Jen pětina deváťáků uspěla v testech z přírodních a společenských věd

Žáci devátých tříd a studenti třetího ročníku středních škol zůstali za očekáváním v tom, jak zvládají přírodní a společenskovědné předměty a jak je dokáží uplatnit v praxi. Z výsledků testů, které zveřejnila Česká školní inspekce, vyplývá, že dvě třetiny základních otázek zvládla jen pětina deváťáků a čtvrtina středoškoláků.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Testování žáků se neobešlo bez technických problémů. Někteří žáci čekali na přihlášení do systému 10 minut

Testování žáků se neobešlo bez technických problémů. Někteří žáci čekali na přihlášení do systému 10 minut | Foto: Pavel Pavlas

Testování z chemie, fyziky, přírodopisu, dějepisu nebo zeměpisu a výchovy k občanství se účastnilo víc než 2300 základních a středních škol a víceletých gymnázií. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala nebyl obsah testů nijak náročný a nevybočoval z požadavků, které jsou na žáky kladeny.

„Testy odpovídaly výstupům rámcových vzdělávacích programů, kterých musí dosáhnout všichni žáci devátých ročníků. My jsme nasadili stejné testy i u žáků třetích ročníků SOŠ, abychom zjistili, k jakému kvalitativnímu posunu došlo od jejich odchodu ze ZŠ,“ poznamenal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jen pětina deváťáků uspěla v testech z přírodních a společenských věd. Výsledky zveřejnila česká školní inspekce, její šéf Tomáš Zatloukal byl hostem ČRo

Pozitivním zjištěním je podle něj skutečnost, že žáci 3. ročníku SOŠ prokázali rozvinutější dovednosti a znalosti přírodovědných předmětů, i přes to, že řada z nich se jednomu či více přírodovědným předmětům věnovala pouze v prvním ročníku SŠ.

„Na rozdíl od loňského roku, kdy se v jazykových testech ukázalo, že na středních školách k žádnému významnému posunu nedošlo,“ doplnil Zatloukal.

Převládá frontální výuka

Důvodů slabých výsledků testů je podle něj několik. Jednou z příčin je to, že ve školách stále převládá frontální výuka, kdy učitel přednáší, a žáci poslouchají.

„Motivace je velmi důležitý prvek a tady se trochu rozchází představa žáků o podobě výuky, která by je motivovala s tím, jak ji vnímají učitelé. V přírodovědných předmětech se nabízí využívat různé aktivizující metody výuky, individualizovat vyučování. Školy jsou k tomu i dobře vybaveny, mají odborné učebny,“ naznačil.

Výsledky testů jsou podle Zatloukala dobře využitelné pro všechny účastníky vzdělávacího procesu. Testy by měly být zpětnou vazbou pro žáky, jejich učitele i ředitele škol.

„Třeba, zda školy nejsou příliš přísné nebo naopak benevolentní a tím pádem žáky jistým způsobem hendikepují. Aby sám žák věděl, kde se ve svém vzdělání nachází. Je to důležitá zpětná vazba pro ředitele škol v rámci jejich vlastního hodnocení toho, jakým způsobem chtějí výuku směřovat dál,“ přiblížil Zatloukal.

Někteří učitelé mají za to, že výsledky nejsou špatné. „Dopadly podle očekávání, testovat žáky devátého ročníku v době, kdy jsou přijati na střední školy, je vždycky náročné,“ říká Václav Nádvorník z pražské základní školy Londýnská.

Ministerstvo školství chce výsledky zpracovat tak, aby pomohly zvyšovat kvalitu vzdělávání.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme