K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, stojí v čítance. Nejsem macho, brání se básník
K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, rýmuje autor řady knih pro děti Jiří Žáček. Básničku Maminka najdou děti v čítance pro druhý ročník. Text ale rozpoutal na sociálních sítích rozsáhlou diskusi. Někteří v ní vidí podporu dávno přežitých stereotypů, pro jiné je to pouze básnička pro malé děti. Žáček se proti kritice ohradil. Nejsem žádné macho, odmítám degradaci žen na domácí puťky, kuchařky a uklízečky, řekl. Na případ upozornil server Aktuálně.cz.
„Ze všech lidí mám nejradši maminku,“ píše se před samotnou básničkou. „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ rýmuje spisovatel Jiří Žáček.
Text v čítance pro druhý ročník kritizoval minulý týden na sociální síti Facebook režisér Vít Klusák. Na jeho status zareagovalo přes 880 lidí. Někteří ho sdíleli, jiní přidali komentář. Kritici považují básničku za genderově nevyváženou.
„Zkuste si představit, jak tenhle text vnímá žena, která se z jakéhokoliv důvodu maminkou nestala. Pokud takhle budeme mluvit k holčičkám od začátku, budou se cítit nepotřebné, pokud se nestanou v životě matkami,“ píše jedna z komentujících žen.
Další v tom ale problém nevidí. „Je to prostě textík o maminkách, které děti v tom věku tak rozhodně vnímají,“ přidává svůj pohled jeden z mužů.
Básník Jiří Žáček ale kritiku odmítá. „Kdyby znali z mé tvorby ještě něco dalšího, věděli by, že nejsem žádný macho; dokonce se považuji za feministu, jen jiného druhu než ty genderové džihádistky. Rozhodně odmítám degradaci žen na domácí puťky, kuchařky a uklízečky. Imponují mi sebevědomé a chytré ženy a nevadí mi ani, když si k seberealizaci vyberou profesi považovanou spíše za mužskou," řekl serveru Aktuálně.cz autor řady knih pro děti.
Anticenu sexistické prasátečko dostal olomoucký klub a reklama na nože. Snižují důstojnost ženy
Číst článek
Báseň Maminka ale odborníci na gender velmi dobře znají. Často se uvádí jako příklad genderových stereotypů.
„Už byla několikrát použita v publikacích, které se zabývají genderově senzitivním vzděláváním. Byla v nich použita právě jako příklad, jakým způsobem se genderové stereotypy budují," upřesnila Aktuálně.cz Petra Havlíková z hnutí Nesehnutí, kde je koordinátorkou programu Ženská práva jsou taky práva.
Ministerstvo školství přiznává, že básnička není neutrální. Zařazování do čítanek ale podle resortu nic nebrání. „Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora. Při výkladu by tak měl učitel žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti, kromě jiného také souvislost s genderovou korektností," uvádí ministerstvo.
Dodává přitom, že se "snaží působit proti genderově nevhodným projevům při výuce, a také se snaží vyhýbat genderově nevhodným textům při schvalování všech učebnic." Pro posuzovatele vznikla i speciální příručka.
