V Kongresu USA mluvil o fake news. ‚Pronikly do mainstreamu, Ovčáček je obyčejný troll,‘ míní expert
Měl možnost promluvit před americkými kongresmany. Český expert na boj proti fake news Jakub Kalenský svědčil na slyšení týkajícím se ruských útoků na prezidentskou volbu. Mimo jiné řekl, že šíření dezinformací by měl Západ trestat, o Miloši Zemanovi mluvil jako o prokremelském prezidentovi. V rozhovoru se serverem iROZHLAS.cz Kalenský varuje, že ruské dezinformace z periferie pronikly do hlavního proudu. Zeman je podle něj příkladem.
Kalenský do loňského října v Evropské unii pracoval v týmu East Stratcom, který bojuje s propagandou. Nyní je analytikem Euroasijského centra amerického think-tanku Atlantic Council.
Společně s ním promluvila na slyšení finská novinářka Jessikka Aro, která odhalila „trollí farmu“ v Petrohradu, někdejší americký velvyslanec v Polsku a člen think-tanku Atlantic Council Daniel Fried a ředitel projektu Critical Threats Frederick Kagan.
Některá média se stala tiskovým orgánem extremistů a populistických subjektů, píše vnitro
Číst článek
Co přesně jste v East Stratcom dělal?
Náš tým měl zvyšovat povědomost o ruské dezinformační kampani a propagandě. Část úsilí jsme směřovali na země Východního partnerství, což jsou kavkazské republiky (konkrétně Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán, pozn. red.), Bělorusko, Ukrajina, Moldava. Snažili jsme se tam vysvětlovat, co Evropská unie dělá. Myšlenka je taková, že když lidem ukážete, že jim platí nové silnice, mohli by přestat věřit lžím, že z nich dělá gaye a pedofily. Toto tam skutečně šíří tamní Sputnik. Bohužel v těchto konzervativních zemích je v tom úspěšný. Za druhé jsme se v tomto regionu snažili podporovat nezávislá média, což znamená méně prostoru pro dezinformační kampaně. Za třetí část jsem byl odpovědný já, snažil jsem se navýšit povědomí o ruské dezinformační kampani. To se ale netýkalo jen těchto zemí, ale i členů Evropské unie.
Proč jste skončil, to už je podle vás hotovo?
Proboha, to ne. Pořád je co dělat. Mě platila česká vláda a takováto pozice je omezena na čtyři roky. Já po třech letech dostal nabídku od amerického think-tanku Atlantic Council, kde mě chtějí na delší dobu. A také se musím přiznat, že jsem už byl trochu opotřebovaný bojem s byrokracií, pro mě jako bývalého novináře to bylo poněkud netradiční prostředí. Nyní jsem zase blíže tomu, co jsem dělal dříve.
Čím se aktuálně zabýváte?
Je to pořád stejné, zvyšuji povědomí o tom, co dělá dezinformační kampaň. Akorát to teď mohu dělat trochu veřejněji. Kdybych třeba dostal nabídku svědčit v americkém Kongresu před rokem, asi bych tam nemohl. Nyní mohu mluvit s novináři na záznam, výstupy podepisuji já, dělám věci, které by pro můj bývalý tým byly příliš citlivé. Například upozorňuji na místní agenty, nevědomé spolupracující nebo užitečné idioty, kteří šíří ruské dezinformace. Toto je pro East Stratcom příliš citlivé, ale v Atlantic Council to děláme. Čili píšeme, kdo třeba v Lotyšsku, na Slovensku pomáhá ruské propagandě a šíří stejné narativy jako ruská dezinformační mašinerie.
Jak se vlastně přihodilo, že jste dostal možnost o tomto tématu hovořit v americké Sněmovně reprezentantů?
Zrovna jsem byl na dovolené, když mi přišel e-mail ve znění: „Z pověření místopředsedy podvýboru Billa Keatinga bychom vás rádi pozvali na slyšení, kde byste podal svědectví na téma ruské dezinformační kampaně.“ Pak jsme jen ladili formu, jejich slyšení jsou trochu formalizovanější než u nás. Chtěli připravit written testimony, česky psané svědectví. Žádali šest stran, ale já napsal asi 15. Na ústní testimony máte pět minut a každý člen podvýboru má také pět minut na otázky a odpovědi.
‚Více profesionality‘
Liší se přístup amerických a našich zákonodárců?
Připadalo mi, že tam vidím vyšší míru profesionality. Lidé z týmu kongresmanů to opravdu načetli a připravili gramotné dotazy. Takže nezaznělo třeba, co jsem jednou slyšel tady v Senátu, že ruská propaganda je pouze věcí jiného názoru. Organizovaná dezinformační kampaň není věcí jiného názoru, to je šíření lží a lež není alternativní názor. Lež je lež. Tuto míru nepochopení jsem tam neviděl, dotazy tam byly daleko více k věci a mnohem více orientované na řešení problému. Nezpochybňovali, že se to děje a jestli je to vůbec jejich problém. To často vidíte tady v Evropě.
Připouštějí si Američané, že zaspali? Muellerova zpráva podává jasné důkazy o ruském vlivu na prezidentskou volbu.
Na téhle akci jsem to neslyšel, ale je to věc, kterou od partnerů ve Spojených státech slyším docela často: Měli jsme víc poslouchat, co nám říkali Ukrajinci, Litevci, Estonci. Přijde mi, že vnímají, že zaspali a všimli si toho až v roce 2016. Nám to v Evropě běží od roku 2014, ale předcházela tomu přípravná fáze. Ve Spojených státech je ale podle mě mnohem vyšší akceschopnost než tady, jsou prostě homogennější než Evropská unie. Vyšetřování Roberta Muellera je bomba, dali tak najevo, že vměšování do volebního procesu není v pořádku. My v Evropě to neděláme a to těch napadených voleb s referendy tady bylo mnohem víc.
Nějak mi to nepasuje k projevům prezidenta USA Donalda Trumpa, který fenomén fake news zlehčuje a napadá tradiční média. Jak si tento rozpor vysvětlujete?
To je právě super, systém funguje. Máte prezidenta, který z ruské podpory těžil - podle knihy Cyberwar profesorky Kathleen Hall Jamieson byl ruský vliv na volby rozhodující - ale zároveň se zdá, že instituce v takové zemi fungují, což je vynikající. Když jsem mluvil s představiteli jiné země, kde ruská kampaň uspěla, na rovinu řekli, že vzhledem k politické reprezentaci nic vyšetřovat nebudou. Politici by si to nepřáli.
A jaký přístup k hrozbě dezinformací má podle vás naše vláda? Premiér Andrej Babiš (ANO) si nedávno pochvaloval, že řetězové e-maily slušně nahrazují tradiční média.
Odlišil bych úřednickou a politickou úroveň. Ta první na tom vůbec není špatně, úředníci se problému věnují a problém chápou. A to jsem byl ve styku s více rezorty - obrana, zahraničí, vnitro. Zato reakce na politické úrovni je hrozně špatná. Minulá vláda mě vyslala do Bruselu, to bylo z části politické rozhodnutí tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (oba ČSSD). Na druhou stranu ale ve vládě seděla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která řekla, že mediální gramotnost není problém. To je naprosté nepochopení doby, v níž žijeme. A pokud máme premiéra, podle něhož jsou řetězové e-maily, jeden z klíčových nástrojů dezinformační kampaně, super, jde také o nepochopení problému a roku 2019. Na rozdíl od Pobaltí nám tu navíc chybí politik, který si to téma přivlastní a bude ho tlačit. To je nutné, dostává se to pak do médií a odtamtud mezi lidi.
‚Vymýšlel si‘
Vy jste v podvýboru amerického Kongresu jako šiřitele kremelské propagandy u nás zmínil prezidenta Miloše Zemana, za což jste si vysloužil ostrou reakci Hradu. Nezdá se vám to skutečně trochu přehnané?
Já neříkám, že to dělá úmyslně. Přece jen z minulosti víme, že jako premiér i jako předseda Poslanecké sněmovny si Zeman docela často vymýšlel, neověřoval věci. I teď je prokazatelné, že v několika případech šířil dezinformace kremelské propagandistické mašinerie. Ať už to byl novičok (Zeman uvedl, že jed novičok, jímž byl otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal s dcerou, se vyráběl v Česku, pozn. red.), nebo když v roce 2015 říkal: „Můj přítel Sergej Lavrov mě přesvědčil, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci.“ To je šíření lží, ruské propagandy. Nejsou to fakta, ale prokazatelné lži.
Na druhou stranu Zeman se nedávno proti Rusku vymezil, když si pozval na kobereček ruského velvyslance. Neukazuje to, že jeho spojování s Ruskem je nespravedlivé?
Těžko říct, tyto věci se nemusí vylučovat. Vy můžete, byť neúmyslně, šířit kremelské dezinformace a jednou za čas hájit zájmy českého státu. Já nevím, jestli je v jednání prezidenta nějaká konzistence. Našel byste lidi, podle nichž byl toto jeden velký „tyjátr“ a udělání „tytyty“ za něco, co v Rusku stejně nemohlo projít. Ale nevím, až takto daleko do toho nevidím.
Zeman: Lžeme si do vlastní kapsy. V Česku se vyráběl a testoval Novičok
Číst článek
Jako důkaz spojení Zemana s Ruskem se opakovaně uvádí kauza novičok či vyjádření k anexi Krymu. Existují ale tvrdá zjištění, že náš prezident setrvale šíří ruskou propagandu?
Pravda, já si pamatuju především tyto klíčové případy. Ale ony jsou klíčové pro utváření informačního prostoru. Otrava agenta Skripala novičokem v Salisbury se stala v březnu, několik týdnů verzi o výrobě novičoku v Česku šířili jen Rusové a prokremelské portály. V momentu, kdy to řekl Zeman, přepnuli z „říkáme to my“ na „jak potvrdil i český prezident“. To je dodávání legitimity ruským lžím v docela klíčové chvíli. Oni se mohou tvářit, že to není jejich lež, protože to řekl vysoký představitel jiného státu. Chápu výtku, že to je ojedinělý případ, na druhou stranu on je poměrně podstatný. Dalších 700 podobných případů vám tady nevysypu, ale Zeman podle mě ruské pozice hájí poměrně konzistentně.
Jde mi o to, jestli takovéto spojování dezinformací s konkrétními politiky či stranami diskuzi o nich zbytečně nepoškodí, protože si tak předem uzavřete cestu k jejich příznivcům.
Taky nic takového neuslyšíte od představitelů Evropské unie nebo od představitelů států. Vždy se takto tvrdým výrokům vyhnou. Na druhou stranu si myslím, že tohle je role think-tanků, neziskovek a novinářů. Tohle musí vyplnit, protože někdo to dělat má. Pokud to ve veřejném prostoru nikdo neřekne, laikovi se může zdát, že ta která dezinformace skutečně vznikla v Čechách, když ji říká představitel země. To je špatně. Říkal jsem to i během slyšení v Kongresu. Chybí nám přístup name&shame (přístup, kdy se veřejně pojmenuje někdo, kdo provádí něco špatného, doslova „pojmenuj a zostuď“, pozn. red.), prostě vystavovat dezinformátory a poukazovat na to, že některé věci nejsou legitimní součástí debaty, ale šíření kremelských lží. My pro něj musíme zmenšit prostor.
‚Ovčáček mě netrápí‘
Za řeč v Kongresu jste si vysloužil ostrou kritiku Hradu, mluvčí Jiří Ovčáček vás dokonce označil za lháře a vlastizrádce. Co si o takové reakci myslíte?
Mě Ovčáček netrápí.
‚Pseudoexpert, legrační exnovinář, lhář.‘ Ovčáček, Foldyna a Filip reagují na rozhovor o fake news
Číst článek
Je to mluvčí českého prezidenta.
To je podle funkce, ale podle svého jednání je to prachobyčejný troll. Čili mně je celkem jedno, co říká. Pro mě to není partner k diskuzi. Já si na rozdíl od vás jako novináře mohu vybrat, s kým se budu bavit. A s Ovčáčkem se bavit nechci.
V reakci na jeho kritiku jste ale napsal, že si s ním vše klidně ujasníte před soudem, kde pro svoje tvrzení předložíte důkazy.
To je něco jiného. Miloš Zeman lži z kremelského ekosystému několikrát prokazatelně šířil a toto strašně rád proberu u soudu.
Takže to nebyl jen výstřel na twitteru a budete pana Ovčáčka žalovat?
Koketuji s tou myšlenkou.
Říkáte, že někteří politici „perou“ ruské dezinformace. Kdo další z českých politiků tak podle vás činí?
Máme dvě parlamentní strany, které to snad mají v partajních pokynech. To, co dělá SPD a KSČM, je denní šíření ruských lží. Když se podívám, jak na sociálních sítích funguje poslanec SPD Radim Fiala, je to ztělesnění toho, co Rusové v informačním prostoru chtějí: vzbuzování polarizace a nenávisti, přehánění negativních zpráv o migraci. Nevím, jestli to dělá úmyslně, či ne.
Více mě ale trápí, že tito jedinci jsou i v normálních stranách. ODS a ČSSD považuji za příčetné strany, které je naprosto nutné mít v politickém spektru. Děsí mě, že tolerují šiřitele kremelských lží. Pokud v ČSSD existují fanoušci fašistické organizace Noční vlci, tedy pánové Michal Hašek a Jaroslav Foldyna, pak to není v pořádku. Nemyslím si také, že od ODS bylo prozíravé spojovat se s Klausem juniorem, autorem dezinformační stránky Protiproud.
‚Šéfredaktor blouzní‘
Podle vás tedy dezinformace z periferie pronikají do mainstreamového proudu?
To mě děsí a trápí. Vidíme to i v médiích. Když jsem odjížděl do Bruselu, dezinformace byly někde v okrajovém prostoru, na AC24, Protiproudu a podobných nesmyslech. A najednou o „antizemanovských majdanech“ blouzní šéfredaktor Mladé fronty Dnes. To je fakt problém, ruské dezinformační narativy pronikají do mainstreamových médií a stávají se normální.
Proč se to děje?
Protože je necháváme pracovat, naše reakce na ně evidentně není dostačující. Když si budujete publikum od nuly, začínáte s publikem kolem vás a dopracováváte se dál. A jak vidíme, za pět let se jim podařilo publikum vybudovat.
Kdo jsou oni?
Mluvím o prokremelském dezinformačním ekosystému. Na rovinu říkám, že neznám motivaci každého jednotlivce, jestli to dělá pro peníze, z přesvědčení nebo je to jen užitečný idiot a šířením nesmyslů se potřebuje vymezit vůči úspěšnějším novinářům. Jde mi o to, jaké dezinformace ten ekosystém šíří, a vidím, že nabobtnal.
Novinářka popsala, jak funguje ruská továrna na fake news. ‚Smrtí mi pak vyhrožovali i přátelé,‘ vzpomíná
Číst článek
Jakou mají podle vás motivaci šiřitelé fake news v Česku, třeba šéfredaktor Mladé fronty Dnes, jehož jste zmínil?
Strašně se to liší. V tajných službách existuje akronym „MICE“. M jako money, peníze. I jako ideologie - s někým můžete pracovat, protože je vám ideologicky blízko. To bude případ komunistických a ultrapravicových partají po celé Evropě. Rusko má pověst ráje národnostní čistoty, což je při pohledu na jeho národnostní složení absolutní hloupost. Má nejvíce muslimů v Evropě. C jako compromise, tedy že na někoho můžete mít kompromitující materiál a vydírat ho. E je čistě za ego, to je případ našeho současného i minulého prezidenta. Někomu řeknete, že je úžasný, a on vám pak zobe z ruky.
Na druhou stranu, nepřeceňujeme Rusko? Jak by zvládlo ovlivnit volbu amerického prezidenta, brexit, naši prezidentskou volbu a řadu jiných?
V Kongresu jsem takových akcí jmenoval asi 15. Já mám ale spíše obavu, že to podceňujeme, že se to děje, že to má nějaký účinek. Nikdo ho pořádně neměří, je to hrozně těžké. To byste musel otevřít hlavu voliče a podívat se do ní. Můžeme měřit, jak úspěšné jsou dezinformace typické pro ruskou dezinformační mašinerii, třeba, že let MH-17 sestřelila Ukrajina. (Let společnosti Malaysia Airlines nad východní Ukrajinou v červenci 2014 zasáhla raketa Buk, vyšetřovací komise došla k závěru, že za útokem stojí Rusko, pozn. red.)
Kolik procent lidí tomu věří? Já jsem citoval varovný průzkum v Bulharsku, kde 80 procent lidí věřilo, že Skripala neotrávili Rusové. To je šílené číslo a docela rád bych viděl čísla ve zbytku států Evropské unie. Kolik lidí tomu věří? Kdo jsou? Studenti? Důchodci? Z velkých měst, venkova? Intuitivně víme, ale já chci čísla. My si říkáme, že Rusko je ekonomicky slabé, a ono je. Vojensky ani diplomaticky nás neporazí, atraktivní už není vůbec - migrace z Ruska je na úrovni začátku Sovětského svazu, lidé tam nechtějí žít. Ale v této oblasti dělají něco, co my ne. Proto nás poráží. Když jedno mužstvo bude střílet na branku a druhé ne, kdo dá více gólů?
Týdenní porady
Víme, jak funguje ruská propaganda zevnitř?
Některé věci ano, díky práci ruských investigativců a uniklým dokumentům z porad nebo e-mailům. V Kremlu probíhají týdenní porady, dřív bývaly v pátek, nyní jsou ve čtvrtek. Mluvčí Putina Dmitrij Peskov je zodpovědný za obraz prezidenta, propagandu řídí místopředseda ruské administrativy Alexej Gromov. On řekne, co se bude ten týden dělat a co není třeba pokrývat, což je, jako by tomu dal stopku.
Láska k vlasti je víc než objektivita, tvrdí šéf tiskové agentury zřízené Putinem
Číst článek
Jací novináři na poradách sedí?
Pravděpodobně šéfredaktoři, ale i důležití moderátoři typu Vladimir Solovjov a Dmitrij Kiseljov. Šéfredaktoři se s ústními instrukcemi odeberou do redakcí a předávají je níže. Dřív to bylo na papíře, ale to unikalo. Pro momenty, kdy nevíte, jak co pokrývat, máte na stole minimálně v každé větší televizi přímou linku do Kremlu. To je systém shora dolů. Pikantní je, že začal fungovat i systém opačný. Spodní úrovně vytváří samy dezinformace a soutěží, kdo uspěje. Krásný příklad je německá kauza Líza. Třináctiletá holčička si vymyslela znásilnění migranty, hned druhý den to přiznala. Na to ruská média kašlala a šířila to. Nejdříve to získalo pozornost na sociálních sítích, odtamtud se to dostalo do ruských médií a až poté ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vmetl do očí Angele Merkelové, že zametá problém s uprchlíky. Tady vidíme postup zdola nahoru.
Jakou roli v propagandě hrají moderátoři?
Třeba Kiseljov má pořad Týdenní zprávy, který propagandistické mašině udává tón. Hlásal v něm věci typu, že Rusko je jediná země, která může z Ameriky udělat hromádku jaderného popela, svého času říkal rasistické výlevy na adresu prezidenta Baracka Obamy. Jeho pořad se postupně z hodiny protáhl na tři. My jsme často sledovali, že co u nás třeba ve středu uvedl dezinformační portál Nová republika, zaznělo v neděli na ruské státní televizi.
Sankce pro dezinformátory
Vy jste americkým kongresmanům řekl, že dezinformace umíme nasvětlit, upozorňovat na ně, ale neumíme za ně trestat. Jak byste si takové trestání představoval?
Navrhoval jsem sankce pro dezinformátory. Formálně i neformálně. Vždyť politici jim mohou odmítat rozhovory, nemusí jim dávat akreditace. Když to udělali v Pobaltí, European Federation of Journalists se Sputniku zastala. Je to, jako kdyby se doktoři zastávali šarlatánů kvůli právu ničit lidem zdraví. To je to samé. Sputnik nejsou novináři, ale zbraň ruské armády, nemůžeme je vnímat jako normální médium. To jde i za novináři: právníci by zničili falešného právníka, doktoři falešného doktora a novináři by měli jednat podobně.
Můžeme uplatňovat i osobní sankce, v Kongresu jsem zmínil právě moderátora Solovjova. Dva tři večery v Rusku šíří informaci, jak se proti němu evropští fašisti chystají na invazi, a pak nasedne do soukromého tryskáče a letí si do Itálie užívat do své vily u Komského jezera. To není v pořádku. Kdo šíří nenávist vůči Západu a demokracii, nemůže si užívat jejich výhod. To není prozíravé. Já bych rozšířil sankce na tuto oblast, zatím je tam jen Kiseljov, a to je podle mě málo. Máme 300 novinářů s medailí od Putina za lhaní o Krymu. Od roku 2015, kdy medaile dostali, měli na seznamu být.
Vy jste na půdě Kongresu navrhl trestat i firmy za inzerci v ruské státní televizi. Jak to chcete soukromým společnostem přikazovat?
Ony se chovají jak Leninův kapitalista, který Sovětskému svazu prodal provaz, na němž ho oběsili. A zákazy soukromým společnostem jsou principem sankcí.
Proč se to tedy neděje?
Chybí politická vůle, necháváme se vmanipulovat do situace, že svoboda slova je svobodou šířit lži, a přitom sami na to máme pravidla. Nemůžete někam zavolat, že tam mají bombu, pokud to není pravda. Proč tato pravidla nejsme ochotni aplikovat na jednoho aktéra? Absence politické vůle pramení z malé poptávky lidí, což může znamenat, že o tomto problému zatím nevědí.
Dokázal, že Rusko na nás útočí dezinformacemi. ‚Klíčovou roli hrají Zeman a Facebook,‘ říká analytik
Číst článek
Jak byste postupoval u nás?
Jednoznačně sankce proti Sputniku, tím bych začal.
Jak to chcete udělat?
Nikdo ze Sputniku by nesměl do Česka, protože nechceme, aby lhali o naší zemi. Jeden z pobaltských států je vyhnal na doménu „com“. Ukázal, že toto nechce na své státní doméně. Také využili zákona o šíření nenávisti a dočasně je zastavili. Když si otevřete dezinformační portály, neustále vás tam přesvědčují, že vaše vláda proti vám plánuje teroristické útoky a chystá se nahradit bílou populaci islámskými migranty. Šířené poplašné zprávy jak vyšité, žalujme je.
Podle datového analytika Františka Vrabela u nás v šíření dezinformací hrají klíčovou roli sociální sítě. Co s tím?
Považuji za strašnou chybu, že když budete hledat informace o Ukrajině nebo válce v Sýrii na Youtube, vyskočí na prvních pozicích dezinformační servery. S tím se dá něco dělat, aby se objevovaly níže. Pokud se majitelé sociálních sítí vymlouvají, že nemohou určovat, co je pravda a co lež, mohou se zeptat odborníků. Organizací na to je docela dost. Já ale sociální sítě neberu jako hlavního padoucha, ony jsou zbraň, ale nemačkají spoušť. Když opravíme jednu díru, agresor změní taktiku. Facebook zavřel 2,5 miliardy falešných účtů, přesto počet dezinformací před evropskými volbami byl dvojnásobný oproti stejné době loni. Když zavřeli falešné účty na Ukrajině, New York Times popsaly, jak Rusové platili reálným lidem za prodej nebo pronájem profilů. Tohle už facebook nevyřeší, musíme se soustředit na agresora.
Domácí zdroje
Jak se za pět let existence fenomén fake news změnil?
Zaznamenal jsem už dvě zprávy, které varují před používáním domácích zdrojů pro šíření ruské propagandy. Ten posun vidíme, jednak se o to snaží Rusové, jednak je to organické. Když pět let šíříte dezinformace, vychováte si publikum, které vám s tím bude pomáhat. Takhle funguje každá kampaň. Já mám největší obavu z draftování reálných mluvčích, kteří zakrývají zdroje dezinformací.
Kdo z těchto mluvčích je u nás podle vás největším rizikem?
Mě nejvíc trápí nejvýše postavený politik, tedy prezident Zeman.
Na slyšení v Kongresu jste byl s finskou novinářkou Jessikkou Aro, která čelí kvůli angažmá v boji proti fake news nenávistné propagandě. Děje se něco podobného ve vašem případě?
Zatím ne, měl jsem výhodu, že jsem byl v bruselském týmu. Oni nechtěli otevřený konflikt s Evropskou unií. Jen jednou v Rusku do jednoho kolegy šili adresně, také na nás útočil ruský velvyslanec. Moc si nedovolovali, teprve mě to asi čeká, protože teď jsem víc na ráně. Atlantic Council mají totiž v „oblibě“, v roce 2018 nás Russia Today vyhlásila nejhorší rusofobní organizací na světě.
Ubráníme se nakonec dezinformačním útokům?
V tomhle nebudu dobrý věštec. Umím si představit to, že se probereme, ale i naprosto katastrofický scénář. Ten už nebude o Rusku, ale o daleko silnějších aktérech, kteří uvidí, že Západ špatně reaguje a tady nás lze porazit. Pokud do toho půjde Čína, čeká nás daleko, daleko větší problém.
