Kdy, kde, s kým? Ministr pro lidská práva chce lobbisty regulovat zákonem
Ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD chystá zákon o lobbingu. Od vlády dostal za úkol vypracovat věcný záměr úpravy regulace lobbistické činnosti. Kabinet ve středu podpořil jeho návrh na posílení transparentnosti lobbování. Materiál ale vzhledem k omezenému času do podzimních voleb počítá s tím, že o skutečné podobě úpravy rozhodne až příští vláda.
Setrvání stávajícího stavu je podle předloženého materiálu nevyhovující, protože lobbování probíhá netransparentně. „Není zřejmé, jak lobbisté a zájmové skupiny ovlivňují legislativní a rozhodovací proces a nejsou odkryté jejich vazby s veřejnými činiteli v této souvislosti," stálo v dokumentu.
Přijetí speciálního předpisu by bylo podle ministra pro lidská práva Jana Chvojky nákladnější kvůli plánovanému zřízení registru lobbistů a jeho správě. Bylo by nutné pohlídat, aby náklady nebyly vyšší než přínosy.
Další variantou bylo zaměřit se spíš na lobbované veřejné činitele a zavést například registry darů a etické kodexy pro členy vlády a parlamentu. Nejkomplexnější varianta počítala s regulací lobbistů i lobbovaných.
Lobbing není v české legislativě dosud upraven. Nejblíže k přijetí zákona bylo v roce 2010, kdy ale regulaci zamítl Senát, protože by podle něj omezila ústavní práva. Senátní veto už nemohla sněmovna přehlasovat, protože skončilo její funkční období. Předpis počítal s registrací lobbistů u ministerstva vnitra a s tím, že veřejní funkcionáři budou schůzky s nimi hlásit jednou za čtvrt roku ministerstvu vnitra.
Chvojka uvedl, že kabinet jeho návrh schválil. „Prošel celý materiál, z kterého se bude vycházet při přípravě věcného návrhu zákona," uvedl ministr.
Na základě požadavku vicepremiéra Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL připravovaný návrh detailně vyhodnotí dopady i náklady komplexní varianty postihující lobbisty i lobbované veřejné činitele.
Materiál v souvislosti s veřejnými činiteli hovoří o možnosti zřízení veřejných diářů či legislativních stop. V denně aktualizovaném diáři by funkcionáři museli uveřejňovat informace o svých schůzkách včetně jmen organizací a osob, místa, data a tématu, kterého se schůzka týkala. Legislativní stopa má zmapovat vliv lobbistů na právní úpravu včetně organizací, které například dodaly expertizy či stanoviska.
