ty nazdobené stromečky a všechno rozsvícené, a v církvi to tak není, liturgie zachovává jistou střídmost. S tím souvisí i liturgická barva, která je po celá advent fialová,“ říká Semela.
Barva má vyzývat k proměně života a pokání.
Naděje na něco lepšího
„Na území Čech se advent začal slavit s příchodem křesťanství, tedy od toho devátého, desátého století,“ vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
Rozvoji liturgických slavnostní byla nakloněna době Karla IV. Za jeho vlády se začaly používat roráty, tedy specifické české zpěvy, které jsou spojeny s adventní dobou a ranními mši.
Adventní liturgie se využívala i v dobách utrakvismu, tedy době pohusitské.
„Z hlediska vnímání adventu byla důležitá doba komunismu právě proto, že lidé si mohli spojovat i s touto dobou naději, že přijde něco lepšího,“ doplňuje Šebek.
V roce 1987 například během první adventní neděle byla vyhlášeno desetiletí duchovní obnovy národa.
Specifický ráz měl advent také loni, protože na čtvrtou adventní neděli zemřel bývalý prezident Václav Havel. V posledních letech však na významu adventního období ubývá.
„Advent by mohl být takovým obdobím, abychom si uvědomili, že veřejný život, politika a společnost musí stát také na morálce a na zásadách slušnosti, protože bez těchto zásad jsou základy společnosti nahlodávány,“ míní.
Advent by tak mohl být příležitostí k tomu, začít přemýšlet o tom, jak změnit stav společnosti.
