Rusko už strategicky prohrálo. To, co teď dělá, je akt zoufalství, říká vojenský analytik k jaderné hrozbě
Ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra, se kterým mluvil server iROZHLAS.cz, je ruský jaderný arzenál ve výborném stavu. Před odpálením jakékoli jaderné hlavice je ale potřeba, aby rozkaz prošel přes celou řadu lidí a kdokoliv z nich ho může odmítnout splnit, připomíná Visingr.
Máte tušení, jak velký je ruský jaderný arzenál?
Zrovna nedávno vyšla taková pěkná ročenka Russian Nuclear forces 2022. Shodou okolností vlastně předevčírem. Celkem by Rusko mělo mít něco kolem 4500 různých jaderných hlavic.
Reakce NATO na Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi: Nepřijatelné. Rusku nikdy nic nehrozilo
Číst článek
Který typ jaderných hlavic doletí nejdál? A který je nejvíc nebezpečný?
Nejvýkonnější jsou mezikontinentální balistické rakety Jars a Topol-M.
Jaký je jejich dolet? A jak velká je jejich síla výbuchu?
Tyto informace se různí. Řádově jde o stovky kilotun na jednu hlavici s tím, že ta raketa Topol-M nese jen jednu hlavici. Rakety Jars, kde je těch hlavic víc, pravděpodobně je nesou čtyři, tak u každé té hlavice se pak většinou jejich síla uvádí ve stovkách kilotun.
V jakém stavu se podle vás nachází ruský jaderný arzenál?
Myslím si, že ve výborném. Na strategické síly Rusové vždy hodně dbali, a to i za Borise Jelcina, kdy to financování bylo na hodně špatné úrovni. Představují pro ně pojistku jejich velmocenského postavení. Nikdy si nemohli dovolit je zanedbat. Takže podle mě je úroveň techniky i osádek velice vysoká.
Byl podle vás svět někdy blíže jaderné válce, než je tomu teď?
Musím podotknout, že ke zvýšení jaderné pohotovosti došlo i v případě, kdy před lety probíhala operace na Krymu. Je to prostě signál. Ovšem tehdy k němu asi došlo z jiného důvodu než teď. Tehdy šlo o pojistku, upozornění, které mělo světu vzkázat „nic nepodnikejte“.
Teď je to takové asi všeobecné vyhrožování, které je ovšem také další nepřímý důkaz toho, že to na Ukrajině Rusům vůbec nejde tak, jak si představovali.
Ruské agentury: Putin nařídil uvést jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti
Číst článek
Mohlo by vyhrožování jaderným arzenálem změnit postoje zemí, které momentálně stojí za Ukrajinou?
Těžko říct. Neumím si moc představit, jakým způsobem by přesně měli Rusové vyhrožovat. Jako ve smyslu: Když přestanete pomáhat Ukrajině, tak na vás neodpálíme jaderné rakety! To mi nepřipadá moc realistické.
Ovšem zase nutno říct, že celý ten ruský podnik na Ukrajině je naprosto iracionální. Standardní uvažování o dvou racionálních aktérech tady pozbylo 24. února 2022 smyslu. Celá ta ruská akce je prostě iracionální.
Máte pocit, že to co se nyní děje, souvisí s mentalitou Vladimíra Putina?
No začínám mít ten pocit, že se hodně změnil. Ta jeho někdejší racionalita a pragmatismus, za které ho respektovali i ti, kteří ho neměli rádi, jsou pryč. On se chová jinak a celý ten podnik na Ukrajině je vojenský nesmysl, který nemůže skončit dobře. Rusko už v podstatě strategicky prohrálo. To, co teď Putin dělá, je v podstatě akt zoufalství.
Co předchází odpálení jaderné hlavice?
Docela přesně se ví, jak je to u Američanů. Dá se předpokládat, že u Rusů to bude podobně. Celý ten rozkaz musí projít od nejvyššího velitele, to znamená od prezidenta, musí to projít nějakým řetězcem velení.
Není to tak, že by to schválil jeden člověk, že by to bylo rozhodnutí jednoho člověka.
Technicky vzato je to rozhodnutí nejvyššího velitele, tedy ruského prezidenta, ale potom ten rozkaz musí několik lidí předat dále, až doputuje tomu pomyslnému vojákovi na té raketové základně, který zmáčkne to poslední tlačítko. Musí to projít přes celou řadu lidí.
V momentě, kdy by se tomu jeden z nich vzepřel nebo začal klást otázky, tak je to už problém. A hlavně velice důležitá věc. Když se podíváte na video, na kterém ten rozkaz Vladimir Putin oznamuje, tak když se podíváte na výraz ve tváři ministra obrany Sergeje Šojgua, ten člověk je zničený a naprosto zaražený, nechápající, do jaké situace se to vlastně dostal.
Pokud by tedy někdo přerušil řetězec rozkazu odpálit jaderné hlavice, dalo by se předejít katastrofě?
Přinejmenším dočasně. Toho jedince, co by nesouhlasil, by samozřejmě mohl nahradit někdo jiný, ale to by nějakou dobu trvalo. Je tam celá řada možností, jak něco takového přerušit nebo zastavit. No a dosud se v historii reálně něco takového nestalo. Nikdy to nikdo doopravdy neudělal, takže nevíme přesně, jak by to probíhalo.
- Rusko patří mezi oficiální jaderné mocnosti. Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), která vstoupila v platnost v březnu 1970, přísluší oficiální status jaderné mocnosti státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Těch bylo pět: USA, SSSR, Čína, Francie a Británie. Jadernou bombu odzkoušela později i Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006).
- Bývalý Sovětský svaz uskutečnil jako druhá země světa svůj první jaderný výbuch v srpnu 1949. Místem se stala jaderná střelnice ležící 130 kilometrů od kazašského města Semipalatinsk.
- Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zůstaly jaderné zbraně na území čtyř samostatných republik - Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu. Ukrajina zdědila třetí největší jaderný potenciál na světě, podle americké nevládní organizace Iniciativa proti jaderné hrozbě (NTI) se jednalo o zhruba 2300 jaderných hlavic. V Kazachstánu jich bylo kolem 1500, v Bělorusku nejméně 80. Největším jaderným arzenálem disponovalo podle údajů NTI začátkem 90. let Rusko (přes 30.000 hlavic) a USA (zhruba 11.000).
- V roce 1992 byl podepsán Lisabonský protokol ke smlouvě START-1 mezi Ruskem, USA, Ukrajinou, Běloruskem a Kazachstánem. V něm se postsovětské země zavázaly, že všechny strategické jaderné rakety nacházející se na jejich území přesunou do Ruska (Kazachstán se stal bezjaderným státem na jaře 1995, Ukrajina v červnu 1996 a Bělorusko v listopadu 1996).
- Podle údajů Federace amerických vědců (FAS) disponují všechny jaderné mocnosti světa nyní 12.700 kusů jaderných hlavic, z nichž je asi 3000 aktivních. Z nich má podle FAS zhruba 1500 Rusko, USA asi 1400, Francie jich má 280 a Británie asi 120. U Číny údaje nejsou k dispozici.
- Ruské jaderné zbraně se dostaly do popředí zájmu v roce 2010, kdy tehdejší prezident Dmitrij Medveděv podepsal novou ruskou vojenskou doktrínu. Za jedny z hlavních hrozeb Ruska označil dokument rozšiřování Severoatlantické aliance a budování strategické protiraketové obrany a vojenská doktrína počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první. "Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu," píše se v doktríně.
- V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení. V platnosti je tak jen smlouva Nový START, známá též jako START 3, kterou v dubnu 2010 podepsali v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Se vzájemným souhlasem může být prodloužena o pět let, na jejím prodloužení se obě země dohodly loni krátce před jejím vypršením. Bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady, nyní na pozadí rusko-ukrajinské války pohrozil, že Rusko by mohlo v reakci na sankce přijaté Západem od dohody START III odstoupit.
ZDROJ: ČTK
