‚Zahraniční politika je v kompetenci vlády.‘ Politici reagují na Zemanova slova o Kosovu
Prezident Miloš Zeman v Srbsku řekl, že chce požádat nejvyšší ústavní činitele České republiky na říjnovém zasedání, aby zvážili odvolání uznání Kosova samostatným státem. Šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) k debatě nevidí důvod, ale rád dle svých slov s prezidentem jeho názor probere. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) Radiožurnálu řekl, že se prezident svým výrokem chtěl zavděčit Srbům.
„Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím,“ sdělil Petříček. Zdůraznil, že Česko podporuje země západního Balkánu včetně Srbska na cestě do Evropské unie.
„To, že on to neuznává, je jedna věc, druhá věc je, že Česká republika to uznala. Vždycky je trapné udělat rozhodnutí a není úplně podstatné, jestli bylo z nějakých hledisek správné nebo méně správné. Ale takové rozhodnutí padlo, takže je docela obtížné je měnit, protože se to panu prezidentovi nelíbí,“ popsal Kubera Radiožurnálu.
‚Stát vedený válečnými zločinci.‘ Prezident Zeman chce, ať Česko přestane uznávat samostatné Kosovo
Číst článek
Navíc podle něj nemohou představitelé státu podobné rozhodnutí udělat. „Ústavní činitelé se sice sejdou, vydají nějaké prohlášení, ale právní relevantnost v podstatě žádnou nemá, protože je tu ještě vláda a Parlament. Takže prezident ani ústavní činitelé nemůžou udělat takové rozhodnutí, můžou udělat jenom politickou deklaraci,“ vysvětluje předseda Senátu.
Za Zemanovy výroky podle něj může prezidentova snaha zavděčit se Srbsku, které stále Kosovo považuje za své území: „Panu prezidentovi se nelíbí a chce mít dobré vztahy se Srbskem, což podle mě se úplně nevylučuje. Myslím si, že to bylo součástí návštěvy, že se chtěl zavděčit. Ale to je taková moje spekulace, ani sem s ním o tom nemluvil.“
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan doufá, že Česko svůj postoj z roku 2008 nezmění. „Zahraniční politiku v České republice stále ještě určuje vláda, stále ještě – i když by se to panu prezidentovi možná líbilo – nežijeme v prezidentském systému. Určitě se pan prezident má právo radit s panem ministrem zahraničních věcí, nicméně velmi doufám, že pan ministr bude ctít oficiální linku naší zahraniční politiky, kdy patříme mezi státy, které Kosovo uznaly,“ řekl Radiožurnálu Rakušan.
S Kosovem i se Srbskem máme korektní vztahy. Zemana asi mrzela prohra fotbalistů, říká Petříček
Číst článek
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na twitteru napsal: „Jako člen vlády, která Kosovo uznala, jsem hlasoval proti. Nicméně rozhodnutí respektuji a přeji si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku ČR.“
‚Nebyl dokončen ratifikační proces‘
Stanovisko prezidenta k samostatnosti Kosova je dlouhodobě známé, uvedl vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. „Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády,“ uvedl Hamáček.
Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je odvolání možné, protože ratifikační proces nebyl dokončen.
Prezident Zeman zahájil návštěvu Srbska. ‚Nemám rád Kosovo,‘ řekl Vučićovi
Číst článek
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) ČTK řekl, že lidovci se otevření debaty na toto téma nebrání. „KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost,“ poznamenal.
„Ale z úst pana prezidenta je to velmi pikantní záležitost, protože on, když byl premiérem České republiky, souhlasil jako premiér členského státu NATO s bombardováním Bělehradu právě kvůli Kosovu. Nevím, jestli to mám chápat jako nějakou jeho svéráznou omluvu srbskému lidu za to, co mu učinil v minulosti,“ dodal Benešík. Zeman v březnu označil schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 s odstupem za chybu.
Kosovo po rozpadu Jugoslávie bylo součástí Srbska, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.
