Řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci? Dva samostatné státy, míní dle výzkumu polovina Čechů
Češi za poslední rok změnili postoje k izraelsko-palestinskému konfliktu. Vyplývá to z výzkumu Herzlova centra izraelských studií, který mají iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici. Data sbíral loni v lednu a letos v lednu. Po říjnovém útoku Hamásu lidé více soucítili s Izraelem. Zároveň přibyli ti, kteří podporují jako řešení rozdělení na dva státy a vznik Palestiny. O situaci kolem Izraele se také během posledního roku začali více zajímat.
Po 7. říjnu, kdy teroristé Hamásu zaútočili na Izrael, se většina Čechů nepřiklonila ani na jednu stranu konfliktu, vyplývá z výzkumu. Z možností, s kým více soucítí, zvolilo 51 procent respondentů střední cestu. S Izraelci sympatizovalo 37 procent lidí, s Palestinci 10 procent dotázaných.
Poslechněte si k výzkumu rozhovor s analytička Irenou Kalhousouvou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií
„Dalo by se říct, že 7. říjen zvedl zájem o izraelsko-palestinský konflikt. Více lidí je na straně Izraele, ale také více lidí je na straně Palestiny. Souvisí to s tím, jak se lidé více o konfliktu dozvídají,“ přibližuje Irena Kalhousouvá, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.
Téměř každý druhý respondent vidí řešení izraelsko-palestinského konfliktu v rozdělení na dva samostatné státy – Izrael a Palestinu. Souhlasilo by s tím 46 procent dotázaných, ještě loni to bylo 42 procent.
Přibližně každý třetí Čech pak podle výzkumu podporuje uznání Palestiny jako nezávislého státu. Pro bylo letos v lednu 37 procent respondentů, což je o čtyři procentní body více než před rokem. Proti se postavilo 20 procent lidí, i to je více než loni, a to o dvě procenta. Ubylo naopak lidí, kteří na to nemají názor, i tak jich je 44 procent.
6:14
Izraelský mírový návrh obsahuje řadu ústupků. Dá se očekávat odpor vládních extrémistů, říká analytička
Číst článek
Norsko, Španělsko a Irsko koncem května oznámily, že Palestinu uznají jako suverénní stát. Nově ji tak uznává přes 140 zemí světa. Podobnou debatu vede v těchto dnech také Slovinsko, tamní parlament v úterý také uznal Palestinu jako samostatný stát, pro hlasovalo 52 poslanců z 90členného parlamentu. Izrael uznání palestinského státu odmítá.
Česko se k těmto státům zatím nepřipojí. Podle premiéra Petra Fialy z ODS není možné uznat stát, který nemá vládu ani hranice. „Za sebe vidím jako nutnou podmínku, že část palestinského území nebude ovládat taková odporná a nebezpečná teroristická organizace, jako je Hamás,“ upřesnil pro Deník.cz.
Téměř třetina Čechů věří, že za historický vznik izraelsko-palestinského konfliktu nesou oba národy stejný díl viny. Na 21 procent dotázaných přisuzuje větší vinu Palestincům, což je o šest procentních bodů více než loni. Naopak 10 procent vidí jako hlavní viníky Izraelce, před rokem jich bylo sedm procent.
Místo 176 kamionů jen 58 denně. Dodávky pomoci do Gazy klesly kvůli izraelské operaci v Rafáhu, tvrdí OSN
Číst článek
Z pokračování konfliktu Češi aktuálně viní více Palestince, odpovědělo tak 32 procent lidí. Oproti loňsku jde o výrazný nárůst, tehdy vinu Palestincům připsalo 20 procent dotázaných. Jen devět procent Čechů nyní vidí chybu na straně Izraelců, což se oproti loňsku příliš nezměnilo. A podle čtvrtiny lidí (24 procent) leží vina za přetrvávající boje někde uprostřed.
Výzkum provedly Herzlovo centrum izraelských studií a Peace Research Center Prague, obě působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, ve spolupráci s agenturou Ipsos. Data sbíraly v lednu 2023 (1017 respondentů) a v lednu 2024 (1010 respondentů).
