‚Zákon nezná možnost uzavřít hranice směrem ven.‘ Zákaz cestovat mají v Evropě jen Češi a Belgičané
- Od poloviny března nesmí většina Čechů vycestovat ze země. Vláda cestování omezila kvůli snaze zamezit šíření nákazy koronavirem. Do zahraničí tak mohou pouze Češi splňující stanovené výjimky.
- Podle některých expertů na ústavní právo ale pro takovéto opatření neexistuje jasná legislativa. Případné prodloužení zákazu například na rok, o kterém mluvil prezident Miloš Zeman, by pak mohlo být protiústavní.
- Zákaz navíc patří v rámci Evropy k těm nejpřísnějším, vyplývá z mezinárodního srovnání, které sestavil server New York Times.
Zákaz opustit hranice České republiky vydala vláda společně s vyhlášením nouzového stavu 16. března. Opatření pak částečně zmírnila 14. dubna vytvořením seznamu výjimek, kdy čeští občané vycestovat mohou.
Výjimky ze zákazu vycestovat
Na dobu kratší než 24 hodin mohou nyní vycestovat např. zemědělci či záchranáři, kteří musí během práce vyjet do zahraničí. Dále pak občané cestující k veterináři, na pohřeb, k soudu nebo za účelem péče o rodinné příslušníky. Ti budou muset na hranicích doložit důvod cesty.
Na dobu delší jak 24 hodin mohou jet lidé cestující za zaměstnáním, na služební cestu nebo za rodinou. Po návratu ale v některých případech musí do dvoutýdenní karantény.
Pro tzv. pendlery platí, že vyjet mohou minimálně na dva týdny a po návratu musí do dvoutýdenní karantény (ta neplatí pro pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách, pracovníky v kritické infrastrukutuře a záchranáře).
Podrobné informace jsou k dispizici na webu ministerstva vnitra.
„Plošný zákaz cestování je extrémním opatřením, které bylo nutné a osvědčilo se. Hranice proto zatím otevřít nemůžeme,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Umožníme ale vycestovat těm, pro které to je životně nutné. To je v současnosti maximum možného“.
Hranice České republiky tak mohou opustit lidé cestující za rodinnými příslušníky, na služební cestu nebo pohřeb. Pokud v zahraničí setrvají déle jak 24 hodin, musí po návratu do dvoutýdenní karantény.
Belgie podobně
Plošné opatření, kterým česká vláda zakazuje většině svých občanů vycestovat, je v porovnání s opatřeními jinde ve světě poměrně unikátní. Zatímco většina států limituje vstup cizinců na své území, pohyb vlastních občanů omezují pouze doma. I když tak mají lidé omezené možnosti pohybu, k explicitnímu zákazu opustit hranice státu většina zemí nesáhla.
Výjimku v Evropě představuje například Belgie, která svým občanům zakázala vycestovat v případech, kdy to není „nezbytně nutné“, píše server New York Times. K obdobnému kroku přistoupila také Austrálie. Ta umožňuje vycestovat pouze občanům, kteří se např. podílí na boji s koronavirem nebo pracují v kriticky důležitých odvětvích, uvádí se na stránkách ministerstva vnitra země.
‚Listina svobod platí‘
Česká vláda se při vyhlášení zákazu vycestování opřela o krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Expert na ústavní právo Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ale varuje, že zákonný základ pro uzavření hranice je nejasný.
Ministr Hamáček mluví o prodloužení nouzového stavu, podle premiéra Babiše je nutná odborná debata
Číst článek
„V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam možnost uzavřít je zvenku dovnitř. A jde o to, jestli když máme epidemii, tak můžeme zákon překreslit. Právní úprava na pandemii zcela nepamatuje a jde o to, co vlastně strpíte,” řekl pro server Novinky.cz. Zákaz vycestovat po dobu jednoho roku by podle něj byl protiústavní.
Vyhlášený nouzový stav umožňuje omezit pobyt i pohyb na vymezeném území. Jak ale pro Hospodářské noviny uvedl odborník na ústavní právo Jan Wintr, za vymezenou oblast nelze považovat celý svět a připomíná, že „právo vycestovat z Česka je garantované Listinou základních práv a svobod“.
S tím souhlasí i Kysela: „Nejde o to, že bychom listinu za nouzového stavu zavřeli do skříně a vyndali ji až poté. Ta stále platí. Rozdíl je jen v tom, že vláda může omezit svobodu pohybu a pobytu, ale je to napasování na minulé situace, jako byly například povodně,” řekl.
Wintr navíc varuje před nedostatkem respektu k ústavním mantinelům a a základním právům a svobodám. „Domnívám se, že členové vlády a představitelé exekutivy nedostatečně dávají najevo, že u každého omezení čím déle trvá, tím závažnější musí být důvody, o které je opřeno,“ uvedl pro Český rozhlas Plus.
Otázku tak nakonec podle oslovených ústavních právníků nejspíše budou muset rozhodnout soudy. Ústavní soud již kvůli protikoronavirovým opatřením zahájil nejméně 10 řízení, píší Hospodářské noviny, a některá se týkají právě i uzavření hranic.
Zeman by striktní opatření prodloužil do května. ‚Nelze obětovat lidské životy za ekonomický růst,‘ říká
Číst článek
A jak upozorňuje odborník na evropské právo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ivo Šlosarčík, český postup by mohla přezkoumat i Evropská komise. Zákrok komise by se ale podle něj dal teoreticky očekávat pouze tehdy, kdy by Česko opatření ponechávalo v platnosti „nepřiměřeně dlouho“. „A i tehdy jen za podmínky, že bude komise ochotná jít do sporu," řekl.
Postoj vlády
Členové vlády krok hájí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v pondělí uvedl, že vláda vychází zejména ze zákona o ochraně veřejného zdraví. „Neříkám za sebe, že hranice budou restriktivně uzavřeny rok, ale bude to pozvolné uvolňování na základě vyhodnocení rizika v jiných zemích,“ řekl na tiskové konferenci. O prodloužení nouzového stavu má rozhodnut vláda ve středu.
Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by bylo omezení možné prodloužit i po skončení nouzového stavu na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Muselo by ale jít o přiměřený krok, uvedl pro ČTK. „Zákaz na rok a více už bych, stejně jako někteří ústavní právníci, osobně považoval v současné situaci za nepřiměřený,“ uvedl.
O tom, že by hranice měly být uzavřené jeden rok, hovořil v neděli na Frekvenci 1 i prezident Miloš Zeman.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po pondělním zasedání Ústředního krizového štábu uvedl, že navrhne rozvolnění přísného režimu na hranicích, který brání obchodním a ekonomickým aktivitám občanů.
