Spor špičkových lékařů ‚bez rukavic‘, petice i vydírání.
Půlrok, který otřásl nemocnicí IKEM

• Radiožurnál s pomocí dokumentů a rozhovorů s účastníky zmapoval klíčové okamžiky neshod trojice uznávaných lékařů Ivana Netuky, Jana Pirka a Jiřího Froňka s vedením elitní české nemocnice – Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Spory vyústily až v obvinění ředitele Michala Stiborka z vydírání a stíhání dalších dvou lidí.
• Podle zjištění reportérů se ve sporu o to, kdo ovládne nemocnici, angažovali i další lidé. Na stranu ředitele Stiborka se totiž postavilo několik přednostů klinik, kteří sepsali petici a zdůrazňovali, že nemocnici se pod jeho vedením daří. Stiborka podporovali i odboráři IKEM.
• Ivan Netuka, jenž je poradcem premiéra Petra Fialy (ODS), spolu s Janem Pirkem a Jiřím Froňkem si stěžovali na ředitele u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Senátor Pirk (za TOP 09) přinesl téma IKEM i na jednání zdravotnického výboru Senátu.
• „Nikomu jsem nevyhrožoval, nikoho jsem nevydíral,“ říká Stiborek, který v rozhovoru s reportéry Radiožurnálu poprvé od svého obvinění komentoval celou kauzu a její vznik. 

Praha 1. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ahoj Honzo, budeme muset přitvrdit. Válek je prase, takže gloves off (shodíme rukavice –  pozn. red.). Prosím zakleknout na toho R. Krause. Díky, I.“ To je text SMS, kterou loni 13. prosince poslal přední český kardiochirurg Ivan Netuka svému kolegovi, lékaři a senátorovi Janu Pirkovi (za TOP 09).

Za esemesku, v níž zmínil i Pirkova kolegu ze Senátu Romana Krause (ODS), připojil odkaz na zprávu, která se na webu ministerstva zdravotnictví objevila o den dříve a informovala o tom, že resort vypsal soutěž o vizi, jak se bude Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) až do roku 2027 rozvíjet.

Autor vítězného návrhu mohl v následném konkurzu zvýšit svou šanci stát se ředitelem nemocnice.

Právě po zveřejnění této výzvy 12. prosince začaly gradovat neshody o to, kdo IKEM dál povede. Spory, které nakonec vyústily až v policejní razii a obvinění tří lidí.

Neférová soutěž?

Zájem účastnit se ministerské soutěže měli totiž dva muži – tehdejší ředitel institutu Michal Stiborek i přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Netuka a Pirk podporovali Froňka. Už delší dobu měli s vedením nemocnice konflikty a chtěli změnu.

Netukovi se zdálo, že podmínky soutěže jsou výhodnější pro Stiborka. Proto označil ministra v SMS zaslané kolegovi Pirkovi vulgárním výrazem. „Tehdejší management byl zásadně zvýhodněn před ostatními interními i externími zájemci,“ řekl Radiožurnálu Netuka.

Vadilo mu, že neměli stejný přístup k podkladům jako kolegové z managementu. „Žádali jsme o zřízení data room (dálkový přístup k podkladům – pozn. aut.), kde by bylo možné čerpat detailní ekonomické a další podklady. Každý uchazeč, který je nemá, je zásadně znevýhodněn,“ prohlásil.

„O data nás nikdo nežádal,“ uvedl Stiborek pro Radiožurnál. „Navíc základní data jsou volně přístupná ve výročních zprávách a údaje o produkci IKEM byly přednostům prezentovány na ekonomických poradách. Podrobnější údaje nepotřebovali, šlo o obecnou vizi, nikoli o detailní ekonomickou analýzu,“ dodal.

‚Podporujeme Stiborka‘

Další den, 14. prosince, vznikla petiční akce na podporu Stiborka a stávajícího vedení nemocnice. Podepsalo ji šest lidí: přednosta Transplantcentra Ondřej Viklický, přednosta Centra diabetologie Martin Haluzík, přednosta Kardiocentra Josef Kautzner, předseda Vědecké rady IKEM Milan Jirsa, hlavní sestra a náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu Martina Šochmanová a náměstek pro léčebně preventivní péči Marek Šetina.

„Současný ředitel má naši plnou důvěru a podporu,“ stojí v jejich prohlášení, které má Radiožurnál k dispozici. Signatáři zmínili probíhající výstavbu nových pavilonů a dodali: „Naším cílem je rozvíjet současnou jasnou vizi IKEM, dále posilovat stabilně vysokou odbornou prestiž naší organizace a současně zachovat její skvělou ekonomickou kondici.“

Radiožurnál oslovil všechny, kteří dokument podepsali. I s odstupem času se všichni ke svému podpisu dál hlásí. Z jejich pohledu na tom nemocnice pod vedením Stiborka byla finančně velmi dobře a oni se obávali, že by to s novým ředitelem mohlo skončit. Ministerskou soutěž o vizi vnímali jako zpochybňování práce tehdejšího vedení nemocnice a někteří zároveň věděli o opozici, která proti řediteli Stiborkovi vznikla.

„Cítili jsme, že byly nějaké snahy odvolat ředitele a tlaky na to, aby byl konkurz na nového. Nemocnice ale prosperovala, všechno fungovalo, tak jsem neměl důvod ředitele nepodpořit,“ řekl přednosta Kardiocentra Josef Kautzner.

„Já jsem nechápal, proč by se v takto úspěšné instituci mělo měnit vedení,“ řekl šéf Centra diabetologie Martin Haluzík. „Vypsání soutěže na koncepci jsme chápali tak, že je zpochybňována autorita ředitele, a my jako součást širšího vedení institutu jsme cítili určité riziko přerušení kontinuity práce, kterou tady děláme. Proto jsme to podepsali,“ dodal přednosta Transplantcentra Ondřej Viklický.

K lékařům se v podpoře přidali i nemocniční odboráři. Také oni napsali ministru Válkovi, že podporují stávající vedení nemocnice, a dokonce nabídli, že Stiborkovi pomohou při sestavení té části vize, která se týká personálního zabezpečení.

„Když se podíváte do výročních zpráv IKEM, tak se podívejte, za kterého ředitele byl IKEM v zelených číslech a za které roky dostávali zaměstnanci odměny,“ řekl místopředseda odborové organizace IKEM Dušan Papcún.

Před koncem roku se trojice Netuka, Froněk, Pirk vydala na ministerstvo zdravotnictví za jeho šéfem Vlastimilem Válkem, aby si stěžovali na Stiborka a podmínky soutěže. „Skutečně mě navštívili. Na schůzce mi prezentovali svůj osobní názor na vedení,“ potvrdil Válek.

Jenže Válek už v té době věděl, že jiní vedoucí lékaři i odboráři se naopak ředitele Stiborka zastali. Proto podle svých slov vyhodnotil situaci jako interní neshodu, kterou musí řešit vedení s lékaři nebo s odbory na půdě IKEM. „Kdybych měl mediovat všechny spory lékařů, zdravotníků, sester a ředitelů, nedělám na ministerstvu nic jiného,“ řekl Válek.

Až do Senátu

Netuka ale hodnotil podpisovou akci na podporu Stiborka jinak. Už 14. prosince poslal Pirkovi další esemesku: „Nutí lidi podepisovat petici, že souhlasí s rozvojem a strategií, absurdní a 50. léta…řekni to ještě Krausovi, děkuji“.

Netuka znovu zmiňuje šéfa senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause, o kterém psal už v první SMS, aby na něj Pirk „zaklekl“. Kraus si tento výraz vysvětluje tak, že přes něj měl Pirk prosadit, aby se výbor situací v IKEM zabýval.

„To je normální postup, že členové výboru zařazují nejrůznější takové body a referují o různých situacích nebo problémech. To je celé, nic jiného se nestalo. Ani si nedovedu představit, jak by pan senátor Pirk zaklekával,“ řekl k tomu Radiožurnálu senátor Kraus.

Na jednání výboru bod o IKEM opravdu zařadil, na 8. února. Situaci v institutu přišli na jednání senátorům popsat chirurgové Netuka s Froňkem, kteří si na půdě zdravotního výboru stěžovali na spory s vedením nemocnice.

„Vzali jsme na vědomí ty jejich informace, považoval jsem jejich vysvětlení za věrohodné, protože je dlouhá léta znám jako špičky v oboru, ať už kardiologie, nebo transplantologie, a to je vše,“ příbližuje Kraus.

Zároveň ale přiznává, že názor druhé strany – třeba tehdejšího ředitele Stiborka ani přednostů, kteří ho podpořili – si nevyslechl. Mluvil pouze s tehdejším náměstkem ředitele Jiřím Malým, a to až po jednání výboru. „Informoval mě zase o jeho pohledu na věc, já jsem to nikde dál nepoužíval, nešířil. Nejsme vyšetřovací komise,“ vysvětluje Kraus, proč se nepídil po dalších informacích.

Senátní výbor nakonec jednohlasně přijal usnesení, že situaci v IKEM vnímá se znepokojením a doporučuje ministrovi zdravotnictví, aby se jí zabýval.

Pro přijetí usnesení 8. února hlasoval i profesor Pirk, přestože je jedním z aktérů celé kauzy. Za střet zájmů to ale nepovažuje. „Měl byste pravdu, kdybyste pracoval s pravdivými informacemi, ale protože s nimi nepracujete, tak nemáte vůbec pravdu. Protože to, že se to vzalo do Senátu, bylo na pokyn ministra Válka. Mám na to svědky. On to nařídil na poradě. A kdo byl pozvaný na to jednání, to není moje věc,“ reagoval Pirk na dotaz, zda své chování nevnímá jako zneužití politického vlivu.

Ministr Válek ale podle svých slov Pirkovi žádný takový pokyn nedal. „V rámci obecné diskuse zazněla myšlenka, zda by se děním v IKEM neměl zabývat senátní zdravotní výbor. Reagoval jsem v tom duchu, že je to jejich rozhodnutí. Není rozhodně na ministrovi zdravotnictví, aby členům příslušných výborů cokoliv zakazoval projednávat, nebo naopak dával k tomuto jednání pokyny,“ přiblížil Válek s tím, že rozhodnutí o projednání šlo mimo něj i ministerstvo.

„Ani já, ani zástupci ministerstva nebyli na tento bod pozváni,“ dodal.

‚Respektoval jsem výsledek‘

Do soutěže nakonec svou vizi přihlásili Stiborek i Froněk. Válek po jejich zhodnocení dospěl k názoru, že obě jsou velmi zdařilé a IKEM by se mohl v následujících letech dobře rozvíjet jak podle Stiborkových, tak podle Froňkových plánů. Letos v dubnu proto vypsal výběrové řízení na nového ředitele. Bylo sice otevřené a mohli se do něj přihlásit i zájemci, kteří před tím svou vizi neposlali, nicméně bylo jasné, že výhodu přece jen mají Stiborek s Froňkem a že právě mezi nimi se rozhodne.

Stiborek konkurz letos v květnu vyhrál a svůj post obhájil. Výsledek ústního pohovoru byl jednoznačný. Stiborek přesvědčil 12 z 15 členů komise, Froněk neuspěl. „Výsledky jsem respektoval,“ říká ministr Válek.

V polovině srpna SeznamZprávy přinesly informaci, že ředitel Stiborek v minulosti vydělal miliony díky tomu, že přes prostředníka půjčoval peníze na horentní úroky a s vysokými pokutami. A že v jednom případě soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké. Stiborek namítá, že odvolací soud nakonec rozhodl ve prospěch firmy, která půjčovala peníze, a že soud dokonce zmínil, že dlužník si úroky z prodlení nastavil sám.

18. srpna Stiborek na funkci ředitele rezignoval. Jako důvod uvedl osobní útoky novinářů. Jeho nástupcem se stal náměstek Jiří Malý. Ovšem ne na dlouho.

‚Policejní prvek‘ a GIBS

Za necelé dva týdny, 29. srpna, zasahovala v IKEM Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která se zabývá trestnou činností policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů. Proč právě tento útvar? „Dávali jsme podání na GIBS, protože nám bylo vyhrožováno skandalizací a kriminalizací přes nějaké spřátelené policejní struktury. Bylo vyhrožováno účelovým zapojením policejního prvku k naší kriminalizaci, proto jsme se logicky obrátili na GIBS, a ne na policii,“ řekl Netuka.

Jak přesně měly výhrůžky znít, zda odkazovaly na konkrétního policistu, nechtěl sdělit. „Těch výhrůžek bylo několik, byly opakované, ale je to součást probíhajícího trestního řízení a já jsem zavázán mlčenlivostí. Věřte, že nechci něco tajit před veřejností, ale máme mlčenlivost a nemůžeme detaily prozrazovat,“ řekl.

Podle informací Radiožurnálu byly údajné výhrůžky pouze obecné. „Týkalo se to řekněme nějakého vnitřního diskurzu ohledně směřování IKEM jako instituce,“ řekl Netuka. Nešlo tedy podle něj o konkrétní zakázku, třeba na dostavbu pavilonů nebo jejich vybavení. „To nikoli,“ řekl Netuka.

V průběhu vyšetřování inspekce nezjistila, že by z trestného činu byl podezřelý konkrétní policista. Státní zástupce z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 Jan Vychyta, který má případ na starosti, rozhodl, aby ho inspekce řešila dál, ačkoli ta je především zaměřená právě na odhalování trestné činnosti policistů. Proč? „Z praktických důvodů,“ řekl Vychyta Radiožurnálu. A vysvětlil, že když už GIBS případ začal, je účelnější, aby v něm i pokračoval, než předával spis policistům, kteří by se s ním museli seznamovat od počátku.

V médiích se objevily úvahy, že GIBS řešil případ proto, že vedení inspekce je podřízené přímo premiérovi Petru Fialovi, jehož poradcem je právě Netuka. To ale státní zástupce Jan Vychyta odmítá. „Mohu vyloučit, že by do tohoto postupu bylo z vnějšku jakýmkoli způsobem zasahováno,“ řekl.

Stiborek: Nevyhrožoval jsem

Generální inspekce případ řešila dál a 9. října obvinila vedoucího Odboru informatiky Petra Rašku z toho, že neoprávněně vnikl Pirkovi do mobilu a porušil listovní tajemství, Stiborka a jeho náměstka Jiří Malého obvinila z vydírání.

Údajné vydírání se podle zjištění Radiožurnálu týkalo Pirka a Netuky. Stiborek reportérům Radiožurnálu popsal, jak letos v dubnu zašel za Janem Pirkem, aby podle svých slov zklidnil vyhrocenou situaci. Během řeči mu ukázal na mobilu přefocené dokumenty, podle kterých měl mít Pirk podíl ve firmě, jež dodávala IKEM zdravotnický materiál.

Lékař to rázně popřel a poukázal na to, že dokument ani není podepsaný. Stiborek odešel, ale vzápětí se vrátil s dalším dokumentem v mobilu, kde už nějaký podpis byl. Pirk tvrdí, že podpis není jeho. Návštěvu ředitele pak popsal jako hrubý nátlak a situaci, která ho hluboce zasáhla.

„Chtěl jsem se profesora Pirka jen zeptat, co to je a zda je to pravda. Nikomu jsem nevyhrožoval,“ tvrdí Stiborek.

Sedm slov z rozhovoru

Seznam Zprávy zveřejnily informaci, že vyšetřovatelé mají k dispozici i nahrávku hovoru mezi Stiborkem a Netukou. Stiborek Radiožunálu řekl, že byla pořízena v březnu 2021 a že ní Netukovi říká „za mnou stojí lidé, kteří pracují fyzicky“. Netuka si to vyložil jako vyhrožování.

Stiborek Radiožurnálu řekl, že těmi „fyzicky pracujícími“ lidmi nemyslel žádné násilníky. Podle něj je zmíněných sedm slov vytržených ze zhruba hodinového rozhovoru. Stiborek prý mluvil o tom, že za hospodaření nemocnice nese odpovědnost on, přitom na rozdíl od některých lékařů, za nimiž podle něj stojí vlivní lidé, tak za ním stojí jen zaměstnanci, „kteří pracují fyzicky“. A těmi podle svých slov myslel účetní, daňové poradce, právníky, skladovou a majetkovou evidenci, tedy lidi, kteří dané věci osobně (fyzicky) řeší.

GIBS navíc vyšetřuje i to, že měl loni v prosinci Stiborek v kavárně Nové scény Národního divadla říct Netukovi, že si nedal říct a „teď po něm projdou jejich lidé“. Stiborek to odmítá: „Myslíte, že bych někomu vyhrožoval o přestávce představení, které jsem na pódiu oficiálně za instituci zahajoval? Navíc v kavárně plné lidí, z nichž byla většina z IKEM a zdravotnictví?“

Radiožurnál oslovil i další dva obviněné – exnáměstka ředitele Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašku. Malý ale mobil nebral a na dotazy zaslané v SMS nereagoval. Raškův advokát Miroslav Krutina odmítl odpovídat kvůli probíhajícímu vyšetřování. Ze stejného důvodu se k situaci v IKEM nechce vyjadřovat ani Froněk.

Na začátku září ministr Válek pověřil řízením IKEM vrchní ředitelku sekce ekonomiky a zdravotního pojištění ministerstva Helenu Rögnerovou. „Tato nemocnice si díky práci mnoha oddaných odborníků a špičkových profesorů vybudovala skutečné mezinárodní renomé. To je teď potřeba prioritně chránit,“ uvedl.

Kliknutím sem se vrátíte zpět.

Artur Janoušek, Martin Štorkán a jaf

Související témata: Institut klinické a experimentální medicíny, nemocnice, Jan Pirk, Ivan Netuka, Vlastimil Válek, GIBS, Roman Kraus, IKEM, Senát Parlamentu ČR, ODS, TOP 09